Kolem Hjalfdara se však pohybovala vlákna. Bytostní napínali kolem něho pozemské síly a jeho duchovní oko vidělo světlezlatý most, na němž se objevil Heimdall, Světlý strážce. A jeho hlas byl jako hlas rohu, když pravil : “Tvůj Pán, který řídí a pohybuje nebem a zemí a který stvořil nás a naplnil nás silou svého živoucího Světla, praví ti nyní mými ústy, jimž lépe rozumíš než ústům jeho věčných Světlých duchů. Povstaň, vezmi svůj lid a putuj k severu! Neboť tato země bude zemí ohnivou po dlouhý čas, ve kterém vytvoří skvělé hodnoty.
Teprve později, až tvůj duch tě opět přivede sem dolů, bude nosit lidi z masa, kostí a krve.
Ty jsi jeden ze stvořených z prasemene, jehož země bude několikrát nositi, aby na ni a do jejího rodu zasadil čistotu svého původu. Proto povede tebe a tvůj lid přes šíři moře, čas od času, skrze věčnost a ty budeš praotcem lidstva a na konci těchto dob láska Světlého Otce uzavře kruh tvého putování.”
S hukotem přiletěla bouřka a jen malé bezoblačné místo bylo nad Hjalfdarovou hlavou. Zář Světla ležela na jeho tváři a všichni mužové ji viděli.
V tichém pochopení drželi schýlené hlavy a mladí mužové klečeli na zemi. Všichni pozvedli ruce nahoře otevřené a očekávali požehnání věčných Světlých.
Slyšeli Heimdallův roh, vyciťovali lesk jeho světlého oblouku a cítili, jak bytostné tkaní napíná kolem nich svoje síly a očisťuje nebe, pod kterým stáli.
Pozorovali zuření a rostoucí hukot ohnivého nitra země, cítili chvění tenkých vrstev, na kterých dosud putovala jejich noha a slyšeli volání Hjalfdarova rohu, který vyzýval k opuštění osady.
Dobře uspořádaný a přece v klidu vydal se na cestu malý průvod. Ženy, děti, kozy a krávy, telata a psi, někteří obtížení náklady, někteří volní.
Hejno ptáků sledovalo je ve vzduchu jako hejno bílých holubů.
Holda kráčela v čele průvodu a za ní čtyři světlovlasé dívky. Pak řadily se ženy každého stáří, z nichž některé byly neseny na nosítkách. Ty byly poraněny.
Holdina péče neponechala nic živého v osadě. Kolem její postavy byl upředen světlý plášť, jehož řídící a šeptající pomoc byla pochopitelná jen ji a Hjalfdarovi.
Na Hjalfdara přišla síla shůry. Stál, všechny o hlavu převyšujíce ve své malé skupince. Ženy a děti zastavily na úpatí pahorku a dívaly se z části v plachém obdivu, z části ve starostech, zda je všechno to hrozné prožití neobklopí. Dívaly se v jediné důvěře a úctě na světlovlasého vůdce, který zářil jako Heimdall. Jako by světlý kruh tkal se kolem něho a z výšin blížil se světlý plamen a hučící zvuk.
“Já jsem ten, který tě volá. Já, ten, který jsem! Jedině existující! Pravím ti, splň, co ti poroučí Duch Boží. Jsi ve Světle jeho Lásky a náplň jeho svatou Vůli jako posel ve hmotě, uzrávej k provedení! To praví ti ten, který se jmenuje Amen !”
Hjalfdar naslouchal hukotu této síly, která ho naplnila dosud nepoznaným proudem života. Cítil a viděl záchvěvy plamenného Světla, které se mu zdálo příliš silným, než aby se odvážil do něho pohleděti.
On, který dosud všechno beze strachu přijímal a snažil se vyzkoumat a pochopit, byl jako oslepené, přemožené dítě, jež chvějíc se skrývá svou tvář do rukou.
“Pane, který se nazýváš Amen, Ty jsi vyšší než všechno, co jsem kdy tušil, vím to, cítím tvou moc a sílu, která proudí skrze mne.
Heimadalla směl jsem vidět, Tebe však nemůže vidět žádný člověk, nýbrž jen odlesk Tvého lesku. A již tento odlesk mne spaluje “
Hjalfdar nevěděl, že mluvil všechno zřetelně a hlasitě slovy svých druhů tak, že mu rozuměli. Hjalfdar necítil a neviděl, jak se s údivem schylují plni zbožnosti. Mlčky a v úctě naslouchali mohutným zvukům a slovům, která promluvila z milovaných úst.
Tak jako Hjalfdarovo, tak i jejich nitro bylo zasaženo a rozechvěno a tak jako on poznali i oni přemocnou sílu slov, která opět zazněla z něho: “Nechám před vámi kráčeti jednoho z mých duchů, abyste zachránili semeno, které má býti na zemi nositelem mého světlého Slova.”
“Budete vedeni, chráněni radou a můj zákon budiž vám životem a život vaším světlem s vaší oporou až do věčností!
Obrať nyní svou tvář ke hvězdě, která ti září na severovýchodě a kráčej v čele svého lidu. Dívejte se jen kupředu, ne za sebe, neboť zuření svítícího ohně přelije se všude jako moře a ještě se sykotem poteče do moře.
Všechno, co zůstává, to má a zůstane s vámi. To ostatní je pouze velikým stupněm k vybudování veliké slavnosti. Buďte bdělí a učte se ze tkaní mocných sil stvoření v mé vůli. Nyní vydejte se na cestu, neboť vaše hodina nadešla!”
A Hjalfdar kráčel ve svitu polární hvězdy na severovýchod, maje v zádech rudou zář nebe a dýmající páry. Jeho věrní šli za ním. Nebylo žádného zvuku úzkosti nebo žalob a žádný pohled neobrátil se zpět do strašlivé výhně. Všechno bytostné pospíchalo napřed, svištění a šustění křídel bylo cítiti nad jejich hlavou.
Kráčeli stále s klidnou pravidelností , majíce v důvěřujícím duchu ještě nepochopitelný cíl, vedeni vírou v moc velikého Světla osvěcováni jeho silou kráčeli po písčinách s krátkými travami do holé, suché, chladné a mlčící nekonečnosti.
Tato krajina byla jim neznámou a oni se jí dosud vyhýbali pro její velikost prostoru. Jako vypálená kotlina zvlněná maličkými pahorky, písčitá a prázdná, bez života a osamělá rozkládala se před nimi, jako připravená ke vzniku dalšího života.
Tak blízká jejich půdě milého domova, kde byla spojena rajská krása s drsnou divočinou a půda bohatá a plodná, tak blízko ležela tato spálená, zasypaná země, kterou kdysi zrodily také žhavé, strašlivě se ženoucí proudy ohně.
Mlčenlivá, připravená a přesto prázdná. Tak tu hučela a čekala a noha Hjalfdarova, prvního vyslance ducha, táhla touto čekající zemí.
Čekající země! Kdo ji tak nazval ? Náhle měla toto jméno. Oni ji neznali.
Ten, který šel vpředu, výše vztyčený než dosud, s kopím v sevřené pěsti, mocnými, pružnými, ale opatrnými kroky stále bdělého pantera, každý nerv a sval napjatý k připravenému činu, toho znali jedině a ten byl nyní vůdcem, domovem a cílem.
Nedívali se nazpět, ačkoliv čekající země ve své mlčenlivé řeči byla pro ně téměř výhrůžkou.
Písečné vlny byly nekonečné, jakoby tu právě ustupovaly do moře po dlouhé, široké záplavě. Tak to tu vyhlíželo a jen okraje pahorků červeně žhnuly od záře, která se chvěla na celém nebi. Hrady mraků hnaly se od severu a klesaly dolů jako hluboké závoje. V dáli vyla zvířata, jejichž hlasy dosud nikdy neslyšeli.
Hjalfdar kráčel vpředu a zdálo se, jako by nad ním proudilo dolů přemocné Světlo, pronikalo do něho, rozšiřovalo a narovnávalo jeho tělo a zvedlo jeho hlavu do výše.
A ze Světla stále k němu mluvil hlas rozechvívajícím tónem a vše pronikajícím zvukem plným slávy. Stále musel naslouchat tomuto hlasu a bylo mu, jako by ho slýchal vždy, již před dávnými časy. Slyšel šumění posvátných vod a slyšel zpěv Světlých ve chvějivém jásotu a pohybujícím dechu. Viděl Světlo, nic než Světlo. Neviděl prach a namáhavou, šedou vrstvu písku, která chtěla překážet jeho nohám. Viděl Světlo! Toto Světlo šlo před ním a bylo to, jakoby se šlo rychleji a on je neopustil a jeho duch se ho držel.
Tu otevřel se nepřemožitelný proud, který pronikal jeho duchem i tělem, jež zapomínalo na klid a spánek i jídlo a hlas ihned napomenul: “Pamatuj na ty, které vedeš!”
Tu zastavil a podíval se poprvé na sebe. Putovali již mnohé hodiny téměř bez hlesu a bez váhání, avšak nyní vzhlíželi k němu prosící, očekávající oči. Holda přistoupila s velikou hliněnou nádobou.
“Nenapiji se první, nýbrž až poslední, Holdo. Dej dětem, zvířatům a pak ženám!”
Holda tak učinila a vystačilo pro všechny.
“Na této pouti naučíte se vážit daru nápoje jako modlitby! S touto vodou proudí do vás hojnost síly, kterou vám posílá světlý Otec z Prazdroje. Budete-li ji píti v Jeho jménu s veškerou silou své touhy, pak bude vám jediná kapka občerstvením a potravou, která vám dá více než všední živobytí.
Děkujte však v živé radosti při tom tak, jako to může činiti jen ten, kdo opravdu žízní!”
Tak promluvil z Hjalfdara hlas, který všichni znali a který nazývali Hjalfdarovým světlým hlasem. Když zazněl, bylo to pro ně jako modlitba.
Těšili se z občerstvení a na jeho příkaz se utábořili na krátký čas. Brzy však se zbarvil obzor, padly sem náhle temné stíny a chladný vítr rozvířil písek. Dolů snášeli se bytostní, kteří se táhli jako závoj do ohromné výše a šíře a měli cosi omamně konejšivého ve svých pohybech. Tu zaduněl jako budíček Hjalfdarův roh a všichni vyskočili.
“Nesmíte spát, ale musíte zůstat bdělí na poušti při naší pouti čekající zemí, která nepotrvá již dlouho a pak usměje se na vás nový domov. Buďte však bdělí, modlete se tou trochou chleba a čistou vodou, která je naplněná silou Světlého Otce, neboť on sám mi tak poručil!”
Hjalfdar pohlížel vzhůru a jeho tvář byla ozářena světlou září, jejíž pramen nikdo neviděl, neboť nebe bylo šedivé a země ležela ve stínu noci.
Stále ještě byl dusivý zápach ohně nad širou krajinou, stále ještě hrozil temný, dunivý rachot nad zemí, která se tu zdála být hustější a pevnější, starší než chvějící se rašeliniště starého domova. Mlčky, zavírajíce oči při setkání s šedivě lesklými duchy písku a bytostmi, kráčel průvod lidí za svým zářícím vůdcem.
Před nimi byla šedivá, téměř neproniknutelná noc, za nimi šlehal oheň z hlubin a žhavé moře s vířícími vlnami polykalo všechny milované byliny a všechny prýštící vody… Hejna ptáků objevovala se stále řidčeji a v jejich uších zaznívalo již jen volání vodních zvířat, které padaly v celých řadách spálené. Bylo to hrozné.
Kde byly asi ty mnohé bytosti, které měly svůj domov na nebi, v lese a ve vodě? Byly všechny stráveny tekutým žárem, který se rozlil ze zlatě planoucích jezer ohnivé země po celé zemi? Nebyla to však žádná bolest pro ztracené statky v těchto lidech, nýbrž jen dík za záchranu.
V důvěře a díku pohlíželi vzhůru k Hjalfdarovi. Z něho proudilo k nim něco, co je posilovalo. Kráčeli za ním bez všelikých úvah po celou tu dobu nekonečnou, šedou nocí a nebáli se. Všichni byli silní mužové a ženy, důvěřivě otevřeni životu. Proto také proudily všechny pomoci a síly k nim a oni je pili žádostivě plnými doušky.
Viděli, cítili a prožili, jak celý svět kolem nich byl naplněn nepřehlednou mocí. Jejich oči se otevíraly a oni viděli světelná vlákna nad sebou a prožívali blížení, šepot a pomoc bytostných služebníků Merkurových.
Také Merkur, který se zdál býti vládcem všech živlů, se přiblížil a objevil se v jednom mraku. Byl tak nesmírně silný, že veliký počet elektrických blesků se vybil nad zemí.
Děti ukrývaly se plaše před svištícími živly, ženy kráčely silné a tiché, bojující proti noci bouře.
Nebylo v nich ani stopy po myšlence na hněv Světlého Otce, neboť ony viděly v tom jen všemocný projev jeho silné moci. Necítily žádné viny a necítily proto také žádného strachu.
Po krátkých šedivých dnech následovaly dlouhé noci. Čím dále táhli na sever, tím zdály se býti delší. Bytostní ukazovali se jim jako modročerné, plynoucí, mlžné ženy ocelového lesku. Pozorovali bytostné nejrůznějšího druhu a byli by se jistě báli, kdyby byli znali strach. Na místě bázně byla u nich ještě důvěra v obratnost v sílu těla a pomoc Světlých.
