Efezus (11.časť)

Efezus (11.časť)

Opět to byl hlas hučícího proudu z nejvyšších výšin Světla, který toto pravil Hjalfdarovi a jakési jméno zvonilo stále od jednoho proudu světla ke druhému, od vůle k vůli. Kolem něho zvučelo a chvělo se toto jméno, které bylo pro něho životem a vzpomínkou. Znělo jako zvuk jeho rohu od stromu ke stromu, od skály ke skále, vracejíce se s tisíceronásobnou ozvěnou. Znění tohoto jména naplňovalo ho pocitem zvláštního štěstí, pro které nenacházel výrazu.

On znal toto jméno, nemohl si jej však vzpomenout a tím méně přenésti je na rty. Všechno znělo, zvonilo a zachvívalo se bytím tohoto jména.

A tak nastala noc, kdy syn země prasvětla, poutník hmotností, Hjalfdar, duchovní člověk, usnul v lásce Světla na širé výšině obklopen obry, jsa přiveden samotným Světlým Otcem. Byl to hluboký osvěžující spánek.

Když Hjalfdar otevřel oči, byl opět jasný den. Ležel ještě bez hnutí na tomtéž kameni a pohlížel s obdivem vzhůru, kde se klenulo hluboké, modré nebe a zdálo se dosahovati do nekonečných dálek.

Hejna ptáků letěla nad ním a všichni měli stříbrolesklé tělo s černými perutěmi a dlouhými, nataženými krky. Kroužíce mizeli v dáli v údolí.

Hjalfdar nemohl ještě pohnout hlavou. Co se s ním stalo, kde to byl minulé noci? Na této hoře nebo daleko odtud na jiné hvězdě? V jiném světlejším světě? Jeho myšlenky začaly zvolna pracovat. Nemohly však vzbudit žádnou vzpomínku.

Hjalfdar nebyl přítelem snění. Rychle povstal, narovnal svoji vysokou postavu a běžel rychle k jezeru a ponořil se do jasných, chladných vln. Všechny ryby se blížily v dlouhých proudech k místu, kde veliký světlý člověk zdál se býti přizpůsoben vodě jako ony.

S podivem, důvěřivě a mlčky stanuly v jasné vodě a on je mohl lehce chytat. Jen veliká zvířata nebylo možno nikde spatřit, neboť neopouštěla hlubin jezera a nebo se již slunila v písku na druhém vzdáleném břehu jezera. Tam byly také zcela jiné druhy zvěře, jak Hjalfdar z dálky pozoroval a proto se rozhodl, že navštíví i tento břeh. Příroda byla však podivně mlčenlivá.

Kde byly ty mnohé živoucí bytosti, které jinak cítil v jejich činnosti? Jezero bylo tak tiché, jako by k němu nikdy nešeptalo slovo moudrosti. Jezerní panny tu nebylo. Zdálo se, jakoby vždy bylo tu tak ticho. Také žádného z obrů nebylo vidět. Všude bylo jakoby prázdno, ani člověka, ani proud světla, ani žádný bytostný přítel. Tu upřel Hjalfdar svou mysl na půdu hory a prohlížel si přilehlou výšinu.

Zdálo se mu, že má před sebou malé vzdálenosti, avšak když kráčel, šířila se planina stále více a byla jen místy přerušena kusy skal. Širá rovina rozkládala se na všechny strany a na mnoho hodin cesty. Cítil, že tam má vésti jeho cesta. Jakmile to poznal, bylo mu hned v mysli lehčeji.

Co mu to vyprávěli pomocníci o dracích? Tam v tom směru musí se nacházet místa, kde mají své skrýše. Jemné mlhy vystupovaly nad onou krajinou, což bylo pro Hjalfdara znamením , že tam vystupuje vlhká teplota na povrh. Zde nahoře vanul jen svěží, prosluněný vzduch, který působil osvěživě a oživoval.

Co to bylo? Jaký to dušený hlas zněl tam z těch hlubin?

Byl to zvuk, který vzbudil v Hjalfdarovi hrůzu. Takový zvuk neslyšel ještě nikdy. Opět započal navazovat v myšlenkách spojení se silami Světlého Otce, kterých dovedl tak dobře využít.

Ani jedna bázlivá myšlenka neměla vzniknout. Tentokrát bylo to mnohem snazší setkati se z draky, neboť byl sám. Na pouti čekající zemi musel říditi myšlenky druhých.

Tentokrát neviděl však kolem sebe žádnou pomoc. Bude to muset asi provést sám.

Tak uplynulo víc než čtyři hodiny, když se přiblížil na konec náhorní planiny a mohl zaletět pohledem dolů. Ležel tu před ním celý širý svět. Nepřehledný, zlatožlutý, protkaný hlubokými, temnými vodami, v nichž byl věčný pohyb.

Nad těmito širými bažinami vznášely se žluté výpary a křídová hora, která se zdála ke stanovisku Hjalfdarově uzavírat bažiny před ostatním světem, skláněla se západním směrem svým bílým hřbetem stále níž, až se ponořila do modrého moře.

Byly to dýmající žluté bažiny, které obklopovaly strašlivé jeskyně draků. Místy vystupovaly podivné, hnědošedé a žlutavé pahorky, které se zdály býti vyvřeny čerstvě z bahna.

Podivný život hýbal se v těchto bažinách. Mraky vlhkých, teplých výparů visely pod svahem bílých, křídových skal, na kterých stál Hjalfdar. Chladnější, pohyblivější vzduch tlačil je stále zpět dolů k místu, kde vznikaly.

Dole v dračích doupatech to zapáchalo ostře a štípavě, jak Hjalfdar ihned zjistil. Přemýšlel ještě, jak by to zařídil, aby mohl vyklidit tato strašlivá pařeniště, když jedna z oblud se v bahně pozvedla.

Zprvu byl slyšet jakýsi pleskavý šumot, který přešel v chřestění šupin. Po chvíli klidu pozvedla se náhle hlava z vody, pokryta ošklivým, hnědým bahnem. Na dlouhém krku byl dosti nízký, malý, dlouhý a bezvýrazný obličej, zašpičatělý dlouhý nos, hladká plochá lebka a malé uši.

Dlouhý, špičatý nos, ocas jako meč bičoval prudce v širokém okruhu celou bažinu a pak se vztyčil. Zvíře hledalo pevnou oporu.

Tápalo ocasem po okraji bažiny, zabořilo se však ihned do měkké hmoty, neboť jeho váha byla ohromná.

Toto zvíře nemohlo tedy být z těch nebezpečných draků, před kterými ho bytostní varovali, neboť se nemohlo dostatečně pohybovat. Hjalfdar myslel opět na strašlivý požár, který založili v čekající zemi. Také zde by celé pařeniště bylo jeho pomocí nejjistěji vyhlazeno.

Tu zahučelo to zdáli a Hjalfdar spatřil temné zvíře mohutných křídel vznášeti se vzduchem přímo nad bahniskem. Bylo veliké, lesknoucí se jako ocel. Jeho hlava byla ozbrojena silným zobákem. Z pařátů čněly veliké drápy a zubatý ocas bičoval divoce vzduch. Na kulatém těle, jež mělo tvar ptáka, seděl dlouhý, lysý krk. Bylo to ošklivé zvíře.

Letělo dlouho k Hjalfdarovi, téměř v téže výši, avšak stále ještě v oblasti výparů. Stále poletovalo, ale nemohlo se dostati blíže.

Světlý kruh obklíčil Hjalfdara. Ten slyšel zašumění ve vzduchu a pevné, jisté vystoupení a dupot. Spatřil kruh obrů, který se těsně uzavřel a jako řetěz se vsunul mezi něho a obludu, kterou zatlačoval pryč. Hjalfdar poprvé zjistil, jak mocně a silně mohou obři působit.

Hjalfdara dráždil boj proti tomuto zvířeti. Věděl však, že by k tomu potřeboval moc ohně a mnoha obratných rukou. Proto se rozhodl, že nyní, když našel tuto nádhernou horu, se již vrátí, aby svým lidem podal zprávu o své výzkumné cestě. Mohli by míti už starost, kde zůstal tak dlouho.

