Dnes máme Valentína a ten so sebou prináša tému partnerstva 🙂
Pozrime sa na to, na akom základe sú dnes postavené vzťahy. Nechcem sa nikoho dotknúť, ale žiaľ žijeme v hmotnom svete, kde vládne hmota, hmota, hmota a mal by vládnuť duch, duch, duch. Výsledok? Mnoho pokrivených vzťahov, neúprimnosť, rozpadajúce sa manželstvá, zotročené vzťahy, prázdne vzťahy, chaos, podvody a rozvody. V súčasnej dobe musíme dlho hľadať „obyčajnú“ (neobyčajnú) harmonicky fungujúcu rodinu, kde sú členovia šťastní. Prečo? Lebo staviame naše vzťahy na nesprávnom základe. Spomínajme, rekapitulujme prečo vstupujeme do vzťahov. Vzťahy sú postavené na nezdravom základe. Buď ide o telesnosť typu: „je taká sexi, ja ju chcem, je chudá, je mladá, má krásne telo, ovládajú ma pudy“, v opačnom garde: „je bohatý, má dobré postavenie, je videný a tak sa zviditeľním“. Často ide aj o inú príčinu a tu nastupuje celý rad argumentov pečo vstúpiť do akéhokoľvek vzťahu: „potrebujem sa o niekoho starať – opatrovateľský syndróm“, „potrebujem niekomu pomáhať“ – „záchranársky syndróm“ (spočiatku sa to javí ako super, ale veľmi rýchlo dôjde k tomu, že partner, ktorý je nižšie začne druhého sťahovať a nerovnováha je na svete a s ňou prichádzajú i konflikty), „potrebujem utiecť od rodičov“ ( beriem prvé čo mi príde do cesty), „ja chcem mať deti“…. Alebo jednoducho podľahneme tlaku myšlienok doby, ľudí o tom, čo je normálne: „je normálne byť vo vzťahu a založiť si rodinu“, „žena by mala rodiť deti, to je jej základná úloha“ a tým pádom tlak : už by som sa mal/a vydať/oženit „je najvyšší čas“, „na čo čakám? Lepšieho/lepšiu aj tak nestretnem“, „Čo ja vlastne chcem? Nevymýšľaj a ber“ – „Lepší vrabec v hrsti, ako holub na streche“, „Už tikajú biologické hodiny“ a podobné myšlienkové pochody. Žiaľ sme v dobe, kde sa vytratili hodnoty ako cudnosť, čistota, vernosť (dnes ak žena má tieto vlastnosti je súčasným mužom na smiech 🙂 , alebo sa nezdržia minimálne irónie).
Na jednej strane som „normálna“ a pohybujem sa v mužskej spoločnosti, viem ako muži premýšľajú i čo chcú, navonok sa nijako nelíšim od ostatných žien, líšim sa ale práve svojou úprimnosťou a pravdovravnosťou. A nie je to inak ani pri otázkach – akého partnera hľadám, akého chcem a na čo čakám (lebo ja mám v tom úplne jasno 🙂 ). Vždy som tých okolo zarážala. Moje názory sú pre „túto dobu“ nepochopiteľné a tak sa ma pokúšajú lámať a presviedčať, že ja som vlastne „chorá“, „máš to „zle postavené“ a to treba zmeniť“ a pod. Len sa usmievam pri myšlienkach a spomienkach na dialógy s mužmi na túto tému „o čo všetko prichádzam“, „za chvíľu budeš stará a nebude Ťa nikto chcieť“, „takého nikdy nestretneš“, „treba si užívať“ (len, čo to to užívanie je? Veď pre každého niečo iné, nie?), „V saune v plavkách? – ty máš nejaký blok, daj sa liečiť“ 🙂 atď… Tak si kladiem otázku: „Som ja nenormálna za to, že moje vnútro ide ruka v ruke s telesnosťou a ja sa chcem dať, „vydať“, respektíve odovzdať jednému a tomu pravému.. Často sa vraciam k dvom vetám od Dr. Rusnáka:
1. „Som si istá sebou, že chcem tu byť pre Teba…“ (neriešme druhých, riešme len seba, čo my chceme a môžeme dať, čo my môžeme odovzdať, čím my môžeme potešiť, obohatiť ….) a
2. „Mám Ťa rada a urobím všetko pre to, aby si ty bol šťastný“ (dobrovoľne sa vzdávam svojej vnútornej slobody, ktorú mi ale nikto nikdy nevezme :-)).
3. Ešte sa držím tretej myšlienky z „Posolstva“: snažme sa byť takí, za akých nás považujú tí, ktorí nás milujú (to nás rozpohybuváva k práci na sebe, k zmene, sebakonrtole a láska z nás tak robí lepších ľudí).
Je teda pochopiteľné, že pri takomto postoji k partnerstvu budeme asi ťažko skúšať, hľadať spôsobom pokus a omyl 🙂 a ak nájdeme, tak by sme si mali byť nie na 100, ale na 1000 % istí, že viem čo robím a pre koho to robím. Pre dnešnú dobu možno nepochopiteľné pre mňa normálne 🙂 . A tu sa dostávam k odpovedi na otázku či som normálna? 🙂 Pre dnešný svet asi nie, lebo dnes je „normálne“ užívať, využívať, striedať partnerov, loviť, uháňať, ponúkať sa atď… Stále niekam utekáme – pred sebou, pred riešením, do inej reality, do vlastných svetov a pod. Neriešiť, len sa ľahkovážne pobaviť. Dnes si tu, zajtra inde, veď o čo ide. Čo oko nevidí, to srdce nebolí a obdobné tvrdenia. Nechcem držať kázeň, len jednoducho povzbudiť v tom, aby sme sa nebáli byť iní, nebáli sa ukázať svoje vnútro, ak som čistý/á, nemám čo skrývať, nič nie je hanba, postavme sa za seba i svoje hodnoty a buď je tu niekto, kto bude podobný a hľadá rovnaké hodnoty, alebo nie, ale aspoň sa ušetrí čas naťahovaním :-). Tí muži okolo, ihneď vedia na čom sú a my máme pokoj 🙂 (pokiaľ si smozrejme nechcem dvíhať cez nich svoje sebavedomie 🙂 ), ušetrili sme si čas tým „bla bla bla okolo… aká si pekná…“ (tých krásnych žien je na svete veľa a krása je pominuteľná a ak má byť vzťah postavený na tomto ….už zajtra môžeme stretnúť krajšiu, milšiu, mladšiu …., ja toto nepotrebujem počuť, moje sebavedomie je postavené na úplne iných hodnotách, a preto pochvala týkajúca sa môjho vzhľadu so mnou nepohne. Ale ak si niekto všimne, aký som človek a polichotí mi v tejto oblasti, tak to „ lietam“ 🙂 Buďme sami sebou, nevzdávajme sa svojich ideálov len preto aby sme sa zapáčili, či prispôsobili dobe alebo okolnostiam. Som síce prispôsobivá ale svoje hodnoty nezradím len preto aby… Možno to vyzerá, že som konzerva, či puritánka, ale nie, 🙂 🙂 🙂 ja som živá, radostná – až moc niekedy 🙂 a práve táto kombinácia nejde nikomu do hlavy 🙂 a tak sa len usmievam, lebo búram všetko naučené a porušujem zaužívané …. Naozaj zastávam názor, že dnes sa ľudia poznajú skôr telesne ako duševne a tu je potom problém všetkých vzťahov. Beriem sa lebo „musíme“, nepoznáme sa, lebo…. Vďaka smerom hore, ak sa nájdu nezadaní mladí ľudia, ktorí ešte nemajú zabité ideály a hľadajú pre seba partnera duše. Ale na to, aby sme ho našli, musíme najprv poznať a porozumieť svojej vlastnej duši – byť jej partnerom. Musíme vedieť čo máme, aby sme vedeli to, čo hľadáme – v čom a kde má byť tá podobnosť a v čom a kde nám nebude vadiť „inakosť“.