Čím dále táhli temnotou severního pásma, tím silněji vyrůstala v nich láska k věčnému Světlu. Tato láska byla tak veliká, že povznášela jejich plamenné chtění nade všechny jejich pozemské temnoty. Bylo také velmi chladno. Každou chvíli vystupovaly však ze země tepelné vlny, které vše vyrovnávaly a vlhkost, která se již chtěla usaditi jako sníh, opět se vypařila.
Na odpočinek nebylo pomyšlení a Hjalfdar cítil, že tkaní těchto nočních chmurných bytostných počíná zvolna působiti ochromivě a uspávavě.
Nařídil své chtění vzhůru ke Světlým a vyčkával poselství a pokyn. Kde zůstal Heimdallův most, který zářivě ve třpytu půlnočního slunce ozařoval svět? Dávno již zdál se zmizet a nikdo ho nemohl zpozorovat.
Na úlomku šedobílého kamene, jež tu pokrýval půdu černající země, vrýval Hjalfdar dny, které poznával podle objevení se, vystoupení a západu veliké hvězdy. Tato hvězda byla jako střed, kolem kterého zdálo se točit celé nebe se všemi hvězdami.
Při krátkých chvílích odpočinku, které byly často drženy, usínaly ženy i děti dlouhým spánkem a zdálo se, jakoby v této době klidu přijímaly zvláštní síly, které nemohli pochopit ani vynutit, neboť přicházely jako dar.
Holda obdržela od Hjalfdara velký zodpovědný úkol. Musela ochraňovat oheň, který vzali s sebou v nádobě. Stalo se tak na příkaz Erdy, která se jí často zjevovala.
“Ochraňuj oheň dobře, neboť ty nevíš, že lid putuje do temnot,” pravila Erda, “doba čekání a strádání předchází velikému rozkvětu. Budete-li správně bdít, překonáte ji rychle a vítězně. Budete-li váhat nebo upadat do spánku, pak vás dohoní konec a nezbavíte se nikdy chmur.”
“Buď strážkyní posvátného ohně, který vám budiž symbolem čistoty, vůle a lásky! Tak jak on hoří zářivě a jasně stravuje všechny strusky, takovým buď i vaše putování!”
A oni vzali sebou část půdy, ve které oheň vzniknul a ve které zvolna dále žhnul ve hliněné nádobě a vezli také větve z nízkého tuhého dřeva, které mu museli podávat jako potravu podle rozkazu plamenného bytostného mužíčka. Ten byl stále na blízku Holdy a svýma chytrýma očkama dával pozor na velikou nádobu, kterou nesly dvě panny v koši. Nádoba byla uzavřená a z dírek pokličky vystupoval jemný, kořeněný kouř prozářený červeným světlem.
“Běda, kdyby světlo zhaslo!”
Jako výstraha stálo to v Holdině duchu, šeptáno vnitřním hlasem. Kráčela po celou pouť jen za nádobou skrývající věčný oheň. Byla první kněžkou světla.
Tu jí dal Pán nový dar. Posvátně, čistě třpytil se z nádoby ohně žhavý odlesk a v kroužícím se kouři vytvářely se jemné závitky, které se zdály býti naplněny mocným významem. Často, když sedávali, odpočívajíce, dívala se zamyšleně na tyto kroužící obláčky, které psaly tak milé značky.
Zdálo se jí, že ohniví bytostní zvěstují takto svým způsobem moudrosti věčného života…Stále více a více zdály se pronikati jejího ducha. Snažila se zachytit značky a zpozorovala, že se opakují. Nyní bdělými smysly pozorovala události kolem sebe.
Její pozorování bylo bystré a moudře vedené a její oči toužící po světle, které tak těžce postrádaly zářící světlé dny domova, žily se zdvojenou silou ve vědění u plamene.
Tak míjel pro Holdu a její dívky den za dnem na pouti čekající zemí. Pro ně bylo stále světleji ve všech temnotách, neboť ony sloužily plameni, Světlu. Veškerá ženská mládež snažila se kolem nádoby shromážditi a horlivě se tlačila ke službě. V řadě lidí probudila se láska k ohni. Úcta a vděčnost Holdě, kterou dosud neznaly, neboť bydlely v teple, slunečním světle a v blízkosti ohnivých jezer.
Hjalfdar pozoroval s tichým štěstím péči své ženy a radoval se z její pevné, tiché, téměř posvátné něžnosti. Viděl počínání značkovat plamenné a kouřové písmo a byl jí při tom nápomocen.
Zprvu činili tak jen kvůli zvyku a lepšímu pochopení, potom vyryli značky do kamenných plotniček, aby se srovnáním poznalo, neboť v písku na zemi vše rychle zmizelo.
Stále jasnější bylo v Holdině vědění řeči ohně, která ji byla zprostředkována pohybem. Brzy zformoval se pojem za pojmem a stával se pevnými a opakujícími se značkami.
“Obraťte se nyní k východu, kde dosáhnete rychleji okraje čekající země a kde naleznete vodu.”
O vodu měli nouzi. Zdálo se, jakoby zafoukal teplejší vítr a na okraji obzoru objevila se jasnější zář na nebi. Od jihu přicházely jim vstříc řady ptáků a zvířata, jakých dosud neviděli.
Zdálo se, jakoby od východu prýštil sem tiše a váhavě tepelný život.
Na okraji nekonečných, čekajících dálav vypínaly se modré hory do takové výše, jakou dosud nikdy nespatřilo Hjalfdarovo oko.
Z některých zdál se vystupovat kouř, který pak dlouho stál vysoko a tiše jako závoj.
Útvar půdy byl stále ještě písčitý, tvrdý a ztrnulý, jakoby země byla pokrytá jakousi kůrou. V dáli pak počal se chvět vzduch, jakoby tam bylo teplo a vlhko.
Často bořili se lidé i zvířata až po kolena do písečné hmoty, ve které nacházeli lesklá, světlá zlatá zrnka. Pocházela asi z doby ohně a družila se k popelu těchto vulkanických útvarů.
A opět byla příroda oživenější. Také bytostní ze ztrnulé, chmurné pouště, kteří se zdáli tkáti ochromivě šedivé závoje spánku, již zmizeli. Zato však vynořovali se okřídlení, kolébající se duchové vzduchu, kteří varovně šeptali a ukazovali jedním směrem. Tam byla krajina, ze které vystupoval chvějící se vzduch a šířil se jako jasné zrcadlo nad výšinami.
Když se rozšířily temnoty, bylo častěji slyšet odtud jakýsi křik, podobající se hrozivému řvaní tygra, smíšeného se skřekem zlého supa. Nebylo možno nazvat ten zvuk pěkným, jak zazníval jako podrážděná hrozba od čekající země. Holda pospíchala k Hjalfdarovi a kráčela po jeho boku v čele průvodu.
“Slyš Hjalfdare, Holda ti chce něco říci!” Hjalfdar obrátil k ní svou světlovlasou hlavu a jeho zářící oči pohlédly na svou ženu, kterou převyšoval o celou hlavu. ” No? ” Hjalfdar stal se skoupým na slovo. Jeho vůdcovský úřad vyžadoval napjatého naslouchání, pátrání a větření, takže nezbývalo času na řeči.
” Ohniví mi pošeptali, abychom dávali pozor na vzdušné. Dají prý nám pokyny, kde žijí zvířata. Vyzbrojte se kopími, pravili mi ohniví, vyzbrojte se silou našeho živlu. Až vám vzdušní pokynou a zastaví vás bouří, pak si připravte zbraně k obraně, neboť v roklích, které se rozevírají na předhůří modrých hor a kapradinových lesů, hnízdí draci. Musíte však draky zkrotit, jinak byste neměli nikdy pokoje pro svou výstavbu, neboť jejich váha by všechno rozbořila.
Najdete zemi v podivuhodné kráse a jak se na vás z dáli usmívá. Tam budou tkáti věční svá světlá vlákna zákonů nad vámi, tam budou vám otevřeny oči i uši pro působení vůle světlého Otce. Tam naleznete opět také nás, bytostné živlů, malé i veliké vůdce i pomocníky. Tam budete námi řízeni a vedeni, zdobeni a obdarováni a tam se spojíme s vámi co nejvroucněji ve světlém předivu Božského díla lásky.
Vyššie energie sa musia výrazne stupňovať, pretože pribúda jednotlivcov, ktorí sa prejavujú; ukazujú sa ich tienisté stránky. Začína im to byť tu, v oslepujúcom Svetle Pravdy, veľmi nepríjemné.
Zlomyseľné útoky na krásnych ľudí sú šokujúce svojou krutosťou. Včera večer, keď jedna neuveriteľná žena spievala najinšpiratívnejšiu pieseň po rozhovore s kapitánom Kyleom, objavila sa nechutná poznámka z rozhovoru a mne bolo ľúto tej trpiacej duše, ktorá pozná len temnotu a žije v strachu pred narastajúcim Svetlom. Predstavte si, že ste typ človeka, ktorý nachádza radosť a uspokojenie v znevažovaní a slovnom napádaní druhých. Takýto bude ich život v pekelnej jame?
Skutočne sa blížia veľké zmeny a bude to radostné obdobie v mnohých ohľadoch, keď nové ľudstvo vstúpi do vzrušujúcej novej budúcnosti. Znovu sa naučíme, ako jesť, piť a starať sa o seba, zvieratá a rastliny.
V dnešnom svete sociálnych médií a informácií je potrebná statočnosť a pevný základ faktických informácií, aby sme boli dôvtipní, pretože nepriateľ využíva sociálne médiá na pokračovanie v prívale lží a propagandy. Sú naším opakom. Milujú nenávisť. Radi škodia. Nedokážu budovať, iba ničiť. Dávajte si pozor na ich prefíkaných hovorcov, ktorí sa vydávajú za pravdovravcov.
Komu budete veriť – tomuto botovi alebo Barbare O’Neillovej, ktorá lieči ľudí už desaťročia a vo svojich 65 rokoch stále prednáša o prírodnom zdraví a bezpečných, lacných liekoch na to, čo nás trápi?
Počuli ste o vražde Barbary O’Neillovej? Môžete sa staviť, že som si to pozrela. Môžete si vydýchnuť – hovorilo sa o atentáte na jej charakter – vyhradenom len pre tých najnebezpečnejších pravdovravcov. Knihu napísal jej manžel. Aká nádherná pocta tejto oddanej a neúnavnej žene, ktorá bola poslaná, aby nás vyviedla z údolia smrti.
Prečo by sme mali prestať jesť zdravé potraviny, ktoré nám dal Stvoriteľ a ktoré živili predchádzajúce generácie Ľudí, kým sa k nám nenasťahovali paraziti/psychopati a nezničili naše zásoby potravín?
Trocha dobrých informácií je rovnako nebezpečná ako veľa zlých. NIEKTORÉ oleje zo semien nie sú pre nás dobré – ako napríklad bavlníkový olej – ktorý sa pred desaťročiami používal ako strojový olej. Je bavlna potravina? Nie – je to surovina na výrobu látok a iných materiálov. Semenné oleje, ako napríklad avokádový olej, sú pre nás podľa odborníkov na zdravie, ako je Barbara O’Neillová, dobré.
Olivový olej je súčasťou zdravej stredomorskej stravy už po stáročia, ale nedávno sme sa dozvedeli, že niektoré olivové oleje, ktoré sa označujú za čisté a pochádzajú z Talianska, sú zmiešané s inými olejmi, takže výrobky sú kontaminované – napriek tomu sú za prémiovú cenu.
Veľmi dôležité je vyhýbať sa geneticky modifikovaným potravinám [GMO], ako je repkový olej. Vedia, že teraz čítame etikety, a preto zmenili názvy škodlivých zložiek, ako je glutaman sodný MSG, aby nás oklamali.
SG Anon nám povedal, že keď sa hovorí o “prírodných príchutiach”, zvyčajne sa tým myslia “chuťovo zvýrazňujúce” prísady získané z buniek ľudských plodových obličiek. Neexistuje nič, čo by neurobili, aby narušili naše pôvodné telo a jeho životodarné procesy. Vyhľadajte si Senomyx, ak chcete vidieť korporáciu, ktorá stojí za týmto nechutným zločinom.
Tu je pokus agentúry Reuters vyvrátiť správy o potratených plodových bunkách v našich potravinách – používa ich Coca Cola a ďalší cabalistickí výrobcovia potravín. Osobne by som verila preukázaným a vynikajúcim výskumným schopnostiam SG Anona viac ako cabalistickým médiám a ich nepodloženým tvrdeniam.
Médiá a lekári s vymytými mozgami nám neustále hovoria, aby sme robili opak toho, čo by sme mali robiť, aby sme zostali zdraví. Teraz sme všetci chorí, tuční a zomierame dávno predtým, ako by sme mali, a oni využívajú sociálne médiá na šírenie svojich lží a proti dobrým radám tých, ktorí sa snažia tento príbeh korigovať.
Geneticky modifikované potraviny nie sú len potenciálne nebezpečné, ale majú nízku frekvenciu – podobne ako lieky.
V konečnom dôsledku je na nás, aby sme skúmali a rozhodovali sa, čo je pravda a čo je pre nás ako jednotlivcov bezpečné a výživné. Každý z nás je jedinečný organizmus a liečiť každého pacienta rovnako je recept na frustráciu, utrpenie a možno aj katastrofu. Táto problematika je len zriedkakedy čiernobiela. Tak ako niektoré bylinky a rastlinné látky môžu byť pri nesprávnom používaní jedovaté, tak aj niektoré lieky môžu pri šikovnom a zodpovednom používaní zachraňovať a posilňovať život. zdroj
Vojenský hovor IZRAEL (CIA, MOSSAD kontrolujú elity) plánuje inváziu do Libanonu.