Hjalfdar získal mnoho poznatků a ještě více prožití. Byl veselý a klidný, věděl, že přijal světlo a sílu Otce. Noční prožití nahoře bylo však ještě zahaleno závojem.

Těžce loučil se Hjalfdar se světlou výšinou. Kráčel podél druhého severního břehu jezera, aby spatřil život a druhy zvěře, jež se tu bez bázně a zájmu vyhřívaly na slunci.

Byla to tuleňovitá zvířata podobná těm, jež vídal v zálivech severního moře u svého dřívějšího domova. Zde však byla tato zvířata menší, štíhlejší a pohyblivější. Krátká a mastná kožešina byla sněhobílá. Důvěřivě se kolébaly na svých širokých ploutvovitých nohách. Vyrazil ze sebe zařvání tuleně a získal si tím jejich plnou důvěru.

Obklopili ho kruhem a lísali se k němu tak, že nevěděl, jak by se jich zbavil. Tu se rychle rozhodl přeskočit jejich hlavy a ponořit se do hlubokého, modrého jezera.

Mocnými pohyby rozrážel vodu a urazil již kus cesty, než překvapená, štěkající zvířata se pustila za ním. Tu vyrostla náhle před ním bílá, vysoká postava jezerní panny. Její zrak se leskl hněvem.

„Lidské dítě, nebuď tak příliš odvážné a netrop si žerty ze sil, které příroda z vyšší vůle ovíjí kolem tebe. Jsi sice chytrý, ale všechno ještě nevíš. Podívej se přece tam dolů do hlubin, o kterých obři světa vědí, že jejich vody jsou spojeny s vodami světlého moře. Tam bydlí zvířata, jejichž rybí druh má v sobě lstivost hada. Opusť rychle jezero, neboť až slunce bude státi na nejvyšším místě, vynoří se had z nekonečných hlubin a vystrčí svou hlavu nad hladinu jezera. Běda pak teplokrevnému, kterého spatří ve svém okolí.“

Hjalfdar se smál. Děkoval však moudré Urdě, neboť věděl, že je nutno poslechnout, když některý z bytostných pomocníků dává tak přísnou výstrahu.

„Urdo, bylo to ode mne nemoudré, byl bych musel pozorovat, že v jezeře hrozí nebezpečí.“

„Nevěděl jsi o jeho hlubinách a ještě nikdy jsi neslyšel o hadu. Jeho obrovité tělo třpytí se zlatou zelení a když se hadími pohyby svého těla plíží temnotou, tu svítí jako zelené světlo. Nikdy ho nebudeš moci zabít. Vyžeň z hlavy podobné myšlenky, neboť had pozná nejmenší naznačení nebezpečí a uhodne hned tvoje plány. Je jemný jako květina, tišší než dech větrů, je horší a silnější než lesní lidé a obratnější než draci.“

„Rád bych ho viděl. Nech mne, ať se aspoň na tu obludu podívám, Urdo.“

„To nemůže být, bude příliš zlý. Hjalfdare, schovej se, varuji tě. Pospěš, abys našel ještě úkryt za skalisky.“

Jezero již začalo vrhat z hlubin mohutné vlny. Voda se barvila šedivě temnou zelení.

Všechna zvěř s křikem prchla. Hjalfdar se rozhodl, že podle rady vyhledá skálu. Během Urdiny řeči dávno doplaval ku břehu, když před tím vyslal pátravý pohled do hlubin. Bylo tam vidět nádherný svět. Mušle a jezerní zvířata visela na bílých skaliskách, které jako vysoké hroty tyčily se vzhůru. Bubliny vířily z hloubky a bílí úhoři míhali se ve vodě.

„Jestliže Světlý Otec postaví na této výšině svůj svatý dům, nebude tu místa pro velikého mořského hada. Pak bude zkrocen nebo zmizí v hlubinách a nevynoří se nikdy. „

Toto byla poslední Hjalfdarova slova k Urdě, která zamyšleně se dívala za ním. „Lidský muž chce všechno zlomit mocí,“ šeptal zamyšleně její hlas. „Lidský muž hoří silou, ale jeho rozum musí mu býti podřízen. Jestliže si uvědomí svoji moc, budeme my bytostní ještě mnoho trpět. Bude-li se však chtít sklonit před našim věděním, pak bude provždy jist svou spásou.“

A s těmi slovy se ponořila.

Hjalfdar klečel za kamenem. Opět se v něm probudil lovec. Nemohl se hnout z tohoto místa. Nechtěl pohnout ani údem a jeho tělo bylo jako z kamene. Klidné a přesto uvolněné. Slunce vystupovalo stále výše. Slyšel, jak vlny jezera hřímají stále hlasitěji, čím mocněji narážejí na břeh. Viděl dokonce jejich prudké pohyby a viděl, jak se lámou jejich bílé hřebeny a tiše, zvolna a mírně se rozlévaly po širém, pískovém břehu.

Vlny vyplavovaly mnohé krásné mušle a mnoho malých, jako krajky svítících zvířat krásných forem a barev. Zůstaly ležet na břehu. V tomto mohutném příboji, jehož se zdálo býti původem, pozvedlo se zvíře z jezera.

Na vysokém vztyčeném, štíhlém krku, který svítil jako zlatozelený sloup, seděla poměrně maličká hlava se světležlutou korunkou. Hlava byla plochá jako hlava hadí a jen vzadu se zešikma zvedala.

Žlutá korunka byla jakýmsi druhem kohoutího hřebene. Oči tohoto zvířete však byly strašlivé a jejich pohled podivně přitahující a omamující zdál se býti ztrnulou, ledovou ukrutností.

Z tlamy, která rozevírala zeširoka chřtán, vyrážel rohovitý roztřepený jazyk, z něhož vystřikovala tekutina, která syčíc, proletovala vzduchem.

Něco tak hrozného Hjalfdar dosud nikdy neviděl. Zvíře pozvedlo hlavu po způsobu hadím a začalo se kolébavě pohybovati, jakoby chtělo tančit.

Hjalfdar napínal nyní veškerou sílu, aby nevyskočil a nepostavil se do boje proti hadu. Myslel na Urdinu výstrahu. Tiše chvěla se v něm nelibost. Zdálo se mu, že cosi promešká, nechá-li toto zvíře opět ponořit do jeho strašlivého světa.

Opět zazněl v něm hlas :

“ Tam, kde má státi chrám Světlého Otce, nebude místa pro takovou havěť.“ Hjalfdar uchopil pevněji své kopí, jediným skokem vyrazil kupředu a mrštil jím do hadího chřtánu.

Strašlivý výkřik zazněl na jezeře. Chrochtající hadí hlava chrlila krev, zatím co svým tělem bičovala vodu. Zvolna opět narovnala krk a vrhla se obtížená obrovským vrhacím kopím po písčitém pobřeží na nepřítele.

Rychlost tohoto obrovského těla byla strašlivá. Chřtán byl rozevřen, proudící krev a sliny z jazyka stříkaly na všechny strany.

Oči byly jako ze skla, neživě ukrutné. Pomalu potáhl se jejich třpytný lesk, který tak hrůzně působil, jakýmsi zákalem. Přesto však zdál se býti ještě život v tomto obrovském těle. Vzpínajíc se mrskalo sebou před Hjalfdarem sem a tam, až se odvážil vytáhnout kopí z tlamy zvířete.

Tu otočilo se obrovité tělo v rychlosti kolem Hjalfdarových nohou a strhlo ho k zemi. Hrůzně vleklo zvíře svoji kořist na břeh tím, že stahovalo silné svaly svého hadího těla zpět. Mohutný muž bránil se s veškerou silou a obratností. Ale nebylo mu možno osvobodit se z přesily hadího těla. Byl vláčen jako kus masa ku břehu, zatím co divoký hněv sršel z jeho očí.

Něco takového se mu přece ještě nikdy nestalo.

„Světlý Otče, můj lid mne potřebuje a my Ti přece chceme ku tvé poctě vystavět veliký, zlatý chrám. Co by se stalo, kdybych já tu zůstal? Světlý Otče, já vím, že mne tu ještě necháš, mám tu ještě mnoho dělat!“

Nebyla to žádná prosba úzkosti. Byla to důvěra v sílu, kterou dává Světlý Otec a jež vedla Hjalfdara k těmto slovům.