Ako som už spomínala, žena je mostom medzi svetom duchovným- tým neviditeľným a hmotným a jej hlavná úloha nie je rodiť deti, ale sprostredkúvať tie informácie, ktoré je schopná zavnímať svojim citom a priniesť – sprostredkovať do tohto sveta – pre muža, ktorý zas má schopnosť i silu vykonať a „zhmotniť“, čo „pravá“ žena cíti. A tu je ten ale duchovný predobraz toho, že žena je „krkom“ a muž „hlavou“ žiaľ v dnešnej dobe sa to zvrhlo na manipuláciu, ovládanie a vydierania cez „posteľ“. Pohlavný pud, má slúžiť na nabíjanie životných bateriek, keď sú obaja partneri „vybití“, pretože odovzdali do okolia na svojich pracoviskách, či v styku s inými ľuďmi a vrátia sa domov, kde je teplo rodinného krbu a potrebujeme si nie „cucnúť“ ale v Láske si „vymeniť“ – to čo nemám ja, máš ty, a naopak a ja s Láskou ponúkam. Ale to funguje tam, kde je medzi dvomi partnermi duševný súlad (duševná podobnosť – vzťah k hodnotám, tvorcovi, k ľuďom, k peniazom, k radosti, k pohybu, k prírode, spontánnosť, tvorivosť). Telesné spojenie má byť „čerešničkou na torte“. Zavŕšením vnútorného spojenia, keď tie dve duše sa tak cítia, že by sa až najradšej „prevtelili“ (majú tak podobnú energiu, že si ju pokojne môžu vymeniť aj telesne a spojenie ich obohatí. Tu som si spomenula práve na prípady, kedy sa hádame, ubližujeme si (v istom momente sme schopní povedať neznášam ťa) a následne ideme urovnávať spory a vzťahy v posteli. Je to paradoxné, že po hádke energiu toho druhého nemôžeme „ani cítiť“ a nieto, že máme dovoliť aby došlok k spojeniu – veď tam musí zákonite nastať odpor. Jedna moja známa mi vravela, že so svojim bývalým manželom sa hádali, nedokázali spolu komunikovať, ale jediné, kde to fungovalo bola posteľ, ale… koľko to fungovalo hodinu? Aj tam sa ten človek so svojim svetom, ktorému ten druhý nerozumie ocitá sám a nakoniec nemá s kým zdieľať. Pohlavný pud nám „žiaľ „prerástol cez hlavu a my sa mu prispôsobujeme. Zo sluhu sa stal pán – ovláda nás.
On nie je zlý, ale človek má stáť nad pohlavným pudom, nie si zdržanlivosť v tejto oblasti násilne vynucovať proti svojmu chceniu, ale mať ho pod kontrolou vďaka svojim hodnotám a vnútornej morálke tak, aby to mne, ani druhým nespôsobilo či neprinieslo niečo zlé.
Samozrejme telesný život i pohlavný pud sú dôležité a sú súčasťou nášho života, len sa zamýšľam nad tým, či táto doba náhodou úplne nepotrela ducha na úkor telesného pôžitkárstva a bezstarostného užívania v tejto oblasti a stráca sa zmysel, prečo má dochádzať k telesnému spojeniu muža a ženy. Nie je to ani pre rodenie detí, nie je to ani pre uspokojovanie fyzických potrieb, malo by to byť zavŕšenie duševného obdivu, rešpektu ale hlavne Lásky medzi mužom a ženou a čistej túžby vnútorne až telesne si vymeniť „moje“ za „tvoje“ v spoločnom zdieľaní.
Krásny Valentínsky deň – vážme a ctime si jeden druhého, darujme si objatia i malé dôkazy lásky a hovorme si navzájom : „som rád/a, že tu môžem byť aspoň dnes len pre Teba….“, tak ako ja som šťastná, že tu môžem byť pre vás :-)….
Želám nám, nech sme Láskou. Nech je tento deň oslavou Lásky v medziľudských vzťahoch, zhmotneným láskavým chovaním.
Vianoce – oslavu duchovnej Lásky sme premenili na stres, jedlo, naháňanie a poriadok. Zabudli sme na Lásku. Valentín je podľa mnohých americkým sviatkom a nemajú k nemu žiadny vzťah.
Ale, ak naša podstata je Láska, ak naša úloha je byť, alebo aspoň učiť sa byť ňou každý deň, vďaka za každý kalendárny deň, či akýkoľvek sviatok ktorý nám pripomenie Lásku vo vzťahoch, v správaní, úctu, rešpekt a vzájomnú pomoc.
Nech je tento deň našim chovaním, žiarením, chcením i konaním oslavou Lásky vonkajšej, ktorej podstatou je láska vnútorná (duchovná), teda Boh.
Nič nepotrebuješ dokazovať, ani ukazovať. Dokazovanie je mužská výsada – to je „ich“ prirodzenosť – dokazovať a ukazovať v hmote.
Žena nemá dokazovať, ona jednoducho je, ona sa nemá „predávať“ – keď už, má sa „vy_dávať“ – to je jej prirodzenosť.
Dost lidí se nad ledasčím rozčiluje. Mnozí z nich mohou namítnout, že to je oprávněné a výše uváděné rčení u nich neplatí. Vždyť oni se přece rozčilují nad vážnými věcmi! Stačí se třeba podívat, co dělají politici a vedoucí představitelé! A ti přece nejsou hloupí, ale naopak chytří. Anebo spíše vychytralí? Na vrchol politického dění se většinou dostali tak, že jim nějaký bohatý mecenáš zaplatil reklamní kampaň. Oni mu pak – když se dostanou k moci – jen prosadí jakási opatření, jež mu umožní vydělat pořádný balík peněz. Obvykle je v tom nějaká „čertovina“. Již jen to dokazuje, jak krátkozraká je rozumová chytrost. Je-li někdo moudřejší, rozhodně se takto nezaprodá temným strukturám. Vždyť skutečně moudrý člověk chápe, že „lež má krátké nohy“ a všechny špatnosti se každému jednou vrátí.
Jako příklad lze uvést v médiích často rozebíraný skandál, že vedoucí představitel naší země podivně získal pro svůj podnik značné dotace. Připomeňme si, že tento podnik mimo jiné produkuje a na jím obhospodařovaných polích (především s řepkou) ve značné míře i užívá škodlivé pesticidy. Již dříve jsme uváděli, že tyto chemické postřiky mají největší podíl na tom, že převážná část nadzemních i podzemních vod je nadlimitně kontaminována mnoha druhy pesticidů (viz např. zde). V důsledku toho je jimi přiotrávena i pitná voda. Kromě postihu za nepoctivé získání dotací tedy může být nazván i jako „největší travič“ naší historie.
Nicméně můžeme brát jako bláhové jednání jakýkoli politický či podnikatelský trend „po nás potopa“, jež se projevuje i v naprostém odmítání zodpovědnosti, třeba za zjevně nepříznivé působení na životní prostředí. Do jaké míry je tím již narušen náš ekosystém, dokazují např. extrémní sucha a další katastrofy. Obecně známý vtip, jak si kdosi podřezává větev, na níž sedí, vystihuje dost trefně toto lidské počínání. Je jasné, že takovéto věci dělá jen zjevný hlupák. Takže nemá cenu se rozčilovat nad kýmkoli, kdo to provádí. Někdo může jako hloupost vnímat i to, jestliže něco, co je pro něj zcela jednoduché a snadno pochopitelné, druhý naprosto nechápe. Přitom jde však jen o určitý stupeň jeho vývoje, který nemáme posuzovat ani snižovat.