Tento ťažko zvrátený nápad je ďalšou samovražednou spustenou zlou operáciou na najvyšších úrovniach vo Svetovej ELITE okultný obetný krok na zabitie väčšieho počtu Skutočných Izraelčanov. ( V minulom príspevku som vysvetlil, ako bola OSN vytvorená Globalistickými elitami a prečo bolo vytvorenie Izraela naplánované už v roku 1800 a ako zlý plán hlbokého štátu bol vytvoriť svetové vojny a tiež vytvoriť štát Izrael a po vytvorení by zámerne nechali Izrael vytvoriť stredovýchodné VOJNY s moslimami ……
Tento chorý plán súvisí so zjednotením sveta ( ako SVETOVÁ UDALOSŤ 911) a vytvorenie svetových zákonov s podporou OSN a spojený s MASÍVNYM financovaním a budúcimi projektmi na nové systémy na PENIAZE a masívne otvorené špionážne operácie vojenskej rozviedky na vytvorenie vojen vo všetkých krajinách proti moslimom a snahou vytvoriť občiansku vojnu v Európe . tieto choré plány boli vypracované vysokopostavenými murármi, chazarmi a svetovou ELITOU v roku 1800
SKUTOČNÝ vojenský hovor je, že Hamas má zbrane na zasiahnutie južného Izraela.
Hlboký štát využíva Izrael na masívnu udalosť pod falošnou vlajkou epických rozmerov a je ochotný zabiť milióny občanov Izraela prostredníctvom plánovaného vyhladzovania <
PORIADOK Z CHAOSU. Satanské pravidlá CABALy a najvyššie vražedné úrovne 33. murárov Deep State CIA MI 6 MOSSAD zdroj
Monsanto na Ukrajine vlastní 78 % pozemkového fondu v Sumskej oblasti, 56 % v Černihovskej oblasti, 59 % v Chersonskej oblasti a 47 % v Nikolajevskej oblasti.
Monsanto je medzinárodná, v Spojených štátoch založená agrochemická spoločnosť, pôsobiaca v sektore poľnohospodárstva. Jej hlavným zameraním je produkcia osív, agrochémie a biotechnológií.
Je to najväčší svetový producent herbicídu glyfosát, predávaného pod obchodnou značkou Roundup, ako aj líder v oblasti GMO plodín. zdroj
KEĎ AMERIKE ZÁLEŽÍ NA CIVILISTOCH. USA už tretíkrát vetovali dočasné prímerie v Gaze. Zomrelo tam už minimálne 29-tisíc civilistov. zdroj
Takže už aj mainstream mainstreamov to priznáva no pekne. zdroj
Ruská Štátna duma dnes schválila zákon, ktorý vypovedá dohodu z roku 1956 umožňujúcu britským námorníkom loviť v ruskej zóne Barentsovho mora. Citujeme – Vjačeslava Volodina, predsedu Štátnej dumy:
„Naše ryby sú už 68 rokov konzumované bezohľadnými Britmi. Vyhlásili proti nám sankcie, ale sami majú 40 % svojej stravy a rybieho jedálnička z našich tresiek. Tak teraz nech schudnú a zmúdria.” zdroj
GENIALNE, GENIALNE..A GENIALNE!
Dve veci:
Poloretardovany Vladko Snidl, tu mas tie tvoje ‘neonaci konspi teorie’, ty vygumovana zaplatena gebula. Zakruzkoval som ti to a aj podtrhol.. ak nevidis tie napojenia teraz, tak si proste idiot plateny za to , aby si nevidel
Uz chapeme o co tu slo? Uz chapeme, proti komu siel Kocner? Lauder doslova len klikol prstom a cela CIA slovenska bunka aj s US embassy stali v pozore jak svieca, ani nemukli. Medialne hyeny sa len tak triasli na 4 roky clankov. Lipsic maka pre Laudera, vedeli ste to? Pre PREZIDENTA SVETOVEHO ZIDOVSKEHO KONGRESU, uz chapeme, preco dostal pravomoci ake dostal ???
Ivan Korčok na pôde Karlovej Univerzity V ČR 😳 A ja som si celý život myslel , že školská pôda je posvätná… Je tam zákaz ťahať politiku…
☠️Lipsic takto pred 6 rokmi v nočných hodinách prijal spravu od skutocneho strelca, ze Kuciak a Kusnirova su po smrti… – ano, dnes je 6 rokov od ich popravy..
✍🏻Marcek – ‘strelec’, ktory sa priznal, siel sediet po dohode s Lipsicom, pretoze 25rokov v base ho cakalo za jeho minulost tak ci onak, strelcom nie je, ved to napokon sam priznal kratko po poprave, ze – citujem – ‘ked sme vosli dnu, boli uz mrtvi’ ( tieto zdroje existuju, ale su este stale ulozene )
✍🏻Sabo sa len zviezol a ten , ktory vsetkych zradil – hlavny potkan a Lipsicom zaplateny klamar – Andrusko – uz dnes horko olutoval, ze skocil Lipsicovi na lep a pise staznosti z basy, lenze uz ho nikto nepocuva…
🧐CIA Kuciak skutocny kill-team:
Tom Nicholson, monitoring Kuciaka ( otvaral strelcovi dvere, do Kanady odletel az PO poprave )
Pavla Holcova, media a marketing, investigace.cz
Pavol Demeš, dohľad
Lipsic, upratovacka, pravnik, pristup ku spisu, menezment slovenskych korporatnych medii, dohlad nad Kucakovymi rodicmi + uplatky Zlaticisni K.
Lipsicov strelec – na slobode, aktivny, Bratislava, medzi vami – verejnostou, vie usvedcit Lipsica
✍🏻Na zametani stop a nekonecnych lziach verejnosti sa vedome a aktivne podielali od prveho dna Arpad Soltesz, Peter Bárdy, Marek Vagovic, Zuzana Kovacic-Hanzelova, Jan Bencik, Michal Stromajer, Vladimir Snidl, Monika Todova, Anna-Maria Domeova, Zomri, Tomas Krissak, David Puchovsky, Stefan Hrib, Michal Havran..
✍🏻Zacal som o tom hovorit a Lipsic mi poslal 3 medzinarodne zatykace
😠VSETKO, len aby US embassy znicila Smer, tak ako znicili Meciara. Geopoliticke zaujmy deepstatu. Nic ine.
😵💫Nevyslo to a uctovat sa este len bude. To je real pribeh Kuciaka.
Poľnohospodári protestujú po celom Slovensku proti nezmyselnej politike EÚ a dočkali sa výraznej podpory obyvateľov, kdežto protesty PS aj za chválenie EÚ väčšina ľudí odsudzuje a iba malá hŕstka podporuje. zdroj
Strach a viera , viera a strach…
Radšej neurobím krok za tým, čo chcem zo strachu, aby som v buducnosti neprišiel/la o to, čo som chcel/a?
Keď nič nemáš, nemá sa čo pokaziť?
Ideme sa sami zabíjať zvnútra, len preto, že sa bojíme?
Útek bez viery? A to si hovoríme veriaci? Budeme sa žehnať, ale utekať?
A kričať:
“Radšej nie Bože, radšej si nechaj svoje dary o ktoré som Ťa žiadal/a, môžem o ne prísť, stratím ich, ukradnú mi ich a POTOM to bude zlé…, nechcem, ani mi ich radšej neukazuj, obľúbim si ich a čo POTOM, keď o ne prídem?”
A nie sme TU a TERAZ ale POTOM paralyzovani strachom.
Chápem to, tak pracuje s nami strach, ale neideme sa tomu poddať, neideme rezignovať, a neideme mu predsa pomáhať tým, že ho uznáme a už vôbec tým, že priznáme že má pravdu. Pravda je Boh a s nim súvisí sila , viera, presvedčenie. Takže všetko, čo oslabuje, spochybňuje, presviedča o opaku Boh nie je a teda je jasné odkiaľ “vietor fúka” .
Môžeme a vlastne máme inak?
Mám svoje chcenia, svoje priority, svoje hodnoty a každý deň dám celú svoju silu, celé svoje chcenie za to, čomu verim, čo cítim i čo chcem, ba prosím o ďalšiu vyššiu silu zhora na pomoc a verim, NIE, viem, som presvedčený/á, že mi patrí to najlepšie, že sa budem o to starať a BOH mi bude na tejto správnej ceste za šťastím pomáhať a keďže vynakladám i vynaložím všetku svoju snahu prejavenú v skutkoch, viem, že ON ma nikdy neopustí a nikdy nedopustí.
Verím sebe, verím tebe, verím Najvyššiemu.
To je opak strachu! Viera!
Nestačí sa žehnať a ustupovať, či utekať, strachu sa treba postaviť s nezlomnou VIEROU! A konať…
Len tak získame!
Žime tak vo všetkých oblastiach života a stavajme sa strachu….
Nech máme deň plný viery, nádeje i Lásky, bez strašiakov, strachov a opantani, nech zmiznú všetky múry a bariéry, búrajme a rozbijajme steny obmedzení, nech môžeme slobodne dýchať….
On ovládal sebe. K tomu napomáhal mu život, láska k ženě i k dětem, kterých každý rok přibývalo. Pomáhala mu nevypočitatelná síla živlů, pomáhal mu boj se silnými a vítězství nad slabšími tvory. Pomáhala mu starost, nouze, radost a požehnání.
Nejvíce však mu pomáhali světlí a bytostní. Byli tu vždy, když je hledal a věděli si vždy rady, když se jich tázal. Všechno to šlo před ním ve dnech nuceného odpočinku. Všichni přicházeli také k němu a tázali se ho. Všem při práci chyběl. A pro všechny věděl radu s láskou, která byla v něm.
“Jak je to krásné, Hjalfdare, že jsi zase jednou u domácího krbu,” pravila žena. “Mám z toho radost. Jako by všechna ta práce šla kolem mnohem rychleji, když se díváš na všechny věci svýma klidnýma očima. Všichni ve tvém okolí, dokonce i děti jsou jako povzbuzeni konat pro tebe to nejlepší.”
Měla pravdu. Chlapci, kteří tu byli v každém stáří až k nastávajícímu mladému muži, zdržovali se všichni po Hjalfdarově boku. Využívali času, kdy se ho mohli ptát a učili se od něho připravovat zbraně, jako to jeho učívali pomocníci.
Dovedl při tom krásně vyprávět, jak ho přiváděli na místa, kde nacházel příležitost k vynálezům. Vyprávěl o boji s obrovským jelenem, kterého zabil mlatem, aby získal kůži s parohy. Mohutné parohy byly základem prvního nářadí.
Vyprávěl, jak namáhavé bylo jejich broušení v měkkém písku, pokud ho nezavolala jedna z mořských panen na útesy a neukázala třpytící mušle. A on během vypravování zaučoval je v používaní nástrojů, zhotovování kožešin, kůže a řemenů. Potom však stanul před jeho duchem Světlý, který pravil ukazuje na chlapce:
“Nauč je také používat zbraní a řekni jim, kdy muž jich má používat, podle slov našeho Pána.”
Rozechvěně naslouchal Hjalfdar, byl to oslňující Světlý, zářivější než Heimdal, v stříbrolesklém brnění a s okřídlenou přilbou. Světlé kadeře padaly zpod přilby na jeho ramena, zářivé byly jeho oči a bílá jeho tvář.
“Veď mládež. Až dorostou, budeš potřebovat muže, abyste se rozšířili přes ostrovy, neboť mnohé kmeny svěřil ti tvůj Bůh, abys o něm svědčil. Uložil ti mnohé povinnosti, avšak za to dal ti práva těch, kdo jsou silní v sobě. V jeho Světle budeš věčně vítězit. Vyzbroj si svoje pomocníky a nauč je uctívat Věčného!”
Hjalfdar se netázal na nic. Řekl si prostě, že každý den přináší nové povinnosti, které radostně vezme na sebe. Co započne ve vůli Věčného, bude tedy jeho Vůli prospívat. A s láskou a radostí pohlížel na řadu svých mladých mužů.
Nyní jednalo se o to, začít vyučovat. Nejdříve je zavolal všechny jménem. Pak postavil je do řady podle velikosti a prohlížel si jejich postavy.
Všichni byli vysocí a štíhlí, vyrostlí jako malé stromy a jejich tváře leskly se zahnědlé sluncem, větrem, pěnou moře i žhavým pískem.
Krátké kožešiny, které měli kolem boků, visely jako kytlice až ke kolenům a byly přivázány střevem. Nohy měli bosé, pokud si hráli v blízkosti chýší, jakmile však odcházeli na útesy, malé kožené podešvice si přivazovali řemínky. Také tyto kůže naučili je bytostní vyklepávat a vytahovat.
Veselý vítr hvízdal sem od moře a načechrával dlouhé vlasy chlapců, které byly vzadu převázány. Svižně jako malí vojáci stáli tak se zářícíma očima a dívali se plni očekávání na velikého Hjalfdara, vůdce kmene, kterého měli všichni rádi jako svého otce.
A on jim pravil, že budou smět nyní každý den cvičit, poněvadž se dosud dobře osvědčili a snažili, že je naučí používat zbraní a nářadí, které se dosud učili vyrábět.