Nové trhnutí stáhlo ho do jezera. Bylo však také poslední. Obrovské hadí tělo klesalo dolů. Přitom však uvolňovalo se těsné objetí. S nasazením všech sil pracoval Hjalfdar v mokrém živlu o svůj život.

Okamžiku uvolnění hadího těla musí být využito, neboť pak nastoupí strnulost a on by byl ztracen. To věděl. Tento okamžik nadešel. Hjalfdar jediným trhnutím vyrazil nahoru, zatím co zvíře, jakoby na svém druhém konci zasaženo vírem, zmizelo strašlivou rychlostí v hlubinách.

Hjalfdar po několika mocných rozmáchnutích dostal se na břeh a lehl si, kašlaje, na pokraji vody na výsluní. Příroda byla tichá a zářící jako dříve, zdálo se, jako by se nic hrůzného nestalo.

Bylo však nutno si pospíšit. Hjalfdar zhluboka vydechl, vyskočil, sebral kopí na břehu, kam ho vlny zanesly a šel pružným, pevným krokem slunnou cestou k severu po úbočí. Nechtěl vstoupit do lesního údolí, poněvadž chtěl pralesní obry přemoci přesilou lidského duchovního boje, uprostřed svých věrných.

Podivně a vábivě šuměly krásné lesy, zvaly ho do svého stínu v tajemně zeleném chladu. On však dal přednost osvěžujícímu a hřejivému světlu jasného slunce, které by spolu se svěžím horským větrem osušilo jeho kožešinu.

Světlé vzdušné postavy kolébaly se kolem něho. V dáli zněla píseň Urdy, která se opět vynořila. Nepodíval se již zpět. Kupředu, stále kupředu, hnalo ho to náhle nezadržitelným pudem. Po dlouhé době spatřil opět nad sebou hořeti zářivý, plamenný sloup, který před ním chodil na všech neznámých cestách. Domů, domů ho to hnalo s nepopsatelnou silnou mocí.

Čím déle Hjalfdar přecházel výšinu, myslel na ženu, přátele a rodný krb, tím větší byla jeho radost a jistota, že je toužebně a netrpělivě očekáván. Byl vzdálen jen několik dnů a přesto zdálo se mu, že uběhl dlouhý čas, neboť tak bohaté a silné bylo jeho prožití.

Zjistil, že zde může přejít lesní údolí nejkratší cestou a ku své radosti našel malý, mezi kameny vyvěrající pramen, který byl pramenem jeho domácí říčky a jeho milého, lesklého jezera. Pln důvěry připojil se k cestě tohoto stříbrojasného, perlícího se potůčku, z jehož pramene se předtím zhluboka napil.

Brzy stávala se řídká tráva měkčí a hojnější. Šťavnaté listoví objevilo se mezi horskými bylinami na vlhkém břehu potoka. Tvořily se malé písčité terasy. které byly stále širší a hlubší.

Z půdy prýštily malé praménky a vlévaly se do starého potoka, který byl stále hlubší, jasnější a šumivější.

Z terasy na terasu vyskakovaly stříbrné ryby ve slunečním svitu a větve nízkých, jehličnatých křovin rostly tu na svahu a pnuly se až k náhorní rovině. Nebe zářilo hlubokou modří a vlny slunečního světla zněly jako zvuky zvonů. Mnohohlasý ptačí zpěv cvrlikavě zazníval zezdola a radost z návratu stále mocněji uchvacovala Hjalfdara.

Vzal svůj roh a zatroubil na něj – první volání nad lesem a jezerem. Vodopád zdál se pohltit jeho zvuk a on sám ho téměř neslyšel. Na vlnách světla, vody a vzduchu nesli jeho bytostní přátelé pozdrav přes les a jezero až do nížin. Tam krčily se temné chatrče a zdály se býti přizpůsobeny hnědé zemi.

Nebylo téměř ještě viděti pahorku, na němž stála Hjalfdarova osada. Avšak hlas rohu tam pronikl a čilý život, výskot, běhání a rozruch následoval.

„Ó, Hjalfdare, jak jsme se o tebe báli,“ jeden roh za druhým opětoval pozdrav. Při každém takovém zvuku zaleskly se vesele Hjalfdarovy oči. “ To je volání mladých mužů.“

Aniž se pohnula dole dobře seřazená četa, vyrazila za velení svého nejstaršího vzhůru k jezeru. Zjistili směr podle zvuku a poznali, že hlas Hjalfdarova rohu vypráví o radosti a vítězství.

Na břehu jezera pozvedla se ze země světlá vysoká postava a pohlížela vzhůru, chráníc si oči rukama.

„Děkuji Ti, Světlý Otče. Věděla jsem, že rozprostíráš nad ním své svaté ruce. Nyní se vrací.“

A v Holdiných myšlenkách zrcadlily se události posledních dnů. Když tehdy večer vrátili se muži domů s otázkou, zda se již vrátil, poněvadž marně zněly jejich volací rohy lesem, z něhož nepřicházela odpověď, zachvělo se v ní tehdy srdce.

Ona však ho přece znala. Znala jeho myšlenky, jeho plány a radovala se z každého jeho vítězství a objevu. A brzy byla jista, že stopuje nějakou vzdálenou zvěř.

Že by se Hjalfdar nedovedl vrátit, kdyby opravdu chtěl, to se jí zdálo naprosto nemožné.

Brzy bylo tolik práce s loveckou kořistí, že všechny starostlivé myšlenky byly zatlačeny. Zatímco muži zvířata stahovali, napínali kůže a odřezávali maso, připravovaly ženy společné jídlo, přinášely kořenné byliny a šťávu nádherných plodů, které Holda s nimi vařila.

Když hořely ohně, shromáždili se všichni kolem Hjalfdarova domu a vyprávěli si o událostech dne. Mnohé krásné, silné zvíře bylo složeno a nová neznámá zvířata byla předváděna, aby o nich Holda pronesla svůj úsudek. Mužové vyprávěli o nových stromech a jiných nerostech, o uzavřeném údolí, jehož bahnisko se neodvážili proniknout. Zvolna docházel proud řečí.

„Musíme se zeptat na Hjalfdarovo mínění.“

To byl konec každého rozhovoru.

„Kdy přijde? „

„Jistě, že zítra!“

Tu zazněl Holdin hlas určitě a jasně.

„Zítra ještě ne, nýbrž až za tři dny, až ho vznešené bytosti pustí z hory, až vychutná svatá naplnění síly Světla a ponoří pohled do zahrad svého domova, až Světlý Otec ho pozdraví světlým paprskem a on vnoří kopí do krku hada, pak teprve se Hjalfdar vrátí.

Pak otevřete oči a uši. Bude vám říkati mnohé, čeho jeho duch dosud neznal, abyste se mohli na tom poučit. Tak jako povede váš kmen v tiché věrnosti ke cti světlého Otce, tak vybuduje na zemi chrám i ve vašich duších pro slova Světlého Otce.“

Hlas Holdin zněl důtklivě, když takto mluvila. Hluboce rozechvěni všichni poslouchali. A Holda cítila, že tu nebylo nikoho, kdo by tomu rozuměl jinak než ona. Všichni v dětské důvěře v Hjalfdarův návrat. Po jejích slovech nebylo již slyšeti žádných úvah a žádných pochyb. Nikdo se však také neopovážil chovat pochybovačnou myšlenku. Co Holda řekla, to platilo.

Holda viděla, jak slova vědění, která v důvěře v lásku Světlého Otce vnikla do jejich ducha, mají v sobě sílu přesvědčení a šíří se dále. Jak je přijímali tito lidé? Stáli ve světlých vláknech a v otevřených duších vyvíjelo se podivuhodné zachvívání.