Lépe je dělat něco užitečného. Avšak někdo se může rozčílit i v těchto případech. Třeba chce něco dobrého uvařit a přitom se mu to připálí. Nebo chce vykonat více potřebných činností, které ovšem v jednom dni nelze časově zvládnout. Přitom se dostává do stresu, v důsledku čehož pak leckdy dochází k rozčilení. Kromě toho, že rozlíceného člověka může ranit mrtvice, vyplývají z toho i psychické problémy – dokonce to může vyvolat i tak vážný stav, jenž se označuje jako schizofrenie. Lékaři uvádí, že tuto chorobu může vyvolat určitý stresový či vzrušující moment. Jedno z možných vysvětlení je, že vzkypění krve a silné vzrušení umožňuje napojení temných útvarů, o nichž jsme psali např. v článku „Proč mezi sebou lidé bojují“.
Obrazně lze tento děj připodobnit k tomu, jako když vzteklý člověk vyběhne ze svého domu a zlostně za sebou zabouchne dveře. Když se chce vrátit dovnitř, zjistí, že tyto dveře zvenku nejdou otevřít a dovnitř se mu nastěhoval někdo jiný. Převedeme-li si to na pozemské tělo, mohlo dojít k posednutí temnou duší nebo silnému ovlivnění démonickými útvary. Možnost „vystoupení“ z pozemského těla potvrzuje i prastaré lidové rčení, když lidé v afektu říkají: „Já snad vyskočím z kůže…“ Toto zaklínadlo může při jeho silném emociálním prožití způsobit, že se v mžiku změní jejich chování a jednání. Předchozí třeba i dobré naladění může ihned přejít do negativizmu, výhrůžek a dalších nepatřičných stavů. Vypadá to, jakoby se duše oddálila od pozemského těla a uvolnila prostor pro působení temných útvarů. Nebo to lze vysvětlit tak, že se přes toto zaklínadlo daný člověk napojí na temné úrovně.
Přitom důsledky rozčílení či zlosti mohou být až tragické. Obzvláště v kombinaci s požitím alkoholických nápojů nebo užitím drog.Poté mohou někteří duševně či emociálně nevyrovnaní lidéprovádět hanebné věci a dokonce i někoho zavraždit. Jak často k takovýmto tragédiím dochází, potvrzují archivy kriminálních činů na běžných informačních webech. Je poučné se seznámit s často se opakujícím scénářem: někdo je třeba nešťastný či má problémy a tyto stavy chce utlumit alkoholem. Vypije pak často až neuvěřitelné množství rozličných alkoholických nápojů a na závěr třeba i celou lahev kořalky. Na to si ovšem opilý člověk rozpomíná jen mlhavě či vůbec. Pak se s někým pohádá, přičemž se rozčílí a v nejhorším případě ho zabije. Mnohdy si posléze ani nevzpomíná, co vše dělal a svého činu po vystřízlivění upřímně lituje.
Avšak soudci ani postižení většinou neví, že skutečným viníkem hrůzného činu nemusí být jen jeho vykonavatel, ale mohou přitom spolupůsobit třeba démonické útvary, jež daného člověka natolik silně ovlivní, že poté udělá něco, co by sám o sobě neučinil. Ještě těžší je posouzení míry zodpovědnosti při skutečném posednutí temnou duší. Tyto temné útvary přitom ponoukají slabší jedince nejprve k tomu, aby se opili. Pokud u nich hladina alkoholu v krvi překročí určitou mezní hranici a opilý člověk nad sebou ztrácí vládu, využijí temné útvary jeho tělo. Lze to přirovnat k „naprogramování“ jako „robota“, jenž provede, co chtějí. Třeba zavraždí svého partnera, jehož měl dříve rád.
Jak těmto tragédiím zabránit? Postižení většinou udělají především tu prvotní chybu, že se nedokáží řádně sebeovládat a podléhají svým slabostem, v důsledku čehož se třeba opijí. Toto nebezpečí by se proto mělo pokud možno včas vysvětlit obzvláště mladým a nezkušeným lidem. Avšak do těchto duševních pastí leckdy padají i starší lidé, přestože jim obdobné slabosti či přestupky již v minulosti způsobily nemalé problémy. Také ti by už měli skutečně pochopit, že „jen hlupák se opakovaně topí ve stejném rybníku“. Někoho možná napadne, že i rozumově chytří lidé se opíjí, nedokáží se sebeovládat, rozčilují se atd. To však dokazuje jen to, že rozumová chytrost nestačí. Je nutno se stát skutečně moudrými.
Výše uváděné i další příklady dokazují, jak závažné problémy mohou vyplynout z nesprávného vnitřního nastavení. Každý soudný a moudrý člověk, jenž si to uvědomí, se bude zjevně snažit, aby se takovýmto bolestným stavům vyhnul a zůstal tělesně i duševně zdráv. Proto je třeba s plnou bdělostí vnímat nejen naše pozemské okolí, ale i vnitřní pochody a na všechny přicházející podněty náležitým způsobem reagovat.
Někdo možná namítne, že pokud prožije silně stresující moment, nebo se mu stane něco skutečně vážného či tragického, může jen těžko zůstat v klidu. Vždyť se v jeho nitru cosi rozechvěje či vzplane! A tato hnutí není správné potlačovat ani dusit. Leč namísto negativisticky či destruktivně orientovaných tendencí to můžeme přetransformovat do opačného pozitivního projevu. Vždy je třeba vědomě podporovat správné nastavení! Jelikož u nás máme odedávna rádi humor, lze se tomu i zasmát. Jak uvádíme v knize „Jak ochraňovat čistotu duše“: „Radostný, srdečný smích je největším nepřítelem temnot!“ V této knize popisujeme i další možnosti a jednoduché postupy, pomocí nichž lze lépe zvládat či řešit kritické situace.
Rozvineme-li v sobě pravé ctnosti, nebude v nás už pak místo pro nepěkné, co by nás mohlo stahovat dolů. Pokud možno bychom se ovšem neměli zabývat zatěžujícími věcmi, které nemusíme a nemáme řešit. Netřeba ani zbytečně hloubat o tom, proč jiné lidé dělají to či ono. Snažme se spíše něčím lépe naladit – třeba tím, že budeme provádět určitou činnost, jež nám přináší radost, poslechneme si krásnou hudbu, projdeme se v přírodě atd. Poté je mnohem snadnější zůstat v klidu. Nejen v této době přelomu roku bychom si měli popřát v prvé řadě pokoj a mír v duši. Nechť je naše nitro jako poklidná jezerní hladina, jež zrcadlí veškerou shůry přicházející nádheru!
Je známo, že vzniku života na naší Zemi předcházel vodní živel, v němž se teprve mohly začít vyvíjet první organické formy. Také život každého lidského zárodku se odehrává přibližně devět měsíců v plodové vodě. Kromě tohoje voda převažující složkou naší krve, orgánů i tkání a tvoří u většiny dospělých lidí více než dvě třetiny jejich tělesné hmotnosti. Dodejme, že tekutá složka krve, kterou je plazma, se skládá téměř výhradně z vody. Proto dostatek kvalitní vody napomáhá k tomu, aby krev mohla správně proudit žilami a cévami, čímž lze mimo jiné významně snížit rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Každý zřejmě zaslechl, že bez vody nelze přežít. Proto se někomu může zdát zbytečné vodu rozebírat; vždyť tu přeci u nás může pít každý – buď v nápojích, nebo ji čerpat z jiných zdrojů. Avšak převažující část lidí paradoxně takovémuto jednoduchému úkonu (které zvládne i zvíře) nevěnuje potřebnou pozornost a vodu pije málo. To mohu potvrdit i z praxe, neboť u většiny lidí mi při testování vychází nedostatečný příjem tekutin.
Pozorujeme-li rovněž, jaké nápoje se v obchodech nejvíce nakupují (např. limonády a další chemicky znečištěné kapaliny, které tělu přinesou více škody, než užitku), je zřejmé, že většina konzumentů si zatím neuvědomuje, jaký dopad mají nevhodné tekutiny. A přitom dopady nepatřičných nápojů mohou být ještě zhoubnější, než dopad komerčních potravin!