Zavýskli veselým “Ho-ijo” a skákajíce obklopili velikého přítele.
Když schyloval se večer a temné stíny letěly mezi nebem a zemí, když vzduch byl naplněn hukotem moře, jež sem pronikl tichou přírodou, když umlkly všechny hlasy zvěře a zmlklo i třepetání a skřeky velikých ptačích houfů, pak zaduněl chvílemi řev velikého jelena nebo plačící volání z lesů.
Pak shromažďovali se všichni kolem Hjalfdarovy chýše, mladí i staří a čekali na jeho vypravování. A on jim vyprávěl o dobrodružství s všelikou zvěří a radil se s nimi, kdy a jak měli by konati lov.
Mnohdy vyprávěl jim také o svém pozorování světa rostlin a zvířat a jak používat zkušenosti o proudění vzduchu, deštích a slunci. Vyprávěl, jak v zárodcích přírody nacházel vždy také působící bytostné a co mu tito říkali. Jak viděl při všem proudy sil a nacházel ve všech přirozených konečných projevech vždy znovu moudré zákony, které se daly použít i pro život člověka.
V takových hodinách snášelo se shůry dolů Světlo a zvuk jeho hlasu naplňoval Hjalfdarovu duši.
Bez dechu naslouchali mu velcí i malí, ba i ženy také jako samostatné skupiny sedávaly trochu stranou. A na ukončení této večerní slavnostní hodiny byla pronesena modlitba, dík světlému Otci, který nade vším trůnil.
Stalo se také, že Hjalfdarovo jasné oko mohlo pronikat do duší posluchačů a on viděl, jak to s ním vypadá. Neříkal jim však nic, zvláště ne tehdy, když pochopili. Přece však pomáhal svou radou nebo i slovem, kde jak bylo třeba. Zaséval a sázel, budoval a nikdy nebral odvahu nebo důvěru nelaskavým slovem. Nebyl nikdy bez lásky, nikdy však také nebyl slabý nebo měkký. Tyto vlastnosti lidé vůbec neznali. Byli přirození a otevření pro život a jeho zásahy z vyšších sfér. Proto také neschopni jakékoliv nepřirozenosti.
Jak v tom, tak ve všech otázkách o působení, o řízení světlých pomocníků byl Hjalfdar mužem, který věděl nejvíce a nejjasněji. Zdálo se často, jako by Světlý sám mluvil z něho.
Rychle se ruka zahojila za pomoci listů ohromného stromu. Byla jasná, prostá všech kalných vláken a Hjalfdar mohl s ní opět hbitě pohybovat.
“Nyní jdi opět do dáli a nezapomínej cvičit mladé muže: rozděl je podle stáří, velikosti a síly a vychovej je od počátku svým školením až do konce. Zvolna a trpělivě. Pomysli na své mládí a využij darů svých pomocníků!”
Všichni byli bdělí a čilí, neboť vlohy k tomu byly v nich. Životnost byla v jejich konání od rána do večera.
Holda naučila se mnohému v době, kdy Hjalfdar byl doma. Teprve nyní, kdy trávila opět dny o samotě, pozorovala užitek. Její rozhled se rozšířil a ona vykonávala práci s bdělou vůlí s živým duchem. Měla otevřené oči pro věci i lidi a péče o nemocnou ruku probudila v ní nový smysl.
Kde byla nějaká rána, kde se poranilo dítě, nebo zvíře, tam pečovala a léčila její láskyplná ruka. Ona nebyla si toho ještě vědoma, neboť bytostní položili jí jemný závoj kolem očí, ale Hjalfdar mohl již vidět pohyblivý život působivých vláken. Jaké jemné, zrcadlící se obrazy chvěly se ve světlém obalu jejího ducha, praformy jemných bylin a květin, jichž měla používat k úlevě trpících.
Často naplnila ji silná touha, touha opustit chýši a něco hledat jako mužové. Plaše pronesla to před Hjalfdarem, jehož zrak přátelsky se lesknoucí dodal jí odvahy.
“Jen běž , kam chceš, Holdo”, pravil vesele. ” Kdo hledá, najde.” Veliká děvčata mohla lehce vykonat Holdinu práci. Vesele zpívajíce a vypravujíce starala se o krb, lože i pletací rámy. Holda šla poprvé po Hjalfdarově boku po pobřeží. “Musíš se nejdříve rozhlédnout a pozorovat krajinu, zvířata, která tu žijí a jejich počínání. Kdo chce opustit chýši, musí znát cestu a najít pěšinu i v temnotách. Musí znát hlasy přírody jako tep vlastního srdce. Pak otevřou se mu prameny jejího tajemství a uvidí Pomocníky a Světlé.”
Holda, vysoká, světlovlasá žena, kráčela po jeho boku lehkými, ale jistými kroky. Její chůze byla pružná a ona vedla pevně svoji nohu na neznámé nivy.
Podivuhodně zněl jí v uších zpěv vln, jako by jí cosi říkaly. Jemné byly zvuky větru šelestícího v trávě. Ptáci pokřikovali a máchali lesknoucími se perutěmi, vznášejíce se do modra dálek na vlnách větru, pak padali do vod a kolébali se bělostní na pěnících se vlnách.
Náhle se Holda zastavila. “Je krásně zde na pobřeží, Hjalfdare, ale já již znám svou cestu. Tuším, že musím do nitra země, ne tam, kde vychází jemné obláčky a výpary z roklí, ale směrem k močálu.” Nad močály chvěl se pohybující se vzduch, neboť bylo teplé poledne.
Močály staly se zamilovaným místečkem Holdiným. Procházela se tu o samotě a bohatý vzrůst šťavnatých mechovišť uváděl její srdce do podivuhodného tlukotu.
Jako jemné závoje a předivo šířila se za časného jitra jemná rosa na miliardách nejjemnějších travin a rostlin, přes které dosud lidská noha přecházela bez povšimnutí. Třpytíc se v lesku a v barvách slunečních paprsků téměř oslepovaly oči ve své zarosené svěžesti. Zářivé a jiskřící jako jemné lámané paprsky světla v kapkách vlhkého, travnatého koberce byla také stříbrná vlákna, které něžní, mlžně světlí Elfové napínali kolem Holdy.
Často se zdálo, jako by padla lehká jiskřička světla shůry přímo k jejím nohám. Když se shýbla, zasvítila nějaká malá bylinka zvlášť jasnou září tak, že se zdálo, jako by ona jediná byla na tomto místě důležitá. A hle, když se shýbla a jen lehce se jí dotkla rukou, věděla hned přesně, k čemu vyrostla a proč ji dali pomocníci do jejich rukou.
Byly však také jedovaté rostliny mezi nimi, které měli používat jako příkrmy k masu nebo je dávat do sladké vody a stavět v nádobách na oheň. Tyto jedovaté rostliny měly kolem sebe kruh záření, který je na první pohled rozlišoval od vyzařování veškerých čistých rostlin. Holda objevovala denně nový, podivuhodně klíčící a prospívající život na této zemi. V letním teple ohřívala vlhká vrstva vzduchu bahnisko a jako jemný závoj tlačila omamující teplo a drsnou sladkost bahenních rostlin. Hmyz poletoval blízko země a roznášel pyl rostlin od byliny k bylině. Bylo možno pozorovat zvířata, která ještě nikdy se tak blízko nepřibližovala ani k samotnému Hjalfdarovi. Černé ještěrky s červenými skvrnami a malými křídly poletovaly nad bahnitou vodou,která se ztrácela v bahnisku pralesa. Prýštilo to a bublalo to v hlubinách. Tajemně šeptající a klokotající praménky prýštily na povrch a byly obklopeny zvlášť šťavnatými rostlinami.
Když proniklo z hloubi tiché dunění a zespoda vystupovaly teplé mráčky par, pak byli tvorové úzkostliví. Umlklo štěbetání a dusil se náhle pískot vysokonohých bahenních ptáků, jako by bažina naslouchala. Holdino jemně otevřené a zbystřené pozorování vycítilo hned, že se děje cosi zvláštního.
Jednoho dne, zadunělo však ještě hlouběji z dálek, kde ohnivá jezera naplňovala svými žhavými parami a závoji modř obzoru. Lehké chvění zdálo se naplňovat celou přírodu. Houfy ptáků zmizely a jen řady lehkých, obrovitých vodních ptáků slézaly se k moři a se skřehotem se skrývaly za pěnivými útesy. Tiché vlnky líbaly pobřeží a potůček, který se vléval do moře pln pěnivých pruhů, vydával ze sebe kovově skleněné výpary.
Holda nevydržela dlouho na bahnisku. Její nádoby nebyly ještě sice naplněny, ale zanechala vonící byliny a pospíchala rychlými kroky po vlnících se lučinách.
S hukotem, zastiňujíc nebe, blížilo se hejno obrovských draků. Na hlavách měli mohutné výrůstky jako hřebeny nebo koruny, jejich křídla harašila jako kovová. Strašlivé byly pařátovité nohy s mohutnými drápy, které natahovali dolů, aby v letu sebrali nějaké zvíře. Jejich oči byly žhavé, zlatě rudé a peří do modra se lesknoucí jako z ocele. Ustrašeně skláněly se měkké kapraďovité lesy pod tlakem vzduchu, který způsobovala tato zvířata.
V parách tvořících se mraků objevily se tváře bytostných, kteří si dávali tajuplná varovná znamení. Všechno bylo hrozivě zatíženo pokrývkou dusných výparů. Země se zmítala a lámala se a z bažin vystupovaly výpary.
Hjalfdarův roh zněl z veliké dálky a Holda pospíchala rychlými kroky k osadě. Hjalfdar stál na pahorku, kde svištěl žhavý, jihozápadní vítr a čechral jeho bohaté vlasy zářící zlatorudým leskem ve světle slunce. Rozrušení v přírodě přibývalo. Temné mraky prachu objevily se na obzoru, víříce v proudu vichřice a šíříce rozkladné, zapáchající výpary. Také písek, prach a úlomky vápence šířily se po zemi. Všechno hvízdalo, lámalo a drobilo se v pórovitých základech země. Výpary dusily dech.
Hjalfdar stál na pahorku a jeho mužná tvář planula v chvějících se záblescích, které začínaly poletovat po nebi a ozařovaly jeho šat z kožešiny, který se odrážel na světlém, křídovém základě, na němž pevnou nohou stál.
Stále znovu troubil na roh, jehož zvuk rozrážel vítr všemi směry. Ze všech stran proudili lidé k osadě. Dospělí a mladí muži přicházeli v rychlém běhu od moře, ozbrojeni vrhacími zbraněmi. Bylo na nich již pozorovat Hjalfdarovo vedení. Jeho odměřená klidná povaha přenesla se na ně, vzdor napjaté rychlosti a pozornosti bylo pozorovat jednotné ovládání.
Vpředu běžel Hjalfdarův nejstarší syn podobající se otci vzrůstem a obratností. Z jeho tváře zářilo čisté dětství, avšak jeho pěst držela kopí jako obratný lovec. Pružně skákaly štíhlé postavy po zelených pahorcích ke stanovišti Hjalfdarovu.
Hjalfdar měl radost. Viděl, že mladí muži znají nebezpečí, ale neběží domů ke krbu a k matkám, nýbrž že hledají jeho a chtějí sloužit jako stráž a ochrana. Nevýslovně byla v nich ve všech jednomyslná vůle k činu v tomto nebezpečí, které jako dítky přírody znali. A takovými byli všichni muži.
V dáli svítilo Holdino bělošedé roucho, její světlý vlas uvolněn poletoval v bouří a její ruka dávala znamení. Brzy dosáhla osady.
“Budu chránit malé, nemocné a zvířata!” tak znělo znamení, které dávala rukou. Jedině Hjalfdar mu rozuměl. Chápal povahu této ženy jako povahu svých mužských druhů. Byli ušlechtilí, čistí, prostí a velcí a jejich služba byla vzdání se vlastního já v lásce k řízení světlého Otce. Mnohé plameny lidských duchů poletovaly v těchto hodinách stoupajícího hrozícího nebezpečí jednomyslně jako plamenná hradba vzhůru k pomocníkům. Stáli ve vůli, navenek ke službě a vděčně se otevírajíce v důvěře a úctě pomoci Světlého Otce. Tak připravili se tito duchové na těžké hodiny nouze ve hmotě.
Stále hustší byly masy kalných výparů, které vystupovaly ze země. Všechno živoucí cítilo to ve vzduchu, který se nedal téměř ani dýchat a jako žhavý a drsný písek vysušoval vnitřní orgány, které hrozily vyprahlostí.
Hustá vrstva vzduchu, která zahalovala nebe a samo slunce úplnou černí, byla zespoda tlačena vzhůru černou záplavou.
Trávy se vlnily, z vod valila se pára, zatím co jezera za hustými lesy se bouřlivě valila.
Vzduchem táhli s hukotem nesčetní, okřídlení draci, tlustokoží, směrem k severu. Ptáci letěli všichni k moři a zvířata moře opustila pobřeží a stáhla se daleko do mořských hlubin, kam nemohla dosáhnouti lidská noha. Všechno hledalo jen záchranu.
Kruh mladíků a mužů seřadil se na úpatí pahorku, na němž stál Hjalfdar. Každý zůstal mlčky na svém místě, jako by říkal: “Čekám na tvou vůli a rozkaz!”
Rozhodnost a svornost byla mezi nimi. Vycítili vznešenou sílu, kterou jim posílala dolů láska Světlého Otce a věděli, že jsou v jeho zářivé ochraně v síle Jeho vůle. To byla jejich síla.
