Rex Newnham a jeho objav

máj 1, 2024 | Zaujímavosti

Rex Newnham zjistil zajímavou věc. Existují oblasti, kde je vysoký výskyt revmatismu a jiné, kde je jeho výskyt nízký.

Rex pracoval v šedesátých letech ve výzkumu půdy a rostlin v Perthu, v západní Austrálii. Díky tomu věděl, že metabolismus vápníku v rostlinách podporuje bór. A protože v té době začal sám trpět artritidou, začal uvažovat: “Když bór pomáhá zpracovat vápník rostlinám – možná by mohl pomoci i mně?” Rozhodl se, že to vyzkouší. Začal brát 30mg boraxu denně a do tří týdnů byly všechny otoky, ztuhlost a bolesti pryč.

Oznámil svůj objev zdravotním autoritám, avšak ty nereagovaly. Lékařská věda dodnes tvrdí, že neznají příčinu vzniku osteoporózy, revmatizmu a artritidy. Nicméně, někteří lidé byli nadšeni jeho zkušeností a chtěli po Rexovi recept. Rex začal lidem pomáhat. Začal vyrábět pilulky s přesně, účinně a bezpečně dávkovaným boraxem. Výsledky byly úžasné a zprávy se šířily od úst k ústům takovou rychlostí, že do pěti let prodával 10 000 balení pilulek měsíčně. To už přestal zvládat podomácku, a proto se spojil s jednou farmaceutickou firmou, aby výrobu převzala a uvedla na trh ona. Odpověděli mu, že nemají zájem, protože by borax konkuroval jejich podstatně dražším přípravkům a omezoval jejich příjem a hlavně jejich zisky.

Rex tedy musel pokračovat dál sám. Nicméně brzy po tom se v Austrálii objevil náhle nový zákon, který vyhlásil bór a jeho sloučeninu za jed, a to v jakékoliv koncentraci. Vládní zdravotní komise pak udělila Rexovi pokutu za prodej jedu, což efektivně zastavilo šíření jeho léku na osteoporózu a revma. Nikdo vám neřekne, že kyselina boritá byla dříve bohatě užívána jako konzervační činidlo v potravinách, protože efektivně zabraňuje vzniku plísní. Jenomže tím dostáváte do těla potřebný bór a nedostali byste osteoporózu, revma nebo artritidu. Tak byl zařízen zákaz používání kyseliny borité v potravinách.

Zdroj

Zdieľať článok

Propagácia degenerovaného umenia za podpory tajných služieb

máj 1, 2024 | Zaujímavosti

„Súčasné umenie bolo „zbraňou“ CIA.“ – Tento článok vyšiel v denníku Independent. Bývalí predstavitelia CIA informovali, že spravodajská agentúra implementovala program „dlhého vodítka“. CIA už viac ako 20 rokov podporuje a propaguje americkú abstraktnú expresionistickú maľbu po celom svete, vrátane diel umelcov ako Jackson Pollock, Robert Motherwell, Willem de Kooning a Mark Rothko.

Prečo ich CIA podporovala? Pretože v propagandistickej vojne so Sovietskym zväzom by toto nové umelecké hnutie mohlo byť prezentované ako dôkaz kreativity, intelektuálnej slobody a kultúrnej sily USA.

Rozhodnutie zaradiť kultúru a umenie do amerického arzenálu studenej vojny bolo prijaté hneď, ako bola v roku 1947 založená CIA. Nová agentúra zdesená príťažlivosťou, ktorú mal komunizmus stále pre mnohých intelektuálov a umelcov na Západe, vytvorila divíziu, tzv. Propaganda Assets Inventory, ktorá mohla ovplyvniť viac ako 800 novín, časopisov a verejných informačných organizácií. Vtipkovali, že to bolo ako Wurlitzerov jukebox: keď CIA stlačila tlačidlo, mohla počuť, akú melódiu chce hrať po celom svete.

Ďalší kľúčový krok prišiel v roku 1950, keď bola pod vedením Toma Bradena zriadená Divízia medzinárodných organizácií (IOD). Práve táto kancelária dotovala animovanú verziu Zvieracej farmy Georga Orwella, ktorá sponzorovala amerických jazzových umelcov, operné recitály, medzinárodný program turné Bostonského symfonického orchestra. Jeho agenti boli umiestnení vo filmovom priemysle, vo vydavateľstvách, dokonca aj ako autori cestopisov pre slávnych Fodorových sprievodcov. A teraz už vieme, že podporovala americké anarchické avantgardné hnutie, abstraktný expresionizmus.

Aby mohla CIA presadzovať svoj podzemný záujem o americkú ľavicovú avantgardu, musela si byť istá, že jej sponzorstvo nemožno odhaliť. Stredobodom kampane CIA sa stal Kongres za kultúrnu slobodu, obrovské stretnutie intelektuálov, spisovateľov, historikov, básnikov a umelcov, ktoré bolo založené z prostriedkov CIA v roku 1950 a vedené agentom CIA. Bolo to predmostie, z ktorého bolo možné brániť kultúru pred útokmi Moskvy a jej „spolucestujúcich“ na Západe. V čase najväčšieho rozkvetu mala kancelárie v 35 krajinách a vydávala viac ako dve desiatky časopisov vrátane Encounter.

Kongres pre kultúrnu slobodu tiež poskytol CIA ideálnu záštitu na presadzovanie jej skrytého záujmu o abstraktný expresionizmus. Bol by oficiálnym sponzorom putovných výstav; jej časopisy by poskytovali užitočné platformy pre kritikov, ktorí sú naklonení novému americkému maliarstvu; a nikto, vrátane umelcov, by nebol o nič múdrejší.