„V tomto smyslu prosíme nyní Světlého Otce, aby přivedl Hjalfdara zpět k naplnění jeho příkazu. Slyšte, jakýsi hlas mi praví, že nyní počíná duchovní splnění jeho úkolu. Neboť vězte, že Hjalfdar obdržel od Světlého Otce úkol, aby zvěstoval jeho vůli světu. Má na této pozemské pouti povzbuzovat pozemské duchy, má shromažďovat a posilovat světlé plameny, avšak mdlé osvobozovat pomocí svého kopí.“

Holdiny oči byly jasnější, zářivější, světlejší a moudřejší. Při těchto slovech viděla letět zářící holubici od východu přes výšiny k severu a věděla:

„To jest holubice Světlého Otce, která přináší zprávu Hjalfdarovi.“

A zatím, co Hjalfdar přejímal ducha Světlého Otce a naslouchal v blažených zahradách svého domova zpěvu starých praotců a byl naplněn šumotem živoucí vody, za Holdina vedení se řada jeho věrných modlila.

Zdieľať článok

Čo je meradlom skutočných, pravých hodnôt?

Čo je meradlom skutočných, pravých hodnôt?

Človek dnešnej doby je hrdý na veľa vecí, na svoju prácu, na svoju rodinu, na priateľov, na svoju krajinu, na svoje názory a postoje a podobne, ale vieme skutočne, či všetko na čo sme hrdí, čo považujeme za to „pravé“ , naozaj aj „pravé“ je?

Čo je meradlom skutočných, pravých hodnôt? Je to vari vyšší vek človeka, jeho funkcia, jeho spoločenské postavenie? Kto naozaj potvrdí, že táto hodnota je tá pravá? Žiaľ, na nič z toho, čo tu spomínam sa nedá úplne spoľahnúť, nedá sa spoľahnúť na ľudí. My ľudia zlyhávame, opäť a opäť, na celej čiare! Jedinou našou záchranou je hľadanie Pravdy v Božích zákonoch a nemyslím to len obrazne. Je to bezpodmienečná nevyhnutnosť tejto doby, ktorá nás burcuje – zobuďte sa, Vy, čo ste ešte toho schopní!!!

Priateľstvo, na akých vratkých nohách stojí táto hodnota, bez problémov sa prehlasujeme za priateľov, dávame si „like“ ak sa nám to páči, ale pri slovách, ktoré idú do hĺbky, tam sa to láme a tam už nie je problém niekomu vynadať, poslať ho niekam, byť sarkastický a urážať, lebo „bránime svoj názor“.

Slovo, to už za hodnotu ani mnohí nepovažujú, a pritom Dar slova bol daný človeku na to, aby mu uľahčil život tu na Zemi a pomocou neho pôsobil na podporu pre celé ľudstvo, ba celé stvorenie. Slovo je sformovaná energia, ktorá ďalej pôsobí podľa toho, ako ho my sformujeme – buď tvorivo alebo rozkladne. Ak niečo vyslovíme, čokoľvek, mali by sme si za tým stáť, a splniť to, za každú cenu. Nesplnené sľuby, prázdne slová, sú to obrovské energetické centrály, ktoré sa zoskupujú a pôsobia rozkladne na celú spoločnosť. Áno, aj maličkosť, sľub dieťaťu, že sa s ním budem hrať, a potom výhovorka, že nemám čas, hraj sa sám – to je malá stavebnica, ktorá je súčasťou veľkej stavby nesplnených sľubov, a je len otázka času, kedy na nás spadne.

Už ani neviem, ako mám hovoriť o hodnote krásy ľudského tela, lebo je to tak pokrivená a zohavená hodnota, možno najviac zo všetkých. Človek, ktorý mal stáť v Pravde ako koruna tvorstva, dnes tu stojí v namyslenosti na svoju dôležitosť. Pritom si neuvedomuje, že je nepotrebným. Nie preto, že by sa s ním nepočítalo, ale preto, že „už sa s ním prestalo počítať“. Ženy prepadli kultu povrchnej krásy, nekonečných vylepšovaní zovňajšku, ale vnútri zostáva prázdno. Samozrejme, starostlivosť o vonkajší vzhľad je veľmi potrebná, ale musí ísť ruka v ruke s pestovaním a zušľachťovaním ducha. Módne trendy, odhaľovanie sa celému svetu na sociálnych sieťach, všade sa nás valia fotky a videá s takmer úplne odhalenými ženskými aj mužskými telami, kult tela je na vrchole slávy. Ale toto nie je to, čo od nás bolo požadované, preto sme my tu na túto Zem neprišli. Minule som chvíľu pozeral vo verejnoprávnej televízii vyhlasovanie súťaže Radio Head Awards, cenu za debut roka vyhral nejaký rómsky mladík, oblečený v bielej sukničke, s vystupovaním na úrovni 10 ročného hysterického dievčaťa. Celá sála mu tlieskala, a mne len padla sánka. Toto?

A tu už plynule prechádzam k ďalšej hodnote, ktorou je kultúra a umenie. Podľa umenia a kultúry je možné hodnotiť úroveň spoločnosti. Umenie, to skutočné prichádza zhora človeku darom, daný človek je len sprostredkovateľ. Mozart dokázal zahrať nádherné skladby už ako malé dieťa, iní slávni skladatelia a spisovatelia napísali svoje diela v krátkom čase, lebo boli duchovne zrelí na prijatie skutočných diel, takých, čo pretrvajú storočia. Bol to dar od Stvoriteľa, ktorý im bol daný na pozdvihnutie ducha spoločnosti. Vieme my ešte vôbec, čo to znamená? Televízia, rozhlas, divadlo, všetko by malo povznášať ducha. Kedy ste naposledy videli fakt dobrý film? A ako často do roka teraz dávajú v televízii fakt niečo dobré a hodnotné?

Naša krajina, náš národ Slovenský, sa prebúdza veľmi nesmelo a opatrne, aby vyjadril svoj názor. Väčšina Slovákov chce mier, čo schvaľujem, väčšina Slovákov chce kľud a pokoj, čo je nemožné, lebo svetové dianie je v tejto dobe tak turbulentné, že nenechá nikoho na pokoji. Nie pokoj, ale tvorivé pôsobenie v zmysle Božích zákonov si musíme priať! Len blázon si môže myslieť, že v dnešnej dobe bude niekde pokoj. Všetko je vyburcované k maximu, všetko dianie sa zrýchľuje. Tiež ste si všimli, že v poslednej dobe ide všetko strašne rýchlo? Je to naozaj tak. Je to tlak Svetla, tlak Božej Spravodlivosti, aby vyburcoval všetko a všetkých. Každý musí prejsť týmto dianím, v ktorom buď obstojí alebo odpadne ako nepotrebná časť.

Prajem Nám všetkým, priatelia, aby sme opäť začali v sebe, áno – každý musí začať od seba, nachádzať tie pravé hodnoty. Nech je priateľstvo, rodina, manželstvo, žena, muž, človek, slovo, myšlienka, umenie a ďalšie hodnoty opäť tam, kde majú byť. K tomu nestačí ale dobrý pocit po prečítaní príspevku, k tomu je potrebné denno-denné vypätie všetkých síl, poctivá práca na sebe a bdelosť ducha.

Sme toho ešte schopní?

Prajem Vám krásny deň. Nech je Svetlo na Zemi.

Vrabel Karol

Zdieľať článok

Budujúce a deštruktívne pôsobenie ľudského slova

Budujúce a deštruktívne pôsobenie ľudského slova

Reč je dar. Je to schopnosť prezentovať seba samého, svoju osobnosť, svoje názory, postoje a hodnoty. Je to jeden zo základných spôsobov, ako zviditeľniť to, čo v nás vnútorne žije a čo nami hýbe.

A pretože ide o dar nesmiernej ceny, samotný syn Boží Ježiš Kristus nás upozornil na to, akým spôsobom máme svoju reč správne používať. Povedal: „Vaša reč nech je áno, alebo nie! Čo je nad to, je od zlého!“

Slová Krista, ktorý nás poznal lepšie, ako my poznáme sami seba, sú výstrahou a upozornením na ľudský sklon zneužívania daru reči prostredníctvom prázdneho, bezmyšlienkovitého a povrchného tárania.

Hovoriť veľa a bez hlbšieho uváženia je nešťastie, pretože takýto spôsob reči stojí proti zákonom stvorenia a nie je v súlade s Vôľou Stvoriteľa. Lebo povrchné reči vedú k povrchnosti a šíria povrchnosť!