Rozhovor Tuckera Carlsona s Putinom bol vynikajúci a zdalo sa, že nie je vymyslený. Hoci bolo ťažké sa tomu vyhnúť, nečítala som ani nepočúvala žiadne komentáre k tomuto rozhovoru; toto je moja úprimná spätná väzba pre každého, kto ešte nepočúval.
Tucker tam nebol preto, aby “propagoval” Putina alebo niekoho presviedčal, že je biely klobúk. Bol veľmi profesionálny, s niekoľkými úškrnmi a celkom uvoľnený. Tuckerov spontánny chichot by odzbrojil aj toho najnapätejšieho diplomata a spolu s Putinom sa trochu pousmiali, keď prišla na rad otázka “kto bombardoval Nord Stream”.
Tuckerov názor je k dispozícii na jeho webovej stránke a je odlišný. Bol tam, cítil energiu a čítal reč tela, ale mám podozrenie, že časť z toho je optika. Spiaci ľudia musia sami dospieť k presnejšej realite.
To, čo si poslucháči z tejto výmeny názorov odnesú, bude závisieť od toho, kto sú a aké majú presvedčenie o svetových udalostiach. Putin bol vždy diskrétny diplomat a odmietol objasniť niekoľko detailov. Z môjho pohľadu tam nebola žiadna nevraživosť, a dokonca aj keď Tucker v jednom momente naznačil, že Putin je “zatrpknutý”, štátnik túto charakteristiku zneškodnil a udržal všetko neutrálne a bez emócií. Jeho odmerané odpovede slúžili na ilustráciu jeho vyrovnaného prístupu ku všetkému.
Mal dôležité pozadie, o ktoré sa chcel podeliť s publikom, pokiaľ ide o to, ako sa Rusko a Ukrajina dostali na miesto, kde sa teraz nachádzajú, a neponáhľal by sa s ukončením tejto úvodnej časti rozhovoru, keď sa ho Tucker opakovane pýtal na význam pre našu dnešnú situáciu.
Prstom ukázal len veľmi všeobecne a spomenul len veľmi málo mien; medzi nimi prezidenta Georgea W. Busha, Viktora Orbána, Elona Muska a Bidena. Putin si dal záležať na tom, aby uviedol, že CIA/federáli zrušili rozhodnutia Georgea Busha, pretože americkí prezidenti už dávno nie sú tými, ktorí riadia dianie v Amerike. Myslím, že všetci vieme, že Biden nebol schopný riadiť ani triedu materskej školy, nieto ešte najmocnejší štát na planéte.
Tucker Carlson o USA a Rusku po rozhovore s Putinom video
Toto je jediná vec, ktorú som si pozrela v súvislosti s rozhovorom s Putinom. Mnohým možno unikli nasledujúce komunikáty. Museli ste vedieť, že v rozhovore bude viac, než si väčšina myslí. Aliancia je veľmi rafinovaná a vie, že sme hladní po “znameniach”. Anoni vedia, čo majú hľadať. Odkaz na telegram
Aké sú šance?
Presne v :17 sekunde rozhovoru si Putin vyzlieka svoje hodinky s čiernym koženým remienkom a kladie ju na stôl vedľa pera. Veľmi zvláštna vec a ešte zvláštnejšie je, že zmenili uhol kamery, aby to ukázali, namiesto toho, aby to vystrihli.
🟨 Q Drop 2647 má záber na hodinky s čiernym koženým remienkom a pero. Je na ňom napísané: Hodiny tikajú. SLEDUJTE HODINKY
Neuveriteľné. Vladimír Putin nám práve poskytol komunikáciu.
Sledujte hodinky > Putin to má > čas sa kráti.
V súčasnosti sa stretávam s množstvom úžasných informácií o pôste a každý by to mal vedieť. Môže to zmeniť náš život.
Na internete je aj veľa satirických meme a videí od ľudí, ktorí tvrdia, že sa postili a mali s tým buď veľké problémy, považovali to za nemožné, alebo boli kvôli tomu nevrlí a nebola s nimi žiadna zábava. Ignorujte týchto šašov. Iní nám hovoria, že ich pôst mal len malý vplyv na ich život, na ktorý sa môžu sťažovať.
Prínosy ďaleko prevyšujú všetky problémy spojené s pôstom. Pozrite sa na všetky tie peniaze a čas, ktoré ušetríte, keď sa nevenujete nákupu potravín a príprave jedla. Rada jem, varím a pečiem a predpokladala som, že to budem mať oveľa ťažšie ako pri prerušovanom pôste, ktorý som absolvovala.
Samozrejme, musíme používať zdravý rozum. Ak ste primerane zdravý človek, pravdepodobne vám pôst nebude prekážať. Ak máte aktuálne zdravotné problémy, najprv sa poraďte so svojím lekárom, či je to pre vás vhodné. Ak držíte pôst niekoľko hodín a necítite sa dobre, upravte ho, odložte, začnite s kratším obdobím atď.
U väčšiny ľudí telo reaguje na pôst pozoruhodným spôsobom. Nie je pochýb o tom, že inteligencia tela sa prejaví, ak mu dáme šancu. Nenechajte si ujsť toto výnimočné odhalenie. Staré príslovie “prechladnutie nasýť a horúčku vyhladuj” možno vychádza z poznatkov, ako je tento.
Pôst má neuveriteľné výhody. Väčšina ľudí jedáva každý deň, odkedy si pamätá. Od úsvitu ľudstva sme nikdy nemali možnosť takto žiť, je to moderný zvyk spôsobujúci moderné ochorenia.
Je neobyčajné, čo sa môže stať, keď sa zdržíme otravy každých pár hodín. Ľudia, revolúcia v oblasti zdravia je na dosah ruky vďaka takýmto dôležitým informáciám.
Podobne ako pri našom spánkovom cykle, keď sa telo môže sústrediť na regeneráciu bez rozptyľovania a odčerpávania energie z jedla, trávenia, cvičenia, podnikania, fyzických nárokov atď. odvádza solídnu prácu pri obnove. Telo nikdy neprestáva vytvárať nové bunky.
Odborníci zdôrazňujú, že je dôležité, aby ste si dlhší pôst [5 – 7 dní] najprv uľahčili prerušovaným pôstom. Z veľkej časti ide o prevahu mysle nad hmotou. Ak ste si vedomí obrovských výhod, nestojí to za dočasnú zmenu vášho stravovacieho režimu? Väčšina z nás je príliš často. Ak ste sa už postili cez noc od 19.00 do 7.00, čo je to pár hodín navyše s trochou čaju, kávy atď. S kofeínom však opatrne, pretože vyplavuje z tela vápnik a horčík.
Alexovi Jonesovi som nikdy nedôverovala, pretože to preháňal, dramatizoval a pôsobil ako konšpiračný teoretik a robil nám zle, ale teraz je jedným z tých, ktorých Biele klobúky určili ako súčasť svojej operácie na odhalenie a on sa upokojil a stal sa oveľa racionálnejším. Vedela som, že má špecifické publikum a že prebudil veľa ľudí, ale na mňa to bolo príliš veľké porno strachu. Myslím, že každý má svoje miesto. Keby bolo jasné, kto je kto v zoologickej záhrade, vedel by to aj nepriateľ.
Medzitým sa na webovej stránke Q drobným písmom píše: “Veľké prebudenie sa skončilo.” Naznačuje to, že prebudili potrebný počet Ľudí a môžu prejsť k ďalšej časti Plánu? Je to naozaj “Čas predstavenia”???
Na Blízkom východe čakáme len na jednu iskru, ktorá spustí reťazovú reakciu. E the Friend/Eye the Spy uviedol na Telegrame:
Ak Izrael zaútočí na Rafah v Gaze, Egypt oficiálne pozastaví platnosť dohôd z Camp Davidu a vyhlási Izraelu vojnu. Saudská Arábia ho bude nasledovať. Jednotný front je pripravený na celom Blízkom východe. Egypt v rámci príprav rozmiestnil tanky pozdĺž celej hranice s Izraelom. V zákulisí sa odohráva mnoho akcií na zaistenie bezpečnosti tohto sveta a ohrozených nevinných životov. Budeme mať mier.
Putin nám hovoril, že Rusko má nadzvukové rakety, ktoré sú ďaleko za hranicami všetkého, o čom vieme. Západné médiá tvrdili, že klame a že Rusko je primitívne a rabuje práčky na čipy do zbraňových systémov. Teraz hovoria, že má vesmírne jadrové zbrane😭 Tak čo z toho je pravda? zdroj
Poplach v USA! Americkí kongresmani boli informovaní o plánoch Ruska umiestniť jadrové zbrane vo vesmíre. Americkí zákonodarcovia by sa na tajnom brífingu mohli dozvedieť o údajných plánoch Ruska „umiestniť jadrové zbrane do vesmíru“. zdroj
Není tajemstvím, že zemědělcům v České republice leží obchodní řetězce dlouhodobě v žaludku. Odebírají od nich totiž za velmi přísných podmínek, a když dodavatelé nevyhoví, jednoduše zboží dovezou klidně z druhého konce zeměkoule.
Není tedy divu, že zemědělcům už došla trpělivost a pomalu, ale jistě se šikují. Jedním z důsledků je otevírání obchodů nebo dokonce supermarketů, jež provozují právě tito zemědělci. Spekuluje se dokonce o tom, že by mohli dát síly dohromady a vytvořit plnohodnotný řetězec, proti kterému by nějaký Lidl nebo Albert neměly jednoduše šanci.
Jak by to mohlo nakonec vypadat, dokládá oblíbený obchod Hanácký grunt, který už několik měsíců funguje. Pokud by se tento přístup rozšířil po celé zemi, mohou to velké supermarkety a hypermarkety skutečně rovnou zabalit. zdroj
Slovenská opozice má oranžové barvy. Nejdřív protesty, pak oranžová “revoluce”? Nepřipomíná vám to něco? Na Ukrajině to měli taky a skončilo to krvavým Majdanem!
Mnozí Slováci si pravděpodobně ještě pamatují “oranžovou revoluci”, která proběhla před téměř 20 lety na Ukrajině. A jistá “oranžová revoluce” se nyní odehrává i u nás, na Slovensku. Čistě náhodná podobnost, řeknete si možná, ale je to opravdu jen náhoda?
Vždyť i té na Ukrajině předcházely protesty a lidová nespokojenost a také se do ní vměšovaly USA a Evropská unie. Důvod byl jiný, ale scénář byl velmi podobný. zdroj
SYN SVOJHO OTCA Opozícia kritizuje Pavla Gašpara, že je syn. Doslova. Pri Šimečkovi juniorovi im to však neprekáža, on je výnimka. Takisto sme sa dozvedeli, že vo verejnej funkcii by ste nemali mať tetovanie. Takže všetci, ktorí ho už máte, či už ide o meno vašej lásky alebo detailnú grafickú dokumentaciu vášho života, máte smolu. Nuž “slušní a spravodliví” nám o chvíľu budú určovať asi aj to, čo si máme obliekať. Čím horšie, tým lepšie.
A prezidentkin úrad oznámil, že šéfa tajnej služby vlastne asi ani nepotrebujeme a nevidí dôvod sa touto témou zaoberať. Chápem, bezpečnost a ochrana záujmov Slovenskej republiky prioritou pre prezidentku nie je už dávno. Ale toto vyjadrenie je predsa len trochu prehnané. Ale ľahšie sa jej takto nahráva opozícii, ktorá podvratne ohovára vlastný štát v zahraničí a stále túžobne čaká na zásah zvonku. Či už pôjde o EÚ alebo NATO, či hocijaké zahraničné tajné služby. Veď nie tak dávno o to boli požiadať na slávnej schôdzke v Bruseli a furt sa nič nedeje.
Zaujímalo by ma, kto podľa opozície dosahuje ich morálne a vzdelanostné štandardy, aby bol podľa nich vhodným kandidátom. Keď sa však pozrieme na ich nominácie v minulosti, na ľudí ako Ódor, Hamran, či Remišová, tak vlastne je nám to dosť jasné. ~ Katarína Roth Neveďalová, europoslankyňa za SMER-SSD
Pred niekoľkými mesiacmi som situáciu v okrese Fulton zaradil do priečinka “nepodarený podvod” v zadnej časti mozgu. Predpokladal som, že sa v tichosti rozplynie a ľavica sa presunie k ďalšiemu hoaxu.
Ale nabralo to spád, ktorý som nečakal. Faniovej krach nielenže zničil jej prípad, ale prenikne aj do ďalších pokusov o právne boje s cieľom zabrániť Trumpovi v opätovnom získaní úradu. Teraz všetci vidia, akí sú títo ľudia, ktorí sa snažia uväzniť súčasného predáka a bývalého POTUS, NEPREHLIADNUTELNÍ…
Fani práve vytvorila neobmedzený materiál na Trumpovu kampaň a zničila akúkoľvek šancu médií očierniť Trumpa týmito falošnými obvineniami. Toto je klinec do rakvy na súde verejnej mienky. Týchto ľudí už nikto nebude brať vážne. Nakoniec, Trumpovi nikdy nehrozilo žiadne skutočné nebezpečenstvo a tento podvod mu len zvýšil popularitu. Stáva sa to KAŽDÝ. JEDEN. RAZ.
Alexej Navaľnyj zomrel v kolónii, informuje Federálna väzenská služba Jamalsko-neneckého autonómneho okruhu.