Táto organizácia usporiadala v 50. rokoch niekoľko výstav abstraktného expresionizmu. Jedna z najvýznamnejších, „Nová americká maľba“, navštívila v rokoch 1958 – 59 každé veľké európske mesto. Medzi ďalšie vplyvné predstavenia patrili „Moderné umenie v Spojených štátoch“ (1955) a „Majstrovské diela dvadsiateho storočia“ (1952).

Pretože abstraktný expresionizmus bol drahý na pohyb a vystavovanie, do hry boli prizvaní milionári a múzeá. Najvýznamnejším z nich bol Nelson Rockefeller, ktorého matka spoluzakladala Múzeum moderného umenia v New Yorku. Ako prezident toho, čo nazval „Mummy’s museum“, bol Rockefeller jedným z najväčších podporovateľov abstraktného expresionizmu (ktorý nazval „maľba slobodného podnikania“). Jeho múzeum bolo zmluvne dohodnuté s Kongresom pre kultúrnu slobodu, aby organizovalo a spravovalo väčšinu jeho dôležitých umeleckých výstav…

Zdroj

Zdieľať článok

Psací písmo

apr 25, 2024 | Zaujímavosti

Psací písmo je pro děti důležité. Psaní rukou podporuje vývoj mozku

Psací písmo už dávno není běžná věc, jako byla kdysi dávno ve školách. Některé školy děti klasické psaní rukou učí jen minimálně a spíše se soustředí na to, aby mladí lidé uměli psát na počítači. Jako základ se nehodí ani tiskací písmo, ani moderní vázané písmo. Proč je psací písmo pro děti tedy tak důležité?

Psací písmo je pro děti mnohem důležitější, než se předpokládalo. Nové výzkumy expertů ukazují, že psaní rukou pomáhá dětem lépe si pamatovat a zafixovat nové znalosti. To nedokáže žádné z moderních metod psaní a už vůbec ne psaní na počítači, které mnoho škol tolik prosazuje.

Psací písmo upadá do zapomnění

Průzkumy ukazují až alarmující čas, který děti každý den věnují online prostředí. Jednoznačně nejhůř z celé Evropské unie z toho vychází norské děti, zdatně je následují školáci ve Finsku. A ostatní země je poměrně rychle dohání. Děti zapomínají psací písmo a některé se ho téměř neučí. Což podle expertů může vést k mnoha problémům. Nejen nyní, ale zejména v pozdějších letech. Apelují proto, aby se děti v každé zemi musely učit alespoň minimální základy psací rukou. A netýká se to jen dětí – výsledky několika studií ukázaly, že i dospělí se při psaní rukou lépe učí a více si pamatují.

Psací písmo a psaní rukou je důležité nejen pro děti

Odborníci se za svůj názor nebijí jen tak. Aby měly své domněnky potvrzené, zkoumali mozkovou aktivitu studentů. Studie byly prováděny pomocí EEG, které zaznamenává aktivitu mozkových vln. Když je mozek aktivní, produkuje elektrické impulsy. Výsledky dvou provedených studií jednoznačně ukázaly, že mozek mladých lidí je mnohem aktivnější při psaní rukou než při psaní na klávesnici. Psací písmo je tedy nejvhodnější formou pro malé děti. Podle expertů dává použití pera a papíru mozku „více zabrat“, což ve výsledku znamená, že si více zapamatuje. Psaní rukou vytváří v mozku mnohem větší aktivitu v senzomotorických částech. Mnoho smyslů se aktivuje právě přiložením pera na papír. Také při pohledu na písmena, která píšeme. A když slyšíme zvuk, který vydáváme při psaní rukou. Tyto smyslové zážitky vytváří kontakt mezi různými částmi mozku a takzvaně otevírají mozek pro učení. Zjednodušeně řečeno – při psaní rukou se lépe učíme a lépe si pamatujeme.

Psací písmo nebo raději online?

Právě nejmladší děti by, podle odborníků, měly být motivovány ke kreslení a psaní rukou, zejména pak na prvním stupni základní školy. Bohužel už nejmenší děti dnes umí, dříve než cokoliv jiného, bravurně ovládat ťukání do smartphone a velkou část každodenního života tráví doslova „přilepení“ k obrazovce. Děti ve věku od 9 do 16 let tráví každý den až čtyři hodiny na počítači. Což je dvojnásobek času oproti roku 2010.

Psaní rukou pomáhá rozvíjet mozek

Někteří učitelé sice argumentují tím, že klávesnice děti méně frustruje – zvládnou psát delší texty a mnohem rychleji. Studie odborníků však hovoří jinak. Naučit se psaní rukou je sice pomalejší proces, ale je nutné, aby si děti prošly „únavovou fází“, kdy se učí psát ručně. Složité pohyby rukou a tvarování písmen vyžadují i kontrolu nad jemnou motorikou a smysly. Mozek tím uvádíme do „stavu učení“ a procvičujeme jej.

Psací písmo rozvíjí intelekt

Psaní rukou je navíc způsob, jak transformovat a vyjádřit své myšlenky do jazyka. Psaní rukou rozvíjí nejen grafomotoriku, ale i právě náš mozek. Ten se tisíce let vyvíjel a potřebuje se vyvíjet i nadále. Psaní rukou jej k tomu motivuje. Dalo by se velmi zjednodušeně říci, že kdo píše rukou, je chytřejší. Experti v Austrálii za posledních několik let zaznamenali výrazný pokles gramotnosti u mladých studentů. Děti se zde učí správně formovat písmo a psaní rukou jen v předškolním věku a během prvního ročníku. Dále je už nikdo nehlídá a nemotivuje k tomu, aby se věnovaly psaní rukou. Přechází tak do online prostředí a to jim, dle výzkumů, příliš neprospívá.

Zdroj

Zdieľať článok