Nejde přitom jen o důsledky znečištění „pitné“ vody (viz čl. Jak škodí chemie přírodě ).Vždyť mnozí lidé se kvůli tomu orientují na tzv. balené vody. Avšak ani ty nejsou bez rizika, neboť je potvrzeno, že látky z obalu přechází do skladovaného obsahu. Tím nezanedbatelně mění původní složení vody. Proto voda, která byla ve výrobním závodě naplněna do PET obalu (kromě toho je v něm dále skladována) bude obsahovat i určité součásti umělých hmot. To zjevně způsobuje nepříznivé změny, a to jak v chuti, tak fyzikálně-chemických vlastnostech.
Mnohem bezpečnější jsou v tomto ohledu skleněné láhve. Ty se totiž vyrábí z přirozených sloučenin křemíku, který je hojně obsažený v zemské kůře. Proto voda ve skleněné láhvi vydrží mnohem déle, aniž by musela být nějak konzervována či ozařována. Nenechme se tedy zlákat „lehčími“ umělohmotnými obaly, ale využívejme tradiční skleněné lahve! Je smutné, že ve většině obchodů nabízejí mnoho druhů vod v PET obalech, ale jen zřídkakdy ve skle. Bude-li však na obchodnících stále více lidí vyžadovat nápoje ve skle, začnou se opět častěji nacházet i v regálech.
Základní kriteria kvality vody
Podívejme se na to, jaká kriteria kvality vody se dnes běžně sledují, a která se prozatím opomíjejí. V současnosti se kontrolní orgány zaměřují v prvé řadě na mikrobiologickou čistotu. Samozřejmě, že toto kritérium je důležité, avšak nemělo by to vést k extrému, tzn. chtít sterilní prostředí. To v podstatě ani není reálné, neboť všude kolem nás se normálně vyskytují mikroorganismy, jako jsou bakterie, plísně a viry. Jejich značné rozšíření dokazují rovněž mikrobiologické rozbory. Pro neodborníka je často až šokující, co vše na vhodné půdě vyroste třeba z běžného vzduchu – dle vyjádření lékařů se třeba ve velkých obchodech vlivem značné migrace lidí vyskytuje až 9 milionů mikrobů na 1m3 vzduchu!
Neuvádím to zde proto, abych kohokoli strašil, ale naopak chci upozornit na skutečnost, že tyto nejjednodušší živé formy se přirozeně vyskytují nejen všude kolem nás, ale i uvnitř našeho organismu. Vždyť mají v přírodě již po miliony let zcela nezastupitelnou úlohu, neboť uskutečňují stálý koloběh, jenž v ní probíhá. Kromě toho mají mnohé z mikroorganismů další úlohy, např. v našem trávicím traktu přetvářejí látky, jež nemůžeme sami zpracovat; mimo jiné nám přímo v těle „vyrábějí“ různé vitaminy.
Obecně je též známo, že daný mikroorganismus vyroste jen na určité a pro něj příhodné půdě. To potvrzuje rovněž mikrobiologie – ke kultivaci daného druhu bakterie atd. je třeba připravit právě odpovídající substrát, jinak by sledované mikroby nenarostly. Tzn., musí se mu„namíchat“ prostředí, které mu vyhovuje. Obdobně v našem těle vytváříme mikrobům odpovídající „půdu“ my, a to svým myšlením a jednáním. Jinak řečeno: jak dobře se staráme o svůj niterný život i fyzické tělo, to se projeví mimo jiné i na stavu imunitního systému. Pokud ten je zcela funkční a v pořádku, dokáže přirozeně zamezit rozvoji i pomnožení mikroorganismů v těle.
Vraťme se však k vodě a její mikrobiologické kvalitě. Je bez diskuzí, že by se v ní neměly vyskytovat žádné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit vážnější onemocnění. Avšak na druhou stranu je zbytečné nechat se zastrašit třeba tím, že ve vodě při mikrobiologických rozborech naleznou např. bakterie Escherichia coli. Vždyť jde o běžně rozšířené bakterie, žijící v tlustém střevě teplokrevných živočichů (E. coli je jedním s nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě).
Sice se uvádí, že některé vzácnější kmeny E. coli mohou za určitých okolností způsobit různé problémy, jako je např. zánět močového měchýře, ale to může přivodit i běžné prochladnutí! Proto by výskyt několika kolonií této bakterie neměl být směrodatný pro striktní vyloučení vody jakožto pitné. Mimo jiné je třeba dodat, že normy, které předepisují nulový výskyt E. coli, vychází ze stanovení ve vodárně, v níž předtím provádí její „sterilaci“ chlórem apod. Avšak co nám teče z vodovodu, nebo kolik milionů mikrobů vzniklo „kultivací zbytků“ v běžné houbičce na nádobí, o to se už úředníci nestarají.
V podstatě se ani moc nezajímají o další důležité kriteria kvality vody, jímž je chemická čistota. Oficiální zákonné normy předepisují stanovení několika základních minerálů, přičemž z kontaminantů se zaměřují jen na dusičnany a dusitany. Každý, kdo se seznámí s možnými zdroji znečištění říční vody (viz čl. Jak škodí chemie přírodě ), lehce pochopí, že by bylo třeba stanovit stovky chemikálií, abychom získali směrodatné informace o chemické čistotě vody, která teče z vodovodu! Pro ilustraci: když se nějací badatelé zaměřili i na další látky, které přecházejí do vody, dospěli k šokujícímu zjištění – v USA bylo v pitné vodě několika velkých měst stanoveno až 62 reziduí chemických léčiv! Takováto voda tedy do organismu zbytečně zanese „koktejl“ medikamentů!
Není nad pramenitou vodu
Aby někdo nezmalomyslněl, tak prozatím se alespoň u nás nabízí jednoduché řešení – na většině míst můžeme nalézt celkem kvalitní pramenitou vodu! Ta má nemálo výhod: v prvé řadě jejím průtokem skrze zemské vrstvy dochází k jejímu pročištění. To je v současnosti velmi aktuální, neboť jak bylo uvedeno, většina z otevřených povrchových vodních zdrojů je výrazně znečištěna. Podpovrchová pramenitá voda, jež pochází z čisté přírody, nejlépe z lesa, hor apod., je tedy v tomto ohledu nejbezpečnější.
Naštěstí si tyto skutečnosti začíná uvědomovat stále více lidí, a proto se snaží hledat vhodné zdroje vody. Mnozí vnímají, že nejprospěšnější bude – a to nejen z ekonomického hlediska – navrátit se opět k osvědčeným „životadárným“ studánkám. Mám velikou radost, když potkávám zdravě vypadající jedince, kteří si jako já „čepují u studánky“ a neodradí je třeba ani to, pokud je na ní z „úředního příkazu“ přidělaná cedulka s přeškrtnutou skleničkou.
Pokud by přece někdo měl obavy z mikrobů, upozorňuji, že převařením vody zahubíme v ní přítomné mikroby. Tímto způsobem tepelného zpracování (ne však mikrovlnným záhřevem!) lze zlepšit i kvalitu vody z vodovodu, neboť z ní nejen vypudíme četné prchavé sloučeniny (např. chlor), ale dochází i k energetickému „přeprogramování“. Aby však toto někoho nenavedlo k pití destilované vody, tak doplňuji, že touto úpravou sice odstraníme přítomné minerály, avšak mnohé škodlivé prchavé sloučeniny přecházejí do destilátu! Takže destilovaná voda není vhodná k pití!
Připomeňme si, že pramenitá voda se pila po statisíce let našeho předchozího pozemského vývoje. Někdy se též nazývá „krev Země“, neboť nikdy nejde pouze o H2O, ale jsou v ní rozpuštěny různé minerální a další látky, které příznivě ovlivňují složení krve a rovněž napomáhají ke zlepšování zdravotního stavu. Kupříkladu bylo prokázáno, že v oblastech, kde lidé pijí kvalitní vodu s dostatkem hořčíku, mají statisticky nižší výskyt srdečně cévních onemocnění.