Deje sa to tak preto, lebo ľudské slovo v sebe nesie odlesk tvorivosti Pánovho Slova, ktoré stvorilo svet. A preto má aj ľudské slovo určitú mieru schopnosti formovať svet okolo seba. Preto slová hodnotné a hlboké majú schopnosť formovať hodnoty, a slová bezmyšlienkovité a povrchné formujú povrchnosť.

Svojim zneužívaním reči povrchnosťou a bezmyšlienkovitosťou sme sformovali náš svet do povrchnosti. To hlbšie a hodnotnejšie je odsúvané do úzadia, pretože masami je žiadaná iba nenáročná, bezmyšlienkovitá povrchnosť. Viď noviny, časopisy, knihy, filmy, divadlo, alebo i vzťahy. Všetko kĺže iba po povrchu a na najvyššie priečky spoločnosti sa dostávajú ľudia so schopnosťou hovoriť, pričom nie je podstatné, akú má vlastne skutočnú hodnotu to, o čom hovoria. Takzvaná komunikatívnosť“ je dnes niečo, čo je žiadané a čo letí.

Ale všetko malo a mohlo byť inak, keby sme nezneužívali daru reči. Keby sme nehovorili len tak do vetra a len preto, aby sme hovorili. Keby sme hovorili oveľa menej, uvážlivo a premyslenejšie. Keby naše slová neboli prázdne, ale stali sa nositeľmi hodnôt. Hodnôt pravých, morálnych, vyšších a večných! Takéto hodnoty mala a má niesť naša reč. Ak ich nemá a postráda, treba voliť radšej mlčanie. Treba byť radšej ticho.

Najvypuklejším príkladom takéhoto zneužívania je zaobchádzanie so slovom Boh, ktoré sa častým používaním neuveriteľne znehodnocuje. Aké iné by to ale bolo vtedy, keby toto najvznešenejšie zo všetkých slov ľudia vyslovovali iba vo chvíľach posvätnej úcty, ktorá by im ho dovolila iba šepkať, aby zostalo uchránené od každého znesvätenia. Správnym a úcty plným spôsobom by nám mohlo používanie tohto najvznešenejšieho slova sprostredkovať nezvyčajnú silu žiarenia Svetla a učiniť našu životnú dráhu cestou Svetla.

A takýmto spôsobom, skrze povrchnosť v reči, znehodnocujeme i všetky ostatné slová, pretože vo svojej prázdnote nemôžu ľuďom sprostredkovať svoju autentickú silu a tvorivé energie. A musíme si tiež uvedomiť, že ani z rečí plných nenávisti, závisti, zloby ohovárania, posmechu, alebo odsudzovania nemôže vzniknúť nikdy nič dobrého a nemôžu priniesť žiaden vzostup. Ani človeku, ani spoločnosti.

Dajme preto svojim slovám váhu! Hovorme menej, ale hodnotne! A stojme za svojimi slovami! Tým získa naša reč vážnosť a prestane byť povrchným táraním.

Neznamená to však, že máme byť stále vážni. Máme byť radostní a súčasťou nášho života má byť aj humor. Ale aj naša veselosť a humor musia mať svoju hodnotu! Nesmú skĺznuť k nehodnotnému, nečistému a neušľachtilému, pretože každá nízkosť a nečistota špiní našu vnútornú osobnosť. Nečistými, dvojzmyselnými, oplzlými, vulgárnymi a nízkymi rečami neformujeme nikdy nič pozitívne, a takýmto rečami vydávame i viditeľné svedectvo o svojej vlastnej osobnosti, prerastenej nedôstojnou vnútornou nečistotou.

Ďalšia dôležitá vec je vedieť o tom, akým spôsobom sa v našich slovách napĺňajú účinky zákonov stvorenia. Mnohí si myslia, že energie zákonov stvorenia sa v slovách napĺňajú v tom zmysle, ako sú vyslovené. V tom zmysle, akým spôsobom sa o niečom hovorí. Nie je to ale tak! Energie v slovách prúdia v zmysle toho, aké je pri reči naše najvnútornejšie chcenie, ktoré sa neraz ostro odlišuje od zmyslu nami vyslovovaných slov. Preto môžu mať dve rovnaké slová, vyslovené s rôznymi vnútornými pohnútkami, úplne iný dosah a iné pôsobenie. Jedno môže pôsobiť pozitívne, konštruktívne a budujúcim spôsobom, zatiaľ čo druhé negatívne, rozkladne a deštruktívne.

Pozitívnu hodnotu každému svojmu slovu a pozitívnu hodnotu jeho vonkajšiemu pôsobeniu môžu dať iba naše najušľachtilejšie a najčistejšie vnútorné pohnútky. Ak však vyslovujeme hoci aj tie najvznešenejšie slová, ale uvažujeme nízko a chceme nimi iba zakryť svoje pravé, nekalé a nečisté vnútorné pohnútky, naše slová sú lož a vnášajú do nášho okolia i do spoločnosti rozklad.

Práve kvôli tomu je dnešná moderná spoločnosť v takom hlbokom hodnotovom rozklade. Je to preto, lebo krásne znejúce slová sú vo väčšine prípadov vedomou lžou, skrývajúcu zvrátenosť, nečistotu a zvrhlosť skutočných vnútorných pohnútok. Ľudia svojim pokrytectvom, ktoré inak myslí a inak hovorí, klamú len sami seba, ale nemôžu oklamať zákony stvorenia, prinášajúce vonkajšie naplňovanie slov nie v zmysle ich znenia, ale v zmysle vnútorných pohnútok toho, kto ich vyslovuje. Preto prežívame súčasný hodnotový rozklad spoločnosti.

Z uvedených skutočností jednoznačne vyplýva, že správneho, konštruktívneho a budujúceho používania reči môže dosiahnuť len človek, snažiaci sa o vnútornú čistotu a dobro. Jedine vážna snaha o čistotu a dobro, spojená s uvážlivým a nie nadmerným používaním reči dáva každému z nás tie najlepšie predpoklady k tomu, aby sme boli schopní používať daru reči správnym spôsobom a prinášať ním do spoločnosti mier, harmóniu a vzostup.

Majme na pamäti múdre pravidlo, že hovoriť je striebro, ale mlčať zlato. Nedomnievajme sa, že ticho je niečo trápne, čo má byť vyplnené hovorením o niečom, nech už je to čokoľvek. Nie je to tak, pretože ušľachtilé mlčanie je oveľa hodnotnejšie, ako prázdne reči.

A pamätajme, že každý z nás raz bude súdený za všetky svoje slová, ktoré vyslovil. Podľa toho, aké hodnoty v sebe niesli a aké vnútorné postoje sa za nimi skrývali, budeme buď odsúdení, alebo ospravedlnení.

Milan Šupa

Zdieľať článok

Správy 01.04.2024

Tento rok nám bolo povedané, aby sme si držali kraťasy, pretože veci sa budú trochu zhoršovať, a videli sme stupňovanie právnych útokov na prezidenta Trumpa a ďalších, vrátane toho, že bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani bude možno musieť predať nehnuteľnosti, aby pokryl právne bitky, ktoré pre neho vyplývajú.

Správa o opevnení Trumpových nehnuteľností nie je prekvapením.

Biele klobúky posilňujú Trumpove nehnuteľnosti

Navy SEALs v Mar-a-Lago. Námorná pechota umiestnená v rezorte prezidenta Trumpa v Bedminsteri. Delta Force strážia Trump Tower a 40 Wall Street v New Yorku. A armádni rangeri hliadkujúci na rozsiahlom golfovom ihrisku a panstve Donalda Trumpa Seven Springs v okrese Westchester. Generál Eric M. Smith a rada Bielych klobúkov nasadili 2 500 vojakov a príslušníkov námornej pechoty … Pokračovanie tu

Masová vražda v Moskve minulý týždeň šokovala svet, ale vieme, že psychopati z cabaly nikdy nedokážu spôsobiť ľudstvu dosť bolesti a utrpenia, aby sa im to páčilo; nikdy neobetujú dosť nevinných svojim démonickým bohom. Je zrejmé, že Putin je spolu s prezidentom Trumpom úhlavným nepriateľom číslo jeden a tvrdo zasiahli Rusko.