FSIN posiela vyšetrovaciu komisiu do kolónie, kde Navaľnyj zomrel – oddelenie
Príčinou smrti Navaľného bola krvn! zrazenina – zdroj RT. (🙄🤷🏻♀️Téma 🇺🇦Ukrajiny opäť dlho nebude na prvých stránkach svetových médií, keďže teraz bude 24/7 svetovou témou Navaľnyj) zdroj
Teraz, keď ste si vypočuli falošné rozhorčenie zo Západu, pozrime sa na informácie, ktoré vám zatajili. Navaľnyj je terorista. Bol prichytený pri plánovaní farebnej revolúcie s cieľom ovládnuť Rusko spolu s MI6.
Nie je to “politická opozícia”. Je to agent zahraničnej spravodajskej služby. Špión. Nižšie si môžete pozrieť, ako Navaľnyj diskutuje o plánovaní “masových protestov, občianskych iniciatív, propagandy, nadväzovaní kontaktov s elitami” s agentom britskej MI6 Jamesom Williamom Thomasom Fordom prostredníctvom financovania od nemenovaných bohatých miliardárov.
Navaľný bol frontmanom Západu na ovládnutie Ruska zvnútra. Presne podľa toho istého návodu, ktorý použili na ovládnutie Ukrajiny.
Navaľný bol aktívom Deep State a ako s takým sa s ním aj zaobchádzalo. Ako nepriateľský zahraničný aktér, ktorý chce v mene Západu zvrhnúť suverénny štát. Vlastizrada a poburovanie. Takže ma ušetrite falošného rozhorčenia a perličiek Západu, akoby Putin nespravodlivo väznil a vraždil politických oponentov, zatiaľ čo Trumpov hon na čarodejnice trvá už ôsmy rok… a zatiaľ čo Juliana Assangea stále mučia vo väzení…
Biden a MSM sa už snažia využiť túto situáciu, aby donútili Američanov poslať viac peňazí na Ukrajinu. Celé je to podvod, rovnako ako všetko ostatné, čo robia. zdroj
Kongres o Antarktíde už bol informovaný vojenskými informátormi a stovkami vysokých vojenských predstaviteľov o tom, čo sa skutočne deje v Antarktíde a teraz vidíte, prečo (Project Blue Bleam) mimozemskú inváziu a pozorovania UFO tlačí Pentagon, MSM, Izrael Vatikán a hlavné krajiny.
Pôvodnou myšlienkou projektu bolo použiť priamu energetickú zbraň blue beam v Antarktíde na vytvorenie zemetrasení a použiť pokročilú zbraň na vytvorenie chaosu pomocou elektromagnetických frekvencií (neutrínových zbraní, ktoré môžu vytvárať myšlienky a inštalovať myšlienky v ľuďoch v masovom meradle …. smart telefóny, smarttv a smart rádio môžu aktivovať hlasy a falošné ilúzie a pocity v ľuďoch….. To je ten istý dôvod, prečo chcel McDonald’s použiť technológiu na reklamu pre ľudí, ktorí spia, a infiltrovať sny elektromagnetickými frekvenciami pomocou inteligentnej technológie… Vojenská technológia hlbokého štátu je o desaťročia pred nápadom McDonaldu používať neutrína na manipuláciu s ľuďmi).
Projekt BB chcel vytvoriť inváziu mimozemšťanov so zemetraseniami. Ovládanie mysle v mestách pomocou časticových zbraní, ktoré pôsobia na neutrína v mozgu a elektromagnetické prúdy myšlienok, a zároveň použiť človekom vyrobené UFO UAP, ktoré by lietali okolo a bombardovali mestá, a chceli použiť zbrane so zameranou energiou na útok na armádu a mestá ( modrý lúč.. rovnako ako požiare v Lahaine na Havaji, ktoré zničili mesto)
Už dávno som vám povedal, že sa uskutočňujú dve operácie na odhalenie… A jedna bola falošná (Projekt BB, Plán invázie a UAPS UFO vojenské krytie a hlboké temné vojenské podzemné operácie a skutočný Projekt Odhalenia. (to sa už deje a armáda, americký senát a kongres boli a stále sú práve teraz informovaní o súčasných operáciách a skutočných projektoch odhalenia)
Toto je časť dôvodu, prečo sa [ds] pokúsili otráviť armádu vakcínami a pokúsili sa zrútiť armádu, takže OSN mohla prevziať moc v prípade pandémie, ale to sa nestalo… Vojenskí velitelia hromadne odmietali vakcíny, najmä ZSSR) a potom OSN. Ktorí sa snažia iniciovať svetovú pandemickú zmluvu, podľa ktorej by OSN mohla prevziať kontrolu nad krajinou, vládou a orgánmi činnými v trestnom konaní vrátane vojenských operácií? ( to sa nakoniec nepodarí)
Hlboký štát sa posledných 8 rokov snaží zabrániť bielym klobúkom, aby odhalili zložité operácie vojenského priemyslu (hlboké temné projekty).
Všetko, čo sa teraz deje v USA, povedie k odhaleniu podvodov v roku 2020. Vojenský prevrat s rozviedkou nad Trumpovou administratívou a vlastizrada bude odhalená a spojená s hlbokými temnými operáciami protiústavnými skrytými vojenskými operáciami vrátane vytvorenia vírusovej pandémie. Skryté vojenské základne, v ktorých sa nachádzajú skryté technológie a bilióny ukradnutých peňazí daňových poplatníkov……
Sledujete búrku operácií, ktorá sa odohráva v reálnom čase a kolaps cabaly a operácie projektu BB v tichosti padajú. Zostaňte silní vlastenci, máte viac, než si myslíte… Máte informácie, ktoré vám boli roky dopredu dávané veľmi často. V zákulisí božia ruka prináša skutočné hnutie pravdy po celom svete a ľudia už nesledujú wef who atď. Ruka božia dala spravodajské kom; bielym klobúkom vo vnútri operácií aliancie.
Čím viac sa budeme približovať k pravde, tým neuveriteľnejšia bude
Pre CIA to už nie je možné. Carnegieho fond, Rockefellerovci/Rothschildovci, Mosad, Kazari, nacisti, 4. ríša atď. ovládajú svet a najmä budúcnosť. Cheyenne mountain trump musk vojenská aliancia plus skutočná reálna inteligencia Inner/outer Intelligence vytvorili najsilnejší systém umelej inteligencie na svete, ktorý prinesie je do budúcnosti nulový bod energie, ktorý je spojený s levitáciou a novou civilizáciou zlatej éry
tento super AI systém zachytil operácie satanskej (entity) a prebiehajú záverečné fázy operácií búrky po svete. Teraz už chápete, prečo putin povedal, že AI sa nedá zastaviť a prečo spomenul elona muska “niet ho ako zastaviť” (putin vie, že musk bol aktivovaný trumpom do ZSSR a financovali ho Kash Trump DOD a ezra )
Putin vie o antarktíde, ale nevysvetlil tuckerovi carlsonovi meno ( mená), ktoré kontrolujú deep state vládu usa, preto povedal tuckerovi nemôžem ti tie mená, lebo ich nechceš ( tucker je napojený na vysokopostavené zdroje 3 agentúr a trumpa a muska a dokáže nájsť akékoľvek meno na svete a osobu na to meno… Ale to, čo putin naznačoval, bolo meno, ktoré pochádzalo z antarktického podzemia [ ds] spravodajské operácie)
( preto je dôležitý wiki leaks julian assange a to, čo zachytil vo vnútri mailov hillary clinton a serverov dnc.. antarktida<) Tento dôležitý rozhovor oboznámil celosvetové spravodajské službách, vojenských veliteľov a svetové elity vnútri cabaly, že ich čas sa skončil. Toto boli skutočné kvapky
Práve teraz tucker a putin plánujú ďalší rozhovor a inscenujú pôdu. ZSSR vytvorená s Trumpom je pri operáciách búrky životne dôležitá. Ncswic
Putinove kvapky/komunikácia s cabalou hlbokého štátu v rozhovore s Tuckerom Carlsonom.
dôvod, prečo putin nepomenoval, kto ovláda Bidenov režim a deep state u.S. vládu, bol najväčší comms; zameraný na stovky deep state vojenských spravodajských služieb, ktoré sledujú svet s globalistickými elitami a skorumpovanými vojenskými veliteľmi s utajenými informáciami, ktorí všetci vedia, čo sa v skutočnosti deje dole v antarktíde .
Tu je kvapka – Antarktída – hlboko pod ľadom je technológia a určité masívne UAP, ktoré zmenili molekulárnu štruktúru ľadu a keď pokročilé vojenské energetické nástroje/zbrane/technológie produkujú energiu nulového bodu( nekonečná energia) a prídu do kontaktu s modrým ľadom, vzniká silné špeciálne modré žiarenie (Čerencovo žiarenie). Tieto udalosti pomocou neutrín a silného pokročilého energetického modrého lúča môžu cestovať rýchlejšie ako je rýchlosť svetla a kvantovo skákať do rôznych dimenzií a zhromažďovať informácie. Nielenže zhromažďuje informácie, ale je aj komunikačným zariadením medzi galaxiami, vonkajšími a vnútornými dimenziami. Táto výkonná technológia je tiež časticovou zbraňou a priamou energetickou zbraňou, ktorá už desaťročia vytvára zemetrasenia.
(trochu histórie neutrín> Už dávno v biblických časoch Ježiš a mnohí ďalší majstri používali svoje posvätné štruktúry DNA na aktiváciu neutrín, ktoré niesli vedomosti z vnútorných a vonkajších dimenzií… Keď sa človek modlí alebo hovorí s vyššími dimenziami sily a božstvami či bohmi alebo odídenými blízkymi… Používajú neutrína pohybujúce sa rýchlejšie ako energia svetla napojené na častice nekonečnej energie bohov, ktoré im poskytujú informácie. To isté platí aj pre zlých ľudí, ktorí uctievajú Molocha boha detských obetí a démonických bohov. Tí sa tiež napájajú na neutrína a veľmi často používajú adrenochróm, aby zažili rozhovory s diablom v obrade, ale od objavenia Antarktídy a skrytej technológie a silných superkvapalín pod zemou je moc rozprávať sa s temnou inteligenčnou energiou na ovládanie sveta už takmer storočie stredobodom pozornosti globalistov.
teraz už chápete, prečo elity a prezidenti ako obama a premiéri cestovali do antarktidy na niekoľko podzemných vojenských základní napojených na staré vyspelé civilizačné technológie. (*čím viac prichádzame na pravdu, tým je to neuveriteľnejšie_)
Sila neutrínovej technológie z Antarktídy zmiešaná s nekonečnou energiou a špeciálnym ľadom vytvorila superzbraň vrátane galaktickej temnej inteligentnej konverzácie o tom, ako ovládnuť svet.
Našťastie armáda bielych klobúkov pod vedením Trumpa obkľúčila vojenskú základňu Cheyenne Mountain… Pretože pod Cheyenne mnt. v Colorado Springs ( kde Tesla počul, ako s ním hovoria mimozemšťania a získal informácie na vybudovanie elektriny, ktorú dnes používame, a ďalšie informácie spojené s energiou nulového bodu + časticové zbrane) , Denver do rifle parku, sa nachádza obrovský modrý ľad hlboko pod zemou. Preto ilumináti vytvorili [ds] Vojenské d.U.M.B. mesto pod denverským letiskom a skryté tunelové železničné systémy spájajúce sa s Cheyenne mountain a s modrým ľadom hlboko pod zemou. Našťastie vojenské operácie Aliancie prevzali kontrolu nad Cheyenskými horami a podzemnými systémami A.I. na denverskom letisku, ktoré prevádzkovali pokročilú neutrínovú technológiu a technológiu a zbrane s nulovým bodom energie.
od roku 2016 do súčasnosti vojenské operácie aliancie obsadili takmer všetky hlavné podzemné vojenské základne a ich systémy a.i. a skryté technológie… Vrátane masívnej infiltrácie do Antarktídy a uzavretia podzemných základní vytvorených Rockerfellermi ( teraz už viete, prečo armáda pomenovala horu v Antarktíde podľa Rockerfellerovho a Rothschildovho ostrova…)
dnes vojenské aliancie bielych klobúkov takmer plne ovládajú internetový priestor ( zssr+ starlink+ cheyenne mnt. vojsko) na celom svete a finalizujú svoje záverečné operácie na zvrhnutie systému deep state cabal a kontroly bankovníctva a internetu a [ds] vojenských operácií. zdroj
Tucker Carlson navštívil obchod s potravinami v Rusku a bol prekvapený veľkým výberom a cenami.
Novinár povedal, že porovnanie medzi Ruskou federáciou a USA v tomto prípade zjavne nie je v prospech Spojených štátov.
,,To, že sa môžete pozrieť, aké sú tu ceny a ako sa ľuďom žije, vás radikalizuje proti nášmu (americkému) vedeniu. Aspoň som to tak cítil – radikalizáciu”, cituje ho ~ ino_tv. zdroj
Kto stojí za predajom ukrajinských detí na čiernom trhu na sexuálne otroctvo? zdroj
Tu zaduněla půda pod kopyty stáda skákajících rohatých zvířat, která vyběhla rychlými, pérovými skoky ze stínu stromů. Chvatně uchopil světlý muž kopí, jehož hrot tvořila hvězdice umělecky vybroušených mušlí.