Naopak nedostatek kvalitní vody způsobuje houstnutí krve, což v prvé řadě zhoršuje její proudění cévami a žilami. Dále způsobuje nesprávná hustota krve – společně s v ní se vyskytujícími chemikáliemi (viz další články) – „oděrky“ a zánětlivé stavy cév a dalších součástí krevního oběhu. Organismus se poté snaží napravovat tyto poruchy třeba tím, že na „oděrky“ v cévách nalepuje různé „náplasti“, jako je např. cholesterol. Pokud je ho však moc, cévy či další součástí krevního oběhu se mohou ucpat a lékaři pak konstatují cévní příhodu, kupř. mrtvici. Jestliže člověka zachrání, straší ho až do smrti cholesterolem, proti němuž mu předepisují různé léky.
A přitom by jako prevence většinou stačila obyčejná voda! Zásobujeme-li tělo dostatkem kvalitní vody, podporujeme kromě pročištění těla i správné fungování mnoha dalších orgánů, které regulují též produkci cholesterolu v těle. Dostatečné zavodnění také ředí krev, což rovněž snižuje rizika srdečně cévních i dalších onemocnění.
Celkový zdravotní přínos, vyplývající z odpovídajícíhopříjmu kvalitních tekutin, je nedozírný. Dokonce bylo vědecky dokázáno, že jedno z tajemství dlouhověkosti a zachování dobrého zdraví tkví v pravidelném pití kvalitní vody! Kromě toho je známo, že nepříznivé změny, doprovázející stárnutí, úzce souvisí s poklesem obsahu buněčné vody. A pokud celkové množství vody v organismu klesne pod padesát procent, nelze již zajistit plnění všech životně nezbytných funkcí, z čehož vyplývá smrt takto dehydratovaného člověka!
Obrovský význam vody je známý odedávna; dokazují to i procedury, jimiž docilovali uzdravení mnozí velikáni medicíny – od Hippokrata až po novodobého „objevitele“ léčby vodou Vincenze Priessnitze. Tito moudří terapeuti však vnímali, že mezi jednotlivými zdroji vody jsou značné rozdíly ve složení i účinku. Upozorňuji na to hlavně z toho důvodu, že se dnes mnoho lidí orientuje na různé metody „léčení vodou“ a přitom si neuvědomují, že zakladatelé těchto metod zásadně užívali čistou pramenitou vodu!
Energetické aspekty vody
Známý japonský badatel Masaru Emoto prokázal nejen to, že pramenitá voda je nejlepší, ale rovněž zdůrazňuje i další aspekty kvality vody, které jsou životně důležité pro všechny formy života. Předkládá viditelné důkazy, že lidská vibrační energie, myšlenky, slova a hudba ovlivňují molekulární stavbu vody. Voda nemá jenom schopnost zrakového odrazu prostředí, ale odráží také další vlastnosti okolního prostředí. Proto ji lze užívat i jako informační nosič (což se využívá např. v homeopatii a při výrobě květových esencí).
Jak energie prostředí mění molekulární tvar vody, to dokazují mikroskopické fotografie krystalů různých vod, které byly za přesně stanovených podmínek zmraženy. Uvedený obrázek ukazuje, co se stane, jestliže byla destilovaná voda vystavena účinkům mluveného či na zkumavku napsaného slova (více o metodice a další zajímavosti, včetně mnoha krásných obrázků lze nalézt zde).
Na obrázku je účinek slova LÁSKA:
U nás se rozdílnými energetickými vlastnostmi vody, pocházejících z různých zdrojů, již léta zabývá pan Václav Černý (tvůrce přístrojů AQUA SANATURA®), který k tomu uvádí: „Voda slabá, chudá na energii, je sevřená sama v sebe a je méně ochotná přijímat a chránit látky v ní obsažené. Snižuje se tak stabilita koloidních roztoků tělních tekutin (krev, lymfa ad.), což může způsobit vykrystalizování látek a tím i tvorbu často již neodplavitelných buněčných odpadů. Nedostatečná hydratace buněčného prostředí a ztráta buněčné vody patří k rozhodujícím faktorům, které urychlují stárnutí organismu.
Voda energeticky bohatá, například voda horských pramenů, bystřin či voda po biotechnické revitalizaci dodává tělu energii, pročišťuje i detoxikuje vnitřní prostředí organismu a zlepšuje látkovou výměnu. Pomáhá též k efektivnějšímu využití vitamínů, minerálních látek a stopových prvků z potravy.“
Všechny tyto závěry dokazují, že kvalita našeho života je přímo spojena s kvalitou vody, kterou přijímáme. Vždyť organismus ji využívá nejen k výstavbě buněčných tkání, ale i k zabezpečení normálního proudění krve. Neotravujme si tedy čistou vodu! A to ani chemickými škodlivinami, ani nesprávným vnitřním nastavením! Voda je dar, jehož hodnotu jsme dosud plně nepoznali!
Stále více lidí po konfrontacích s rozličnými tragédiemi, které se odehrály buď v jejich bezprostředním okolí, nebo je třeba viděli na burcujících videích, jichž se v poslední době vyrojilo značné množství, ztrácí své dřívější iluze o tom, že ti, kdo vládnou jednotlivým státům, to myslí skutečně dobře a jejich prvořadým zájmem je zdravý a šťastný život obyvatel jejich země. A to, aby nedocházelo k nechtěným poškozením zdraví, řádně a svědomitě hlídají rozličné oficiální instituce, jež se opírají o pravdivé vědecké závěry a skutečně zjištěná fakta. Kdysi jsem tomuto též věřil, hlavně když jsem po vystudování vysoké školy jakožto vědec začal pracovat ve výzkumném ústavu.
Už jsem se na těchto stránkách zmiňoval o tom, že tyto iluze oslabily nejprve problémy mé malé dcerky, jež nastaly po konzumaci běžně prodávaného pokrmu, v němž byly určité dráždivé chemikálie. Proto jsem se pak začal zevrubněji zabývat vlivem tzv. éček, o nichž je na těchto stránkách více článků. Tenkrát ještě bylo možné v lékařské knihovně nalézt odborné publikace, které popisovaly poškození zdraví některými chemikáliemi, jež se mohly vyskytovat v lidské stravě. K těm patřily i mnohé z běžně užívaných éček, jež se při dobré vůli a dodržování řádných technologických i hygienických pravidel k základním surovinám vůbec přidávat nemusely.
Tehdy jsem si lámal hlavu nad tím, proč – když je to i vědecky potvrzené – se tyto škodlivé komponenty nejenže nezakážou, ale jakoby naschvál se užívají v co největší možné míře. Již tenkrát mi napadlo, že to vypadá, jakoby někdo chtěl cíleně poškozovat lidské zdraví. Ještě s větším údivem jsem zíral na studie o nesmírně škodlivých účincích běžně používaných pesticidů, jež se užívají ve stále větším rozsahu.
Dalším „hřebíčkem do rakve“ mé dřívější důvěry tomuto systému a jeho zdánlivé „záruky“ bezpečnosti běžně prodávaných produktů bylo zjištění, jaké ingredience se dávají do kosmetiky. U některých z nich mi jakoby „vstávaly vlasy hrůzou“, co vše mohou způsobovat, přesněji řečeno jak nesmírně škodí lidem i přírodě. Protože jsem ostatním chtěl odkrýt a objasnit tajemství, jež se chytře ukrývají za pro většinu lidí nesrozumitelnými názvy různých komponent potravin a kosmetiky, napsal jsem knihy, jež úmyslně mají názvy „Tajemství výrobců potravin“ a „Tajemství kosmetiky“.