Juan O’Savin vo svojej nedávnej diskusii s Davidom Ninom Rodriguezom poskytol veľa cenných informácií z hľadiska perspektívy a histórie, ako aj potenciálne náznaky toho, čoho by sme mohli byť svedkami v nasledujúcich dňoch. Opatrný optimizmus je pravdepodobne Juanovou obchodnou značkou.

Ak ste na Telegrame, rozhovor v trvaní 1 hod. 21 min. si môžete vypočuť tu. K dispozícii je tam aj zvukový súbor. Alebo je podobná táto verzia Rumble.

Obzvlášť sa mi páčili Juanove poznámky o tom, že ak by sa stalo niečo, čo by Putina vyradilo z hry, jeho nástupcom by bol Dmitrij Medvedev, mladší, agresívnejší, s väčšou sekerou a možno s menšími skúsenosťami, ktoré by zmiernili emócie. Má na mysli, samozrejme, TOHO Medvedeva, ktorého som si uložila asi deň pred tým, ako som počula Juanov komentár:

Pomstíme sa za každého z nich. A tí, ktorí sa na tom podieľajú, bez ohľadu na krajinu pôvodu a postavenie, sú teraz naším hlavným a legitímnym cieľom.

Len počkajte, bastardi.

Dnes sa objavila správa o priamom útoku na kľúčový most v prístave Baltimore, ale nebola to len tak hocijaká udalosť pod falošnou vlajkou; bolo to presne 3 roky po operácii Aliancie s kontajnerovou loďou Ever Given v Suezskom prieplave.

Novinové titulky vychádzali jeden za druhým a poskytovali viac informácií o tejto singapurskej lodi a jej vplyve na Ameriku. To je len jeden z ukazovateľov významu a dôkaz, že nešlo o „nehodu“. Neveríme na náhody.

Ak rozumiete hlavnej skupine v rámci Aliancie, ktorá vykonáva tieto zásahy do aktív cabaly, ako sú kontajnerové lode naložené biologickými zbraňami, živí a mŕtvi Ľudia, s ktorými sa obchoduje, a podobne, pravdepodobne chápete, že charakteristické „grafické prvky“ použité na podpísanie týchto činov vyvolávajú hnev a pomstychtivosť nepriateľa. Lodné linky Evergreen boli známe pašovaním a obchodovaním so zdrojmi.

Trasa, ktorú si Aliancia vybrala pre Ever Given v Suezskom prieplave, nenecháva nič na predstavivosti. Ovládli ju na diaľku, tak ako sa to dá urobiť s automobilmi, lietadlami a všetkým, čo je v dnešnej dobe navigované počítačom, ak viete, ako na to, a urobili z toho divadlo. Až oveľa neskôr sme sa dozvedeli, čo viedlo Alianciu k tomu, aby sa zmocnila práve tejto lode.

Chazarská mafia miluje výročia, dátumy, čísla, zaklínadlá, gematriu, numerológiu, svoje démonické sviatky obetovania a len málokedy dokáže utajiť, čo robí, pred tými, ktorí majú základné znalosti o ich poverách a náboženstvách, ako to objasnil Juan O’Savin v rozhovore vyššie.

Niektorí poukazujú na to, že po celom priestore mosta boli výbuchy. Máme však na pamäti, že nič nie je také, ako sa zdá.

Jedným z viacerých dôvodov zničenia Baltimorského mosta je nepochybne rozptýlenie. Vždy, keď sa do spravodajstva dostanú zlé správy pre cabalu, možno sa spoľahnúť, že vymyslia nejakú udalosť, ktorá bude senzačným príbehom, ktorý odpúta krátku pozornosť ľudí od toho, čo je naozaj dôležité, a vtiahne ich do nepretržitého žvanenia hovoriacich hláv o niečom inom ako o sexuálnych zločinoch, obchodovaní s ľuďmi a iných ohavných činoch, ktorých sa bežne dopúšťajú v rámci svojho chorého sexuálneho kultu.

Princ Harry je zatiahnutý do bombastického súdneho sporu o 30 miliónov dolárov proti Seanovi „Diddymu“ Combsovi: Producent žalujúci rapera za „sexuálne večierky“ tvrdí, že prístup hviezdy k vojvodovi zo Sussexu a ďalším celebritám zvýšil jeho „legitímnosť“, keďže jeho sídla sú napadnuté

Bola táto „nehoda“ očakávanou „čiernou labutou“ generála Flynna? Niektorí hovoria, že áno.

Táto nehoda na moste v Baltimore je podozrivá ako sviňa. Niekto, kto sa chce stať čiernou labuťou? 🤔

Zrútenie mosta v Baltimore: Potápači našli dve telá v potopenom nákladnom aute

Stále zisťujeme podrobnosti o zvalení mosta Key v Baltimore. Je to čoraz zaujímavejšie. V prípade zrútenia mosta v Baltimore sa nachádza pokladnica stôp, ktorých je príliš veľa na to, aby ste ich sledovali, ak nerobíte nič iné 24 hodín denne, 7 dní v týždni.

Baltimore je horúcim lôžkom programovania MK Ultra. MK Ultra je napojená na CIA. Programovanie mysle Monarch zahŕňa aj satanistické rituálne zneužívanie. Myslím, že keď budeme pátrať ďalej, budeme ohromení tým, čo nájdeme. Boh práve teraz vrhá svetlo na Baltimore, ako aj na iné oblasti v krajine (napríklad Los Angeles). Musíme pátrať. Deti nás teraz potrebujú viac ako kedykoľvek predtým.

Na niektorých miestach sa kyvadlo otáča na opačnú stranu, späť k normálnemu a zdravému stredu.

VEĽKÉ NOVINKY 🇳🇴

Nórsko teraz ide PROTI bezhotovostnému platobnému styku a chce prinútiť obchody, aby prijímali fyzické platby v hotovosti. Zdieľajte, ak to podporujete 💪odkaz

My, digitálna armáda a Aliancia, denne odhaľujeme šupinaté podbruško nepriateľa mnohými spôsobmi, aby to ľudstvo pochopilo, keby to len ľudia videli. Teroristické útoky, falšovanie volieb, korupcia v súdnictve, satanistický kanibalizmus Hollywoodu a sveta zábavy, finančné krádeže a pranie špinavých peňazí, útoky s použitím tajných energetických zbraní, lekárske pochybenia a genocída… to všetko znie tak extrémne – a aj je – a preto je to pre bežnú dušu ťažké prijať.

Všetci sme mali tie isté pochybnosti na začiatku nášho prebudenia. „Ako je možné, že takýto rozsah kontroly bol tak dlho povolený?“ „Určite o tom mnohí vedeli; prečo niečo neurobili?“

Keď sa dozviete o rozsahu ich zrady; vydieranie, podplácanie, zastrašovanie, vraždy, „samovraždy“ a nechávanie sa „zmiznúť“, a uvedomíte si, že mali dosť ľudí na vplyvných miestach, ktorí ich kryli a odvracali sa od nich, vnútorne pochopíte, ako sa to rozrástlo do takých rozmerov po celom svete.

Z času na čas sa nám naskytne pohľad na aspekty „plánu“ nášho oslobodenia, ktorý sa môže odohrávať v pozadí. Mnohé z nich sa nedajú dokázať, ale tí, ktorí majú rozvinuté rozlišovanie a faktory dôvery a viery silne zakorenené v srdci, môžu veľmi ľahko zistiť, že ide o skutočnosť. Nezáleží na tom, čo si myslíme alebo čomu veríme. Skutočnosť sa odvíja v našom mene vďaka nespočetným Bojovníkom svetla, ktorí sa na nej veľmi dlho podieľajú.

Jedno vieme s istotou, že nežijeme v takom svete, v aký sme boli vedení veriť. Z Telegramu:

Pre tých, ktorí môžu byť zmätení, či ide alebo nejde o operáciu Whitehat/Blackhat, odporúčam prečítať si tento odkaz z webovej stránky Cern, ktorý bol uverejnený ešte v roku 2016. Bolo v ňom veľa narážok na komunitu Anonov.