Mocné vrhnutí a již se svalilo první zvíře stáda, zasaženo do světlých prsou pod krkem a chvějíc se, zhroutilo se. Rychlými skoky přiběhl světlý muž, přeskakuje při tom jako zvíře četné, vlnité pahorky, které ho dělily od jeho kořisti. Jeho obratná a pevná ruka nejdříve zkoumala, zda zvíře je mrtvé, aby zbytečně netrpělo.
Hasnoucí oko a ztichlé srdce přesvědčily znalce dostatečně, i když údy se ještě lehce chvěly. Svázal běhy štíhlé gazely pevným zvířecím střevem a mocným rozmachem si je přehodil na silná ramena. Pak šel dlouhými, pružnými kroky po měkkém, vlhkém, stříbrně modře se lesknoucím mechu do nitra země.
Byla to mírná výšina, na kterou za lesem vystupoval. Nikde nebylo cesty, ba ani úzkého chodníku, avšak znalecké oko poznávalo každou stopu a praskot krátké, drsné trávy mu prozrazoval, že jde správným směrem.
V dáli táhla veliká stáda vysokých, černých rohatých zvířat do hustých lesů. Jejich bučení zaléhalo chvílemi až k uchu tichého, zamyšleného poutníka. Zdála se to býti obrovitá zvířata, která tu se svými kravami a telaty táhla do nitra země. Přicházela od napajedla.
Když poutník dosáhl nejvyššího místa podlouhlého pahorku, pohlédl do širokého, hlubokého údolí. Vyhlíželo to jako kotel zasypaného a vyhaslého, úplně nízkého kráteru, co se tu před ním otevřelo. Jasně letělo nebeské světlo nad těmito místy, které světlí pomocníci dali jako domov malé skupině lidí.
Světlé, bíle se lesknoucí pahorky pozdravily ho z hloubi a v jednom z těch maličkých hnízd plápolal oheň posvátného krbu a otvorem ve stropě kroužil vzhůru tenký sloup kouře. To byl jeho domov. Holda ještě bděla a čekala na svého druha, jemuž chtěla připraviti večeři.
Poprvé, když pomyslel na Holdu, zjevil se světlejší lesk, který bylo těžko nazvati úsměvem, avšak šťastný výraz nejčistšího pocitu štěstí přelétl přes jeho drsný, krásný obličej.Byl odvážný a jeho hlava se nesla hrdě vysoko. Byl svobodný a volný, nejsa si vědom žádné tísně, prostý a jasný byl pohled jeho modrých očí.
Toto oko bylo tiché a hluboké a jako vlny jezera, bylo často jasné a plné lesku a opět temné a bezedné.
Zrcadlil se v něm čistý duch, který ničím neobtížen učil se přijímat dary Boží. Vděčně, prostě a pln bdělosti, stále čtoucí v čistém tkanivu velikého daru stvoření a vnímající vše tak, jak to bylo Světlým Otcem dáno : čisté, veliké, nepřemožitelné a prosté.
Posvátný dík proudil z jeho ducha, když myslel na chatrč ženy, kterou nazýval svou a na dary z rukou Světlého Otce, které zářivě opatroval otec Slunce a které byly obklopeny tkajícím a pomáhajícím bytostným. Viděl je všechny a miloval je všechny a mluvíval k nim, ne sice řečí svých úst, ale štěstím a bolestí, díkem a starostí svého srdce a oni mu rozuměli, naslouchali a odpovídali svým způsobem..
Listoval tak ve světlem prozářené knize, která nebyla napsána a svázána rukou člověka. Četl v listech knihy života, kterou mu bytostní živě ukazovali a jejichž hlasu rozuměl. Prožíval v darech přírody Slovo Boží.
” Není ničeho mimo Něho a všechno co jest, jest z Něho, který tu pravil: “Budiž Světlo!”
A ten, který toto věděl svým duchem, který poprvé vstoupil do hmotnosti země, byl Jan, pozemským jménem “Hjalfdar”.
Hjalfdar stál dlouho zamyšleně na pahorku. Široce se táhla hluboká modř večerního soumraku na jasném obzoru. Obrovská hvězda stála vysoko v dáli, která se mu zdála nepochopitelná. Pohlížel-li příliš dlouho ke hvězdě vzhůru, tu se mu zdálo, jakoby celý nebeský prostor se všemi ostatními hvězdami i rovina, na které stál, točily se kolem tohoto jediného světlého bodu, který se zdál nekonečně daleko, již úplně mimo svět. Věřil, že krajina, ve které žil, plave jako plochá deska na nekonečném moři, neboť věděl ze svých loveckých výprav, že tato krásná země je obklopena ze tří stran vodou.
Na čtvrté straně, tam, kde se země šířila do dáli, nemohl dosáhnouti k moři a proto se domníval, že tato země musí býti velmi rozlehlá.
Ve vnitrozemí se jim stavěly mnohé překážky do cesty. Především byl to pruh země, na kterém se odehrávalo mnoho ohnivých výbuchů s deštěm popele. S duněním chvěla se pak celá země, moře vrhalo mohutné, vysoké vlny a žhavý vítr hučel a svištěl až zvíře i člověk polekáni utekli.
Plamenní duchové ohně tančili pak kolem a červené výpary se valily a šířily se pod sluncem, měsícem a hvězdami. Jen zářivý oblouk Asů vrhal plameny svého světla, pohybující se a střídající se skrze tento žár. Působilo to pak velmi strašidelně a lidé si šeptali o velikém boji Věčných, Světlých a Pozemských, kteří řídili zemi i moře svou mocí a silou, podle vůle Světlého Otce.
Zdálo se jim pak, jakoby hořel svět. Stále cítili se spojení se vším bytostným velikou moc těchto sil přírody. Vždy byli bdělí a zvlášť Hjalfdar dovedl podle znamení, která mu dávali bytostní, pomocníci mnohých zvířat, světlem i stínem, vůní travin, množstvím vlhkosti, pískem i větrem, odhadnouti často na dny i na dlouhé měsíce, kdy takové výbuchy nastanou. Věděl pak, jak se mají zásobit potravinami a hovoříval o tom s těmi, kteří byli lovci a rybáři jako on.
Vedením bytostných dospěli také ke svým stavbám, které je chránily při hrozné nepohodě. Dříve by byli nejraději při bouřném počasí zalezli do země, avšak půda zdála se jim cizí a nejistou a poněvadž byla z části vlhká nebo zase drobivá a sypká, nehodila se k vyhrabávaní úkrytů.
Tak dřepěli, chráníce ženy před výbuchy bouře pod svými kožešinami, jako plachá zvířata a prosili své světlé pomocníky o radu a útěchu. Bystrýma očima a s napjatými nervy dívali se ven do vířícího zuření živlů a neviděli nic než prach, který ozářen červenou záplavou vířil kolem nich.
Hjalfdar a jeden z jeho bratří vylezli ven z kožešinových úkrytů, neboť se již nemohli dívati na pláč dětí a rozechvění žen.
Bojovali s bouří, aby nalezli nějaké přístřeší, nějaký strom, rokli nebo chránící pahorek. Tu spatřili prostředně veliké, šedivé ptáky, kteří tu úzkostlivě, ale velmi obratně lítali blízko u země. Sbírali různá jemná vlákna, kousky pórovitého popele a bahna, které tu leželo kolem. A slyšeli hlas: ” Udělejte to jako ti ptáci. Jděte za nimi a podívejte se!”
Kráčeli směrem, kterým odlétali ptáci. V malé vzdálenosti pod hřebenem táhlého pahorku spatřili na zemi bělošedé zvláštní útvary.
Jako koule nahoře zašpičatělé seděly tu bez pohnutí na stejném místě. Bylo jich tu bezpočtu. Rychle a s křikem poletovali sovám podobní ptáci kolem malých, bílých pahorků, které z dálky opatrně pozorovali. Mohly v nich býti skryty různé druhy zvířat, kterých tu bylo všude velké množství. Hadi, ptáci, veliké ještěrky a svišťové.
Když se však již nic nehýbalo a také shůry nepřicházela žádná výstraha, přiblížili se a viděli, že to byli ptáci sami, kteří se zaměstnávali stavbou maličkých pahorků. Prohlédli důkladně jednu takovou stavbu, která se zdála býti právě opuštěná, ale chránili se ji rozbíti, poněvadž znali velmi dobře důsledky, které by byly pro ně vznikly z tohoto hříchu proti přírodě, neboť oni viděli děje, které se při tom připínají jemnohmotně na ně a kolem nich. Cítili každé falešné jednání jako břímě velikého kamene, který na ně tlačil a prožili tak v krátké době zpětný úder ze světa bytostných, jemuž nebylo možno se vyhnouti, poněvadž oni sami vyráběli toto vyzařování.
“Chcete-li se vyvarovati bolestí a zla, tak buďte bdělí v každé době” učil je Hjalfdarův otec. A tak to věděl i Hjalfdar sám a měl to také vyzkoušeno.
” Žádnému tvoru Všemohoucího nesmíš přivoditi bolest, aby jsi z toho měl nějaký zisk”. Pravil mu jednou zářící, který se mu často zjevoval.
Nebylo to vždy snadné v boji s přírodou a jeho dumavé oko dovedlo ho k tomu, že se začal zabývati hlouběji myšlenkami o boji s přírodou. V oné době neodvážil se již chytati žádná zvířata, poněvadž v léčkách velice trpěla. A přece směl, ba měl zabíjet, neboť světlí mu pravili:
“Máš se živiti zvířenou lesa, vod a pastvin, neboť jsou to zvířata čistá. Právě tak ptáky, kteří nepožívají mršin. Své tělo máš vyživovati dobře, avšak ne v přemíře. Smíš porážet slabší, ale nesmíš je trápiti. Čistým buď tvoje myšlení a pak zůstaneš čistým i v činu!”
A tato slova světlého, která k němu mluvil přes Heimdalův most, zvěstoval svému kmeni, neboť byl to pro ně první a nejnutnější zákon života.
Ve všem pomáhali světlí přátelé. Zaváděli je s nechybující jistotou na ta místa, kde se nacházelo správné bahno, větve i stébla, aby si mohli vybudovat nové ochranné hnízdo ve velkém měřítku. Maličcí a pilní stavební umělci ukázali jim přesně, jak je nutno provésti od základu celou stavbu a mužové museli jen s velikou opatrností všechno jejich konání napodobiti.
Jak skvěle byl vřazen tehdy lidský duch do zákonů přírody! V radostném tvoření byla tu nejkrásnější hnízda v krátké době hotova. Kulatý otvor sloužil za vchod a druhým otvorem odcházel kouř plamene. Uprostřed bylo vyhrabáno malé ohniště, které bylo vymazáno hustým bahnem z moře. Tak bylo připraveno místo pro zlatý plamen, který přinesli z vybuchujících ohnivých jezer a který pečlivě opatrovali.
Na dlouhé tyči dusívali pak nad ohněm maso a bohaté plody pekli ve žhavém popelu.
Tak se živili v temnějších, chladnějších dobách, které se pravidelně navracely po nejvyšším stavu jasu. Kožešiny zdobily kulatý vnitřek obydlí a sloužily také za měkká lůžka. Mušle tvořily první nářadí, tak jako ostré, na mušlích vybroušené vápencové kameny, kterých používali také jako střel a mlatů.
Do velikých, obrovských plodů, které se podobaly dnešním dýním a rostly na vysokých, hustých, keřovitých skupinách, podobných dnešní kosodřevině, byla čerpána voda ze svěžích pramenů. tyto džbány a mísy byly tu jedinými ozdobami vedle kopí ozdobených mušlemi, která byla zbraněmi mužů.
Zbraně pozůstávaly vedle kopí také z kyjů, seker a nožů. Ženy sedávaly většinou před svými hnízdy, které nazývali boudami. Byly tiché , drsné a přímé, avšak nechybělo jim krásy. Byly zahaleny světlými vlasy, jež byly mnohem delší než vlasy mužů a bývaly v týle svázány páskou z rostlin.
Před sebou mívaly často hrubě zhotovené rámy, upevněné na kolenech. Na těchto rámech pletly pak sítě, jichž používali mužové k lovení hojných ryb. V potocích chytali ryby rukama. Na moři museli však napínati sítě a čekat na hodinu, až Njoerdhal přižene své mořské oře na pobřeží. S hromovým hukotem pak příliv přišel a zaplavil drsné, vápenité pobřeží až hluboko do vlhkých lučin.
Tak vedením bytostných vytvořili si lidé sami svůj pracovní prostor. Zůstali tu a budovali své chatrče. V nejkratší době vzniklo pak maličké sídlo. Jeho plocha a poloha byla pro lidi velmi příznivá. Na severní straně nebylo daleko od moře, které vysílalo svůj svěží chlad a zadržovalo výpary a zápachy, které z jihovýchodu od ohnivých jezer často sem táhly v dlouhých mracích.
Od východu rozprostíraly se zelené nivy, mírné pahrbky a vyhaslá údolí kráterů, porostlá krátkými, šťavnatými travinami a mechy. Tam pramenily jasné a sladké vody a bublaly v úzkém korytu potoka, který pospíchal do moře. Na břehu prospívaly zvlášť šťavnaté rostliny s bujnými listy.
Putujíce dále na východ, dosáhli lidé nízkého lesa, v němž rostly hlavně mohutné druhy kapradin a svérázné přesličkovité stromy. Ve vysokých stromech přesličkovitých lesů byl živý shon a ruch od zvířat všeho druhu, která se nikdy nevzdalovala ze svých lesů. Zvěř byla úzce spojena se svým okolím, jehož potřebovala ke své výživě a kde nacházela všechny ostatní životní podmínky.