Protože jsem ale už tehdy měl dost zabývání se všemožnými problémy, které mnozí vědomě či částečně i nevědomě způsobují sobě a jiným buď tím, že do těla zbytečně dodávají nepatřičné chemikálie, anebo je rozličnými způsoby aplikují na jeho povrch, nevyhledával jsem už další způsoby cíleného poškozování lidského zdraví. Více jsem se pak věnoval spíše psychickým aspektům a rozličným běžně neviditelným vlivům, jež na ně působí. To je zřejmé z více článků na těchto stránkách z určitého údobí. Zlom nastal v době vyvolání pandemie strachu, kdy jsem hned na počátku vnímal, že jde o totální útok na lidskou populaci. To byl poslední „hřebíček do rakve“ mé někdejší důvěry v současný systém i pravdivost zpráv z oficiálních médií.
Jelikož jsem pochopil, že jde do tuhého, začal jsem se zabývat i dalšími oblastmi a metodami této cílené genocidy. Přitom jsem byl nucen blíže se seznámit i s jinými obory, než jsem vystudoval. Zjistil jsem přitom, že je ještě více věcí, jež lidem zjevně škodí, což jsem popisoval i v předchozích článcích. Od mikrovlnných zářičů a vysílačů rozličných nepřirozených elektromagnetických vln, až po běžně prováděné lékařské zákroky a chemická léčiva, která by se mnohdy správně měla klasifikovat jako jedy. Pochopil jsem, že leckdy jde o skutečné zločiny, páchané pod pláštěm vědecké doktríny. Té převážná část lidí ještě věří a naivně očekává, že ti nejchytřejší vědci vymyslí to nejlepší řešení všech současných problémů. Většina z těchto vědeckých uctívačů má přitom jakoby klapky na očích, a proto přehlíží i nesmírné omyly vědy, přestože leckdy mívají devastující až katastrofické dopady, ať již na přírodu či na lidské životy.
V tomto ohledu si připomeňme jeden z nedávných „omylů vědy“ jehož důsledkem byla po dva roky trvající nepochopitelná opatření a omezení, jež u nás jakoby mávnutím kouzelného proutku skončily letos na jaře. Už nyní ovšem dokonce i oficiální vědci přiznávají, že šlo o omyl, neboť prý přijali mylné hypotézy /viz zde…/, na jejichž základě se pak prováděl největší masový experiment naší doby, jenž má na svědomí nesmírně mnoho lidských životů a poškození na těle i na duši.
Proto jsem též už v roce 2021 na České konferenci /viz zde…/ veřejně vyslovil, že tehdejší očkování lze klasifikovat jako vraždu. Po zhlédnutí skutečných dopadů očkování /viz např. zde…./ bych k tomu nyní dodal jen to, že šlo o pokusy o brutální mrzačení a masové vraždy. A horliví či leckdy až fanatičtí hlasatelé tehdejších všemožných šíleností se nyní naivně domnívají, že postačí, když řeknou: „jejda pardon, zmýlili jsme se..“ /viz zde…./ a pojede se dál. Aby poněkud ztížili odhalení jimi způsobených škod, vydávají teď vědecké články, v nichž svádějí nynější nesmírně častá úmrtí způsobená kupř. selháním srdce na vše možné – od zdravé výživy, práci na zahradě, pití bylinkových čajů, časté sprchování, radost, smích apod. /viz zde…/. Těmto stupidním vysvětlením ale nejspíš nevěří téměř nikdo, ani oni sami.
Již i mnozí z těchto veřejných škůdců zřejmě podvědomě cítí, že tyto ani jiné zdánlivé „omyly“ nejenže nebudou zapomenuty, ale následky se jim tvrdě vrátí. I kdyby se prozatím nepodařilo v důsledku zkorumpovaného soudnictví docílit jejich potrestání právní cestou, je ještě Vyšší, zcela neúplatná a dokonalá Spravedlnost. Tou jsou Boží zákony, které každému člověku mnohonásobně vrátí všechno, co zasel. Nikdo proto neunikne zodpovědnosti za vše, co zde způsobil. Nepomůže ani to, když se aktéři všemožných vědeckých „omylů“ ukryjí do bílých plášťů a budou se tvářit jako kající se „svatoušci“. Nejspíš ale i při tomto zdánlivém stažení zase vymýšlí nové „čertoviny“, o nichž se ale nikdo „nezasvěcený“ předem téměř nic nedoví.
Naprostá většina ze současných vědeckých studií totiž bývá tajná. V některých případech se to svádí na komerční zájmy zadavatele, který si chce zjištěné závěry třeba patentovat či je jinak využívat, ale jen k svému užitku, ať finančnímu či mocenskému. Na alternativních webech se též lze dozvědět, že oficiální věda z větší části spadá pod přímé velení armádních složek. Poválečný americký prezident Eisenhower též uvedl: „Osamělého vynálezce… dnes zastínily pracovní skupiny vědců v laboratořích a zkušebních polích. Částečně kvůli obrovským nákladům… se vládní zakázka stává prakticky náhradou za intelektuální zvědavost.“ Dodejme, že vlády většiny z velmocí jsou přímo provázány s některými tajnými či armádními složkami, jež jsou jen prodlouženou rukou vojensko-chemického průmyslu. A na samotných vrcholcích těchto temných pyramid se nacházejí ti nejbohatší a nejmocnější jedinci.
V některých zdrojích se přitom uvádí, že jde o členy jakýchsi okultních či satanistických spolků /viz např. zde…/, kteří jako kdyby se předháněli ve všemožných špatnostech. Tito „černokněžníci“ bývají ovlivňováni či leckdy až posedlí temnými dušemi či démonickými útvary, které je využívají jako pozemské nástroje k ničení ostatních, brutálním mrzačením a masovým vraždám. Jak jsme již uváděli v článku Proč mezi sebou lidé bojují, tak temné duše a útvary typu fůrií nabádají, ponoukají a pudí jejich pozemské nástroje k rozličným špatnostem až zločinům. Ty se stále stupňují a mnohdy se projevují jako v médiích prezentované či prozatím ještě skrývané tajné války. K trýznění, mučení, vraždění či jiným likvidačním účelům přitom využívají i celou škálu chemikálií a dalších hrůzných prostředků. Nechceme zde ovšem tímto strašit, ale jen upozornit na mnohé z jejich tajných zbraní, na něž je záhodno si dávat dobrý pozor.
Chceme-li zachovat tělesné i psychické zdraví, nepostačí tedy jen zamezit příjmu škodlivých éček, pesticidů a kosmetických ingrediencí. Leč to, co dodáváme do svého těla, je nesmírně důležité, a proto bychom měli být v současné době doslova ostražití. Pokud můžeme, tak bychom se při nákupu měli orientovat v prvé řadě na ekologicky pěstované suroviny, označované jako bio produkty, jež pocházejí z evropského regionu. Ještě lepší je vypěstovat si něco sami, anebo chovat domácí hospodářská zvířata. Nemáte-li tuto možnost, tak se snažte nalézt dodavatele domácích výpěstků, kteří upřednostňují přirozené metody pěstování či chovu.
Výhodné je též to, když si připravujeme stravu sami ze základních surovin, neboť tím zamezíme přídavku nechtěných „tajných“ příměsí. Samozřejmě je potřeba dodržovat zdravou životosprávu a preventivně zásobovat svůj organismus dostatkem všech potřebných vitaminů a minerálů, o čemž se lze více dočíst v článku Strava jako zdroj vitaminů. Přestože se třeba budeme ve všech těchto ohledech snažit, tak se nám může stát, že se nebudeme cítit dobře, jako kdyby na nás něco „lezlo“. Protivníci totiž mohou vypustit či uvést do provozu i další moderní zbraně hromadného ničení, které je proto potřeba brát v úvahu.
Temnem řízené armádní složky (určitých raději nejmenovaných velmocí) již po dlouhou dobu zkoumají různé druhy tzv. biologických zbraní a možnosti jejich aplikace. Jako u jiných válečných prostředků je jejich hlavním cílem přímé či postupné zabíjení obyvatel, které kdosi označí jako nepřátele, nehodné dalšího života apod. Jednou z již dlouho zkoumanou možností jejich aplikace je rozprašování z letadel /viz zde…, zde… a zde…./. O tomto způsobu však jedna z armádních lékařek možná nechtěně prozradila, že se neosvědčil, neboť v mnoha případech docházelo k jejich značné degradaci v důsledku UV a dalších druhů shůry proudících záření. Mimoto mohou vzdušné proudy odfouknout sypané částice zcela jinam, než aplikátoři původně chtěli. Proto již déle hledají a zkoušejí jiné přímější možnosti aplikace.