Majte na pamäti, že bez ohľadu na to, čo si myslíte o Q‘, informácie presahujú naše osobné chápadlá. WWG1WGA je vojenský protokol na údajnú aktiváciu Teslových strojov času pod pohorím Cheyenne, ktorý je od roku 2016 na príkaz D. Trumpa zablokovaný. Myslím si, že to, o čo sa teraz snažia, je preniesť nás do inej časovej línie prostredníctvom LHC. Nie je to mágia, pretože to robíme každý deň.

Jednoducho výhra jackpotu v Powerballe mení priebeh vašej časovej osi zo života vo finančnom boji na život v hojnosti. Bez všetkej namáhavej práce, ktorú priemerný človek potrebuje na získanie bohatstva. Preto chcem, aby ste sa na 8. apríl pozerali ako na nás, ktorí kolektívne meníme časovú postupnosť. S pomocou LHC.

Musíte pochopiť, že v roku 2017 sa kontrola CERN-u dostala pod kontrolu americkej armády. Včera som vám všetkým povedal, že boj za vašu slobodu prebieha na všetkých úrovniach. Fyzických aj nemateriálnych. Práve preto je tak dôležité pochopiť obrázok na hodinách amerického dlhu. Prejdite späť dole a pozrite si môj príspevok o tom. Viac o tom neskôr.

Pán Pool tvrdí, že pod oboma domami P. Diddyho sa pri razii našli podzemné tunely. Prekvapenie, prekvapenie. Odkaz na Telegram.

Prečítajte si túto krátku knihu, ktorú napísal P Diddy.

Volá sa:
ADRENOCHRÓMOVÁ ČARODEJNICA.

Zdá sa, že Aliancia sa tam chystá. Čoskoro.

A113 = ADRENOCHRÓM 🩸🩸🩸

Bolo to aj číslo triedy na CalArts, kde grafickí dizajnéri pokračovali v práci pre Disney a Pixar atď.

Zadajte do Googlu „A113 chemická zlúčenina“ a uvidíte, čo vám vyjde.

POZERAJTE AŽ DO KONCA odkaz

  • Redpill Drifter (@RedpillDrifter)

A je tu toto, čo je zvyčajne krytie pre živé operácie, ktoré Aliancia vykonáva v spolupráci s armádami po celom svete. Uvidíme, čo sa stane.

O chvíľu sa to stane 👀 odkaz

  • Not A Number (@myhiddenvalue) 28. marca 2024

Blíži sa aj odhalenie. Nemôžeme sa ako civilizácia pohnúť dopredu, kým sa nedozvieme pravdu. zdroj

Toto je DIVOKÉ…

Biely dom oficiálne vyhlásil Veľkú noc za „Deň viditeľnosti transrodových osôb“.

Zdá sa, že ide o priamy prostredník kresťanom od údajného katolíka Joea Bidena.

Akoby sa zámerne snažili v novembri prehrať 🤔. zdroj

PŘIPADÁ NĚKOMU DIVNÉ, ŽE SE CERN ROZHODL SPUSTIT HADRONOVÝ URYCHLOVAČ TAK, ABY SRÁŽKA PROTONŮ ČASOVĚ ODPOVÍDALA ZATMĚNÍ SLUNCE 8. DUBNA?
Hadronový urychlovač je největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě, který se používá k objevení univerzální „božské částice“ odkaz

Jo, a NASA také při zatmění vypustí 3 rakety, aby „prozkoumala, jak pokles slunečního světla a teploty ovlivní horní vrstvy zemské atmosféry“. Nazvali to projekt „Hadí božstvo“. odkaz zdroj

Francouzský soud zastavil stavbu větrných turbín kvůli hlukovému znečištění zdroj

The Wall Street Journal: Ukrajinská armáda čelí rastúcemu nedostatku ľudí, pretože väčšina Ukrajincov nechce bojovať zdroj

POTVRZENO! ÚTOČNÍCI Z CROCUSU DOSTALI K PROVEDENÍ ÚTOKU VELKÉ OBJEMY PENĚZ Z UKRAJINY! Putin potvrdil, že Rusko provede údery na letiště v zemích NATO, pokud z nich budou startovat stíhačky F-16 do vzdušného prostoru nad Ukrajinou! zdroj

Prezident RF V.V.Putin mal včera niekoľko zásadných vyhlásení, ktoré rezonovali aj v našich médiách. Bohužiaľ, v neúplnej alebo veľmi skreslenej podobe. Dovoľujem si pre tých, čo chcú byť ucelenejšie informovaní, ponúknuť aspoň tri doplnky. zdroj

Najkvalitnejšie medy na svete sú tie slovenské

Slovenskí včelári si na svoje konto môžu pripísať ďalší mimoriadny úspech. Produkujú totiž najkvalitnejšie medy na svete. Rozhodli o tom výsledky testovania medov, ktoré súťažili o prvenstvo v kvalite počas 48. medzinárodného včelárskeho kongresu Apimondia v Chile. zdroj

Počas piatich mesiacov vlády R. Fica sme:

✅schválili bonifikáciu hypoték,
✅zaviedli 13. dôchodok,
✅podporili poľnohospodárov a prvovýrobcov,
✅stabilizovali ceny energií,
✅očistili štát od politických mimovládok,
✅zastavili nelegálnu migráciu,…
a v rámci troch výjazdových rokovaní vlády doručili do regiónov milióny eur na konkrétne projekty.

V napĺňaní Programového vyhlásenia vlády pokračujeme ďalej, aby bol život Slovákov a Sloveniek lepší, pokojnejší a bezpečnejší🇸🇰.

~ J. Mažgút zdroj

💥Francouzští a chilští fotbalisté uctili před zápasem v Marseille minutou ticha památku obětí teroristického útoku na halu Crocus v Moskvě.
„Musíme projevit solidaritu s ruským lidem, když dojde k takovým událostem,“ vyzval sportovce před zápasem šéf místní fotbalové federace Philippe Diallo.
Ruský politik Alexej Puškov řekl, že se jedná o „první lidský projev“ ze strany Francouzů po dlouhé době zdroj

Mimovládky už zbierajú peniaze na Vlak a autobusy pre ľudí na druhé kolo …. Samozrejme cez anonymnú zbierku , aby mohli povedať, že to oni neplatia …to ľudia chceli v mene boja za Demokraciu …Takže takto sa to dnes robí…🖕🖕🖕

Vtedy mal byť slušný a rázny ale nebol …ukázal pravú tvár…

Attila Végh 🤣👍💯
🇸🇰🇸🇰🇸🇰 všetci sa spájame ✊️zdroj

TOTO NAOZAJ MYSLÍ VÁŽNE?

Situácia začína byť naozaj vážna. Pán Korčok a opozícia, ktorá ho podporuje, jasne ukazujú, že im ide len o moc a o zvrhnutie nedávno zvolenej vlády❗️

ANTIKAMPAŇ BEŽÍ NA PLNÉ OBRÁTKY 👇

Priatelia, niekomu veľmi záleží na tom, aby Slovensko nemalo prezidenta, ktorý bude suverénne obhajovať slovenské národnoštátne záujmy. Nedajte sa oklamať a príďte voliť 🇸🇰

PREČO KANDIDUJEM ZA PREZIDENTA SLOVENSKEJ REPUBLIKY? Musel som to pánovi Korčokovi povedať jasne. Kandidujem preto, aby som bránil, čo voliči získali parlamentnými voľbami: vládu, ktorá od prvého dňa pracovala pre ľudí 🤝🇸🇰

‼️Stanovisko strany Hlas SD: Stanovisko k aktuálnej situacii:
Dôrazne odmietame zavádzajúce výroky Ivana Korčoka, v ktorých spája údajné útoky na svoje stránky s kampaňou Petra Pellegriniho. Rovnakou logikou by sme mohli tvrdiť, že samotný Ivan Korčok stojí za celou nechutnou antikampaňou, ktorú voči Petrovi Pellegrinimu vedú Korčokovi podporovatelia vrátane Igora Matoviča. 