Aby získali měkké a huňaté kožešiny, museli lovci projít těmito lesy, což nebylo tak snadné.
Tak vytáhl také Hjalfdar jednoho dne ještě se dvěma lovci. Zdánlivě pevná, zelená půda vábila poutníky, kteří se úzkostlivě snažili nedotknouti se stébel nebo hustých lián, které visely shora z větví, neboť nejmenší šumot vyrušil plachá zvířata, která tak ležela v hlubokém úkrytu. Zelená, vábivá půda byla však často jen tenkou pokrývkou z jemného mechu, která zahalovala tiché nehybné vody.
Z nich vynořovaly se chvílemi zcela neočekávaně veliké šedozelené hlavy, které samy vypadaly jako listí nebo mechoviště.
S kulatýma, ztrnulýma očima dívala se plachá obrovská hlava s velikou, strašlivě zející tlamou na poutníka, který často neočekávaně před ní stanul. Pak vyrazilo zvíře ze sebe divoký zvuk a zmizelo chrochtajíc pod pokrývkou svého močálu. Nebylo zlé, nýbrž plaché.
Jestliže měli lovci štěstí, tu vylezlo v krátké vzdálenosti z vody a proniklo do husté hradby rostlinstva. Tak ukazovalo a razilo lovcům jistou cestu.
Zvíře vyhlíželo ošklivě ve své obrovité velikosti s nemotornou postavou, na čtyřech krátkých, sloupům podobných nohách, se širokými prackami, velmi dlouhými, trochu ohnutým krkem, zakončeným podlouhlou, vzdor tomu však velmi širokou hlavou, ošklivě beztvarou s malýma očima.
Zvíře vzalo při chůzi s sebou větve z divoce se vlnících stromů a zdupalo vše, co mu přišlo do cesty. Vrcholy stromů převyšovaly hlavu ohyzdného zvířete.
Téměř omamující dusno a výpary jednotlivých rostlin, které vyrůstaly z močálů na vysokých, vodnatých lodyhách, dusily dech lovců. Byl to veliký protiklad při srovnávání těchto lesů a svěžího řetězu pahrbků, kde Hjalfdarův kmen vystavěl své chatrče.
Dosud nikdy nepronikli do lesů na severovýchodě, které přiléhaly k této močálovité krajině. Tam to vypadalo, jako když nějaký pohyb země vytvořil vrásky a schodiště, které byly porostlé hustými kosodřevinami. Na přechodu bylo tu několik druhů stromů, malých a zakrnělých, které dnes nejsou již známy.
Šedivé, podivné závoje mlh táhly se na severovýchodě nad těmito vyvýšeninami, které vyhlížely jako náhorní planina. Podivně tuhé, hlinité vrstvy sbalovaly se do balvanů a valily se s praskotem dolů, jakmile sem vstoupila noha.
Půda byla pokrytá suchým jehličím a v hlubinách pahorků objevovaly se chvílemi hlinité, rozpukané jeskyně. Dále na sever vedla cesta do mlhy a chmur.
Drsné, vlhce studené větry počaly svištět a lesy stávaly se stále hustší a chmurnější. Světlé postavy tří lovců kráčely však tiše a odvážně, číhavě očekávajíce kořist s neobyčejnou a neochvějnou vůlí kupředu.
Bručení jako temné dunění ozvalo se pod zemí a nohy lovců se zastavily. Jejich uši vnímajíce nejtišší tóny napjatě poslouchaly. Pak se tiše posadili v malé vzdálenosti od sebe. Seděli tiše a čekali, neviděli však nic a jen občas ozvalo se tiché bručení v zemi. Hjalfdar povstal a jako by veden neviditelnou rukou obešel čtvercový kus cesty. Pak psal svou chůzí kruh, ve kterém tušil pelech zvířete. Konečně označil hrotem svého kopí místo, na kterém nutno kopat. Těžkými lopatami byla vyhrabána veliká jáma. Lopaty přibroušené a zhotovené z velikých parohů jelena byly velmi dobrými nástroji.
Mlčky pracovali lidé, neboť se báli, aby nevyplašili plaché zvíře pod zemí. Pomocné ruce činily to snadným. Z hlíny smály se na ně malé tvářičky. Mužíčkové, jimž patřily tyto tváře, poskakovali horlivě kolem a byli hned na lopatě a hned zase na vysypaných hromadách, na nichž dělali kotrmelce. Malýma ručkama vedli špice rýčů a ukazovali místa, kde nutno rýt. Vesele zableskla se jim očka, když rýč narazil na odpor. “To je kořen stromu. Jen dál, on drží klenbu jeskyně, kterou brzy již objevíte.”
Hjalfdar rozuměl slovo za slovem, co maličcí říkají. Měl radost, že se tu ukazují. Druzí byli ve veliké horlivosti úplně zaměstnání prací a sami sebou a proto z toho mnoho neviděli.
“Je to černý jeskynní medvěd, “pravil jeden z mužíčků. “Je téměř tak veliký jako ty, lidský muži. Jeho hustá kožešina je nádherná. Je ještě mlád, má teprve dvě léta a již je tak veliký. Půjde-li to tak dále, tak nám přerostou tito divocí obři ještě i les!”
Jako by zpozoroval, že tu byla o něm řeč, zaznělo temné brumlání ze země. Malý, zemní mužíček přihopkal k Hjalfdarovi a ukazoval na jeho ruku, která vzdor práci byla veliká, štíhlá a krásně formovaná.
“Nevím, zdali jsem pochopil” pravil sám k sobě. “Často víme to teprve tehdy, až nás uhodí zpětný náraz. Nedávno zasáhlo mé kopí na bílých útesech velikého ptáka. Domníval jsem se, že je mrtev, avšak on vyletěl vzhůru a zmizel v útesech.”
“Ano a tam zemřel, poněvadž jsi nebyl opatrný.” Varovně a vyčítavě zašeptal nějaký hlásek vedle něho. “Bílá vlna tě proto pohaněla.”
“Bílá vlna!”
Tak se jmenovala jedna z tančících dcer Njoerdhrových, tedy mořská panna, která obetkala jeho ruku vlákny.
“Jak mohu odpykat, co jsem zavinil?”
“Odpykáš to ještě dříve, než jsi myslel,” pravil zemní mužíček jasným hlasem. “Vezmi proto list bahenního stromu a až budeš poraněn, přivaž si ho na ránu.”
Opět poučili bytostní lidského ducha. Pro Hjalfdara bylo novinkou, že listy mohou býti dobré na chorá místa. Učinil, co mu mužíček radil a list si uschoval. Mezitím již byl hotov příkop, který jedním koncem dosahoval do medvědí jeskyně. Pak vstrčili do jeskyně velikou větev natřenou medem a zakryli příkop větvemi. Nahoře udělali nad jeskyni otvor a všichni tři lehli si na zem a naslouchali.
Netrvalo to dlouho a slyšeli, jak medvěd čenichaje, prohledává jeskyni.
“Čichá med,” šeptal mužíček, který seděl na zemi před Hjalfdarem a napjatě se díval dovnitř.
Pak ozvalo se v jeskyni dole divoké kňučení a vrčení a bylo slyšet, jak se zvíře drápe do příkopu.
“Musíme vystihnout pravý okamžik, až bude mít hlavu v léčce a bude lízat med. Pak skočíte vy shora do jeskyně a spoutáte ho. Já však skočím do jámy skrze větve a uhodím ho do hlavy.”
Často již zdařila se Hjalfdarovi tato zdlouhavá a namáhavá práce. Neměl žádné starosti.
“Musíš býti stále odvážným a stále důvěřovat ve světlého Otce,” učíval ho otec a Světlý, který často k němu mluvíval, mu pravil: “Nevysílej žádný strach do světa a pak nebude tě také moci žádný strach postihnouti.”
Proto se chránil před bázní. Opět podíval se na svoji ruku, kde stále ještě visela šedavá vlákna.
Nastal okamžik nejvyššího napětí. Slyšeli, jak medvěd líže, mlaskaje, sladký med. Oba sourozenci prorazili svými sekerami strop jeskyně, která nebyla hluboko pod zemí a stanuli za medvědovými zády. Před jeho nosem, uprostřed zelené spleti větví, objevila se náhle obrovitá postava, seskočivšího Hjalfdara s napřaženým mlatem, který sviště dopadl mohutným úderem na velikou lebku medvědovu.
Se zlomeným pohledem podíval se medvěd ještě na Hjalfdara a jeho oči byly rudé jako oheň. Pak zvedl ještě mohutnou pracku jako na ochranu a ostrými drápy zasáhl Hjalfdarovu pravou ruku. Krev proudila z ruky a krev tekla z nosu medvěda.
“Bílá vlno, měla jsi ráda svého ptáka!” usmál se Hjalfdar a ovázal veliký list kolem své ruky. “Děkuji ti, malý zemní duchu, za tvou dobrou radu”, pravil tiše.
Potom pomohl svým druhům uvolnit medvěda. Dlouhým rostlinným lanem byl přivázán a pověšen na tyč, kterou namáhavě vyrobili z větví borovic.
Byla už hluboká noc. Skrze stíny strašidelných stromů dopadalo sem červenavé světlo měsíce a bledá Severka chvěla se ve vysokých dálkách.
Hjalfdar proslovil svou modlitbu Světla.
“Světlý Otče, který jsi vždy nad námi, jsi s námi a tvoje síla je v nás.”
Zatím, co se Hjalfdarova ruka hojila, měl on sám čas na přemýšlení. Byl velmi činný. Ve volném prostranství před svoji chýši vykonával menší a lehčí práce. Holda, jeho žena, se horlivě snažila, aby mu připravila všechno k ruce, neboť ruka zasažená medvědem mnohdy ještě velmi bolela.
Hjalfdar nebyl zvyklý tak tiše sedávat doma, neboť měl toulání v krvi. Nebyl žádný pecivál. Jeden vzdech za druhým dral se mu tiše z prsou. Bylo konečně také dobře, že se jednou podíval, jak to vypadá doma. Jeho hybný, nikdy neunavený duch chtěl věčně kráčet kupředu a nestrpěl zastavení. Jeho bdělé, bystré oči, viděly všude až na dno a kam neviděl on, tam mu vše ukázali malí bytostní.
Přišel čas, kdy kmen mužů, s kterým dřív pracoval společně a rovnoprávně, počal v něm viděti svůj vzor.
“Tak, jak pracuje Hjalfdar, to je nejlepší, tak jak on loví, plní nejčistěji zákon. Tak, jak on používá zbraní, rozděluje svou kořist a uctívá světlé, tak je to krásné.
On to nevěděl a nesnažil se vystupovat do popředí, nýbrž zdržoval se mezi nimi, poněvadž společně s nimi mohl také nejlépe sloužiti. Ano, to bylo ono: Chtěl sloužiti! Proto však byl také na cestě státi se vládcem!
Dnešné motto je reakciou na jednu klientku, ktorá sa trápi preto, aký je súčasný svet. Koľko je v ňom zla, násilia a kde je spravodlivosť.Touto cestou jej ďakujem za inšpiráciu… Read more: Je súčasný svet zlý? Ak áno, aký postoj zaujať?
Ako správne žiť? Ako svoj život správne preduchovniť? Ako sa nestratiť v prúde života? Dám do pozornosti pár poznatkov/posolstiev, ktoré keď si človek osvojí, bude kráčať správne životom.. Usilujem sa… Read more: Ako správne kráčať životom?
Zvykli sme si na to, že v správach máme informácie pre meteo senzitívnych ľudí, o tom ako nás tlak a počasie v daný deň ovplyvňujú. Ale skúsili ste sa niekedy pozrieť na Schumanovu rezonanciu… Read more: Schumanova rezonancia – ako nás ovplyvňuje?
Najväčšie prekvapenie človeka: "Keď sa začne Boh vynárať z jeho vlastného ega, potom čo nastúpil a pokročil, a tentokrát už…
Zdravim. Ďakujem za článok. Tá posledná veta - ja naopak dúfam že bude stále viac ľudí ktorí sa budú usilovať…
Nezmazali, len nebola pustená, každý komentár s linkmi sa musí skontrolovať a síce neskoro, ale predsa už je odpoveď vidno…
Zajímalo by mě, proč jste smazali mou odpověď Martinovi. Vypadá to, že nemá přehled ani vzdáleně a nechci, aby se…
Kontaktujte nás
Podpora
Ak nás chcete finančne podporiť môžete tak učiniť dobrovoľným príspevkom na IBAN:
SK5109000000005032227165
Ďakujeme všetkým za podporu
Páči sa ti, čo tu čítaš v oblasti duchovných článkov a dáva ti to zmysel? Klikaj na duchovneposolstva.sk, kde nájdeš duchovný chlieb pre svoju dušu :) ⬇️
.
Ďakujem za správy.
Najväčšie prekvapenie človeka: "Keď sa začne Boh vynárať z jeho vlastného ega, potom čo nastúpil a pokročil, a tentokrát už…
Zdravim. Ďakujem za článok. Tá posledná veta - ja naopak dúfam že bude stále viac ľudí ktorí sa budú usilovať…
Nezmazali, len nebola pustená, každý komentár s linkmi sa musí skontrolovať a síce neskoro, ale predsa už je odpoveď vidno…
Zajímalo by mě, proč jste smazali mou odpověď Martinovi. Vypadá to, že nemá přehled ani vzdáleně a nechci, aby se…