Jedněmi z nich jsou už tak dlouho používané nechvalně známé chemické postřiky, užívané nejen u intenzivně pěstovaných zemědělských plodin, ale někteří lidé si s nimi dokonce sami otravují vlastní zahrady, trávníky atd. Přitom se užívají stále agresivnější a škodlivější pesticidy, leckdy i vícesložkové. U některých z nich se sice tvrdí, že lidem neškodí. Leč to je jen zdání či nevědomost o vzájemné propojenosti člověka s jinými formami života, což se záhy projevilo i u totálního pesticidu Roundup. Jeho hlavní složkou je nechvalně známý glyfosát, jenž mimo poškozování různých tělesných orgánů a CNS ničí i lidský mikrobiom, tzn. střevní bakterie, jichž má být v našich střevech 1014, tj. 10x více než počet buněk, jež tvoří lidské tělo /viz zde…/. Po likvidaci přirozených a nám prospívajících bakterií dochází k jejich náhradě resistentními kmeny, které však mohou způsobovat i různé problémy, kupř. plynatost. Mimoto nepřirozené bakterie nevytváří pro náš organismus i psychiku potřebné látky, např. serotonin.
Proto lze i glyfosát považovat za biologickou zbraň, přijímanou především s nevhodnou stravou. Jeho množství, která se dostávají do lidského organismu, se přitom neustále zvyšuje. Jednak se vyskytuje v Roundup Ready GMO plodinách a potravinářských produktech, kam se dostávají buď přímo, anebo přeneseně, kupř. skrze krmiva hospodářských zvířat. Kromě toho se u nás v posledních letech stále častěji provádí i předsklizňové postřiky Roundupem, jejichž cílem je zabít rostliny, aby se z nich pak snáze uvolňovala zrna. To se provádí i u konvenční pšenice, což vysvětluje i zdánlivě nevysvětlitelnou a stále se rozšiřující nesnášenlivost produktů z takto přiotrávené pšeničné mouky.
Zjevně nejtěžším kalibrem v současnosti užívaných tzv. biologických zbraní jsou bezpochyby v předchozích letech lstivě vnucované vakcíny, které obsahovaly více hrůzných škodlivin, jež byly nejspíš u rozlišných šarží i poněkud odlišné. Leč jejich základ tvořily zejména dvě ničivé skupiny látek. V předchozích článcích jsme již psali o možných dopadech do nich přidávaných sloučenin grafenu. Ten může v organismu vyvolat různá poškození, jež byla viditelně pozorovatelná hlavně u vzorků krve očkovaných lidí /viz kupř. zde…/. Avšak tyto sloučeniny grafenu naštěstí po čase degradují a jejich produkty je možné vyloučit z těla. Tyto očistné a ozdravné procesy lze určitými metodami též podpořit a urychlit /viz čl. Nebezpečí injekcí/.
Do druhé skupiny látek přidávaných do těchto moderních vakcín patří uměle syntetizované RNA, jež se po očkování mohly dostat i do jádra buněk a následně v mnoha potvrzených případech nejspíš geneticky zmodifikovaly původní DNA. Ta pak dle vnuceného „předpisu“ takto vpašované RNA dala příkaz k produkci, tj. syntéze nepřirozených proteinů, které se posléze na různých místech těla vysrážely, neboť organismus je nemůže použít k výstavbě v něm se vyskytujících tkání. Lze to popsat jako uměle vyvolaný nový druh „rakoviny“, neboť i v těchto případech dochází k nadměrnému množení určitých substancí, jež po čase vytváří nepatřičné novotvary.
Jelikož uváděné nepřirozené tzv. hrotové proteiny vznikají zejména v krvi, mohou se v důsledku toho po určité době v cévách vytvářet jakési bělavé plastické substance /viz zde…/. Osobně mi to připomínalo varem denaturovaný bílek, anebo z pařeného sýru dělané „nitě“. V případech těchto potravinářských surovin ovšem jde o koncentrované bílkoviny, které náš organismus jakožto přirozené součásti stravy dokáže normálně rozložit a strávit. Zcela jinak je tomu ale u nepřirozených čili umělých proteinů, jež rozložit nedokáže, a proto se pak na určitých místech po čase shlukují.
Tyto shluky pak v jimi zanesených místech blokují buď průtok krve, důsledkem čehož bývá kupř. i tzv. mrtvice. Proto bylo na různých videích v „přímém přenosu“ vidět tolik nečekaných selhání srdce, přičemž dříve očkovaní lidé spadli k zemi jako podťatí. Kromě toho bylo na některých videích před smrtí patrné jakési „kroužení“ kolem vlastní osy a teprve poté se postižení skáceli. V těchto případech mohlo nejspíš dojít k paralyzování určitých důležitých součástí CNS, kupř. mozečku (cerebellum), jenž je nezbytný k udržování rovnováhy. Dále se tyto nepřirozené shluky proteinů mohou usazovat v plicích, z čehož může vyplynout např. embolie. Ve všech těchto i dalších případech jde většinou o patologické děje neslučitelné s dalším životem.
Po seznámení se s těmito děsivými skutečnostmi může někdo dojít k závěru, že jde o nejhorší typy poškození těla, jaké jen mohou být. Rovněž pak může všechny nyní se objevivší problémy svádět na tyto důsledky aplikací RNA vakcín, anebo přenosu čehosi z nich z očkovaných lidí na ostatní. Nicméně bychom neměli opomíjet nepříznivý vliv ostatních tajných zbraní hromadného ničení. Od cíleně přidávaných škodlivých chemikálií, jež znečišťují téměř všechny konvenční potraviny i ostatní prostředky denní potřeby, přes posypy z letadel, dronů či jiné způsoby aplikací nanočástic nebo dalších prozatím ještě neznámých dráždivých látek, až po stále intenzivnější nepřirozená elektromagnetická záření. O jejich dopadu se lze více dočíst třeba na stránkách Stop 5G. Nejhorší na tom je, že se zprovozňují ještě silnější vysílače; v tomto ohledu bych připomněl, že se nedávno zprovoznil nový satelit BlueWalker 3 s nebývale obrovskou anténou.
Oficiální media se ovšem stále snaží odvádět pozornost zcela jiným směrem, takže kromě „vaření politického guláše“ buď rozdmýchávají nacionalistické nenávistné emoce, anebo straší chudobou z roztáčející se spirály ekonomické krize. Alespoň u nás to zdánlivě vypadá, že už dali pokoj s falešnými pandemiemi, neboť jsme v tomto ohledu ve fázi určitého klidu. Otázkou ovšem zůstává, jestli aktéři očkování nyní jen nevyhodnocují tento masový experiment, aby pak mohli podniknout další a účinnější útoky na lidské zdraví. Zjevně mají nesmírně mnoho dat k vyhodnocení. Nejspíš mimo jiné zkoumají i to, nakolik a co se přenáší z očkovaných na ostatní, jež se s nimi stýkají a jaký to na ně má zdravotní či jiný dopad. Avšak dějí se i jiné dříve nevídané věci.
Dokonce se už naočkovaným rodičům narodily i abnormální děti /viz kupř. zde…/, které dokáží předčasně provádět určité úkony, mají jiné oči, někdy i nezvykle dospělý výraz ve tváři apod. Sice nelze s určitostí říci, proč k takovýmto dříve nevídaným změnám dochází, ale pokud bylo očkování RNA vakcínami „úspěšné“ a došlo ke genetické modifikaci DNA rodičů, tak se to nejspíš přeneslo i na počaté dítě. Je až hrozivé si představit, že se narodily geneticky modifikované děti, u nichž nikdo neví, jak bude probíhat jejich vývoj a co budou dělat. Srovnatelné změny ovšem lze pozorovat u geneticky modifikovaných zemědělských plodin a hospodářských zvířat, jež kupř. nezvykle rychle rostou a způsobují též rozličné problémy.