Svojím arogantným vystupovaním a neustálym rozdeľovaním spoločnosti sa Ivan Korčok sám dávno diskvalifikoval na pozíciu prezidenta, ktorý má zastupovať všetkých ľudí na Slovensku. Tomuto obrazu netreba pomáhať žiadnou antikampaňou – dokonale to zvládnu jeho politickí podporovatelia Šimečka, Sulík, Heger, Matovič, Naď, Budaj, Šeliga či Dzurinda, ktorí zdevastovali Slovensko a celé roky rozdeľujú národ na „dobrých a zlých“, „slušných a neslušných“, „demokratických a nedemokratických“. Presne toto čaká Slovensko ďalších päť rokov po prípadnom zvolení Ivana Korčoka. 

Na margo údajných hackerských útokov len pripomíname, že Progresívne Slovensko, ktoré celé mesiace organizovalo protivládne mítingy na podporu Ivana Korčoka, prišlo niekoľko dní pred poslednými parlamentnými voľbami s rovnako bombastickou správou, že jeho web napadli hackeri. Nikdy sme sa nedozvedeli, ako to bolo v skutočnosti, pretože to progresívcom v kampani zjavne nepomohlo, a tak celý „útok“ išiel po voľbách do stratena. Rovnaký scenár dnes skúša pán Korčok a rovnaký bude aj výsledok. zdroj

SR: SLOVÁCI CHCEME MAŤ SOROŠOVÉHO KAMARÁTA PREZIDENTA ?

Kiska bol prosiť Soroša, aby pomohol a vzniklo PS.
Z PS vyliezla Čaputová, ktorá povedala, že Kiska je jej vzor.
By ma zaujímalo za čo tu Ivan prosil u Šorošového syna ????
~Adam Lučanský, poslanec NR SR.

Toto by si mal vypočuť každý rozumný Slovák. Doslovne to treba nanútiť tým, ktorí v prvom kole nevolili.

      Kto sa týmto riadiť nebude, tomu na Slovensku nezáleží…
      Pravý dôvod, prečo dopadli voľby prezidenta v prvom kole tak ako dopadli.

        Kamenský dobre dáva po držke národu a aj vláde.

        Jasne a jednoznačne vysvetľuje,  že čo čaká Slovensko, keď ľudia budú sedieť doma na prdeli už len zo vzdoru, že voľby sú podvod.

     O výsledku volieb rozhodne to, ako sa podarí kandidátom na prezidenta zmobilizovať a získať na svoju stranu nevoličov v prvom kole a tých voličov, ktorých kandidát v prvom kole neprešiel.

     Zároveň z tej diskusie vyplýva aj hrozba, že ak Ústavný súd nepotvrdí v prípade víťazstva Peleho (pretože o to určite sebranka požiada-lebo sú tam ich ľudia), tak potom tu budú na jeseň nové voľby a to už môže dopadnúť akokoľvek. – komentár čitateľa

Zdieľať článok

Veľká Noc

Veľká Noc

Prichadza výročie, ktoré si opäť ako každý rok pripomíname. Tentokrát však bude iné ako všetky tie pred ním. Dávajte si pozor na svoje prežívanie a pripravte sa dobre na tieto dni, pretože bude treba udržiavať svoje myšlienky aj cítenie a konanie čo najčistejšie. Každý deň by mal byt strávený v úprimnej najčistejšej službe Bohu.

Ďakujte úprimne svojim pomocníkom, že každý deň máte opäť a opäť šancu postúpiť vyššie a využívať silu Božiu na konanie dobra. Rozširujte si svoje duchovne obzory a držte sa v činnorodosti; kto zaspí tesne pred cieľom už nemusí dostať ďalšiu šancu na prebudenie.

Tiesnivé okolnosti a myšlienky treba prekonať radostným myslením. Aktuálne je všade vôkol veľa depresií a nejakého zvláštneho pocitu smútku a úzkosti, čo spôsobuje vracajúca sa stará karma z minulých životov.
Tak to bude ešte nejaký čas pokračovať, až kým sa všetci úplne neočistíme. Smútok môže prameniť u niektorých z Vás aj preto, že ste sa v minulosti buď previnili voči zvestovateľom Pravdy, u výnimočnej časti možno priamo voči Synovi Božiemu. Akékoľvek naviazané nitky karmy sa teraz potrebujú uvoľniť.

V niektorých prípadoch sú takéto stavy aj javom postupovania duchovne vpred, kde sa temnota snaží vás zabrzdiť. Majte teda na pamäti, že každá tákáto situácia je pre vás okamihom k zamysleniu sa.

Najlepším protiliekom je však radostná myseľ, ktorú môžeme mať iba vtedy, ak sa pohybujeme, plníme Vôľu Božiu a pracujeme na sebe či pomáhame druhým k ich vlastnému rastu. Potom nemá u človeka miesto žiadna úzkosť, smútok, strach a depresie. Musíme sa snažiť pracovať čo najviac, pretože to najťažšie prežívanie ľudstvo ešte len čaká. Je len na nás, ako využijeme dni, ktoré máme ešte k dispozícii. Už len tým, že sa sústreďujeme na tie negatívne pocity v nás, im dávame energiu. Toto je potrebné vytesniť zo svojich životov a dá sa to jedine prácou a činorodosťou v Službe Svetlu. Činorodý človek nemá čas myslieť na niečo iné ako na pomáhanie druhým a vlastné zdokonaľovanie.

Boh je tu vždy pre nás je len na našom chcení či budeme aj vy schopní byť tu pre neho a spĺňať, čo nám bolo dané. Každý má úlohu, ktorej sa musí chopiť a jej plnenie je pre Neho najväčšou vďakou, ktorú mu vieme zložiť. Oblažujme svoje duše v prírode, kochajme sa Stvorením, počúvajme/čítajme Slovo. Všade tu sa dajú nájsť odpovede na každú jednu otázku.

Pokračujte vo svojom snažení sa rásť a stávať sa lepšími, Bohom chcenými a duchom živými bytosťami a budete odmenení. Šírte aj naďalej pravdu a lásku, dávajte si pozor na nástrahy číhajúce z temna, sú teraz najintenzívnejšie. Dobre vždy pozorujte, aké podnety sa vo vás objavujú a odkiaľ pochádzajú…Temno sa bude snažiť balamutiť, ale nedovoľte to. V pokore a vďake radostne kráčajte životom, buďte vedomí a obracajte sa k Bohu.

Boh je nadmieru milosrdný, pretože to tu dolu máme v dnešnej modernej dobe ťažké, pretože temné hady okolo nás sú maskované za dobro, stále platí, že nás to zväzuje a znemožňuje svetlu preniknutie do nášho vnútra. My sme totiž vysielače a pokiaľ sa čo i len trochu vychýlime zo správnej frekvencie, neprúdi sila, neprúdi svetlo, neprúdi život.Respektíve prúdi, to len my tie prúdy nezachytávame a neposielame naspäť nahor, aby sa kruh uzavrel. Máme byť Božie vysielače, ktoré pri správnom vyladení pokryjú celú Zem svetlou frekvenciou a vyvedú svet nahor bližšie k Bohu. Ak však máme v sebe čo i len jednu slabinu, cez ktorú na nás dokážu útočiť temné vplyvy, strácame správne frekvenčné pásmo.

Preto hľadajme a sekajme putá, ktoré nás zväzujú. Najväčšou stagnáciou hľadajúcich ľudí je lenivosť a dojem dosiahnutej dokonalosti, alebo úrovne, ktorá nám stačí a je nám na nej dobre. Základný princíp správneho žitia podľa Božej vôle je však neustály pohyb! Uvedomme si, že sa nachádzame v dôležitom bode obratu bytia na Zemi a to zákonite znamená, že nič nemôže zostať po starom. Preto je potrebný reset našich životov, vnútorný prevrat a prerod.

Prajeme všetkým, ktorí sa usilujú o tento ušľachtilý zmysel bytia veľa požehnania k tomu, aby to dosiahli a veľa síl a bojovnosti k tomu, aby dokázali zo seba striasť všetko minulé ale aj to nové, čo sa snaží na nich prichytiť a stiahnuť ich nadol.

Buďte požehnaní, láskyplní a prežívajte tieto sviatky v pokoji a inšpirovaní stelesnenou Láskou

Zdieľať článok