Nenechme se ukolébat naivní představou, že vše špatné je pryč a falešné pandemie už skončily. Vždyť třeba v Číně ještě nedávno probíhaly tak brutální „protipandemické“ restrikce, že se tamější obyvatelé vzbouřili a vypukly tam masové nepokoje a demonstrace. Je tudíž víc než pravděpodobné, že kazisvěti kují temné plány, aby opět s něčím vyrukovali a pod temným praporem „depopulace“ proti nám vyrazili k útoku.
Už v první polovině tohoto roku se pokoušeli spustit další falešnou pandemii, přičemž generální tajemník WHO vyhlásit stav ohrožení veřejného zdravíopičími neštovicemi. Doteď se ale překvapivě zmohli jen na přejmenování opičích neštovic na mpox; údajně proto, aby původní název někoho neurazil. Cosi neočekávaného ale nejspíš znemožnilo uskutečnění tohoto plánu temných. Proto se nevyplnily ani chmurné předpovědi, které se šířily i na alternativních webech. Tudíž se naštěstí alespoň do této doby nepodařilo uskutečnit spuštění další plandemie, což dokazuje i prozatímní fiasko opičího strašáka.
Ačkoli se někomu může občas zdát, že situace je nesmírně vážná až beznadějná, neklesejme na mysli. Vždy může přijít často i zcela nečekaná pomoc. Aby nám však mohlo být shůry pomoženo a přišla Boží osvobození a záchrana, musíme ve všech ohledech usilovat o zlepšení a sebezušlechtění. Připomeňme si, že bychom měli být bdělí, a to duchovně i pozemsky. Člověk zde může stát duchovně sebe výše, ale není-li zároveň dostatečně ve všech ohledech bdělý a zapomíná-li na své současné pozemské okolí, utrpí škodu. Nemůžeme zde žít jen duchovně, ale je třeba využívat i své pozemské schopnosti, k nimž kromě smyslového vnímání patří i jasné myšlení. Rozhlédněme se proto nejprve kolem sebe, vnímejme co se děje, naslouchejme v sobě i navenek a pochopíme mnohé. Bytostní i duchovní pomocníci chtějí vidět naší skutečnou snahu, teprve poté nám mohou pomoci! Buďme bdělí, vnitřně pevní a odvážní! Světlo na Zemi proudí stále silněji a jeho služebníci i světlí bojovníci jsou již nablízku! Postavme se proto odvážně na stranu Světla!
Mnohí chcú čo najrýchlejšie potlačiť vonkajšie prejavy choroby v domnení, že nemajú čas na prebudenie, alebo sa chcú vyhnúť nepríjemným sprievodným pocitom. Nemyslia si, že telo im dáva najavo, že niečo nie je v poriadku, alebo že sa len potrebuje zbaviť toxických látok, ktoré sa doň dostali zvonku alebo mohli vzniknúť v tele.
V súčasnosti sa proti týmto poruchám bojuje najmä syntetickými liekmi. Ak však týmto spôsobom zabránime vonkajším prejavom choroby, potlačíme aj prirodzený obranný systém organizmu. Možno sa nám podarí zbaviť sa bolesti, ale neodstránime príčinu ochorenia. Zrejme neodstránime ani pôvodne prítomné látky, ktoré sú pre telo nežiaduce. Naopak, zvýšia sa v dôsledku užívania syntetických drog. Hoci sa telo snaží zo všetkých síl napraviť škody spôsobené prítomnosťou nežiaducich látok v tele a podľa možnosti kompenzovať vzniknuté nerovnováhy, zvyčajne sa objavujú rôzne vedľajšie účinky. Ak sa s tým telo nedokáže vyrovnať, vznikajú ďalšie formy ochorení, ktoré majú viesť k vnútornej očiste.
Ak sú tieto následky otravy neustále potláčané ďalšími chemickými liekmi, postupne sa začnú prejavovať alergie na rôzne látky, počnúc miernejšími formami, ktoré sa neskôr môžu rozvinúť do život ohrozujúcich reakcií. Žiadny alergický test nedokáže určiť všetky látky, ktoré sú pre človeka nebezpečné, pretože telo môže byť alergické na všetko, s čím príde do kontaktu. Dokonca každý orgán môže produkovať látky, ktoré sú pre telo nevhodné alebo toxické, čo môže viesť k iným typom ochorení. Preto sa choroba, ktorá nebola vyliečená v počiatočnom štádiu, môže jej potlačením rozvinúť do nebezpečnejších foriem.
V prvej fáze sa vylučujú škodlivé látky (napr. spolu s hnačkou), čo môže byť sprevádzané zvýšenou teplotou atď. Ak akútne prejavy ochorenia ustúpia, často sa po počiatočnom oslabení stretávame s dobrým pocitom. Okrem toho môže obranný systém reagovať zápalom v tých častiach tela, ktoré sú nejakým spôsobom oslabené. Horúčka pritom zohráva dôležitú úlohu, pretože nielenže urýchľuje spaľovanie škodlivých látok, ale telo môže produkovať aj interferóny, ktoré majú ochrannú funkciu a zabraňujú vzniku závažnejších ochorení, dokonca aj rakoviny. Vyššiu horúčku síce môžeme znížiť prirodzenými prostriedkami, ako sú zábaly lýtok, zábaly trupu atď., ale nemali by sme ju potláčať.
Ak sa totiž tieto liečebné procesy potlačia, škodlivé látky sa začnú ukladať niekde v tele. Takto vznikajú polypy, reumatizmus a iné zdravotné problémy. Tieto formy môžu byť ešte prevedené späť cez reakčnú fázu do akútnej fázy eliminácie, a tak môže dôjsť k vyliečeniu. V ďalšej fáze ochorenia už škodlivé látky prenikli do tkanív, preto je pacient zvyčajne chronicky chorý. Môžu sa vytvoriť aj nádory, ktoré spočiatku ešte nie sú malígne. Ak sa vhodnými terapeutickými opatreniami nepodarí zvrátiť priebeh ochorenia do predchádzajúcich foriem, stáva sa to kritickým, pretože dochádza k degenerácii (t. j. zhoršovaniu stavu) tkanív. V tomto období ochorenia sa môže vyskytnúť aj cirhóza pečene, zmenšenie obličiek atď.
V poslednom a najzávažnejšom štádiu ochorenia sa v tele tvoria väčšinou zhubné nádory. Všeobecne sa označuje ako rakovina. Ani toto štádium ochorenia neznamená rozsudok smrti. Operácie primárneho nádoru majú väčšiu šancu na záchranu života ako operácie vykonané po rozšírení metastáz (t. j. zanesení častí nádoru ďaleko od miesta vzniku). Ak však pacient po úspešnej operácii nezmení svoje nesprávne názory, možno opäť očakávať vznik nového nádoru. Iba dôsledná zmena životného štýlu, stravy a ďalších návykov, doplnená dlhodobou prírodnou liečbou, môže pri týchto najťažších stavoch predĺžiť život o mnoho rokov. Samozrejme, len vtedy, ak človek skutočne zmení svoje správanie k lepšiemu, prejde na prirodzenejší spôsob života a zdravší životný štýl.
To, ako rýchlo môže človek skĺznuť do týchto najhorších foriem ochorenia, je len z malej časti spôsobené dedičnými (genetickými) predispozíciami, ktoré si priniesol už pri narodení. Väčšinou je to dôsledok toho, čo si každý z nás počas svojho života spôsobil nesprávnymi stravovacími a životnými návykmi.
Okrem zanesenia organizmu toxínmi alebo škodlivinami môžu byť príčinou chorôb aj nižšie hladiny určitých zložiek krvi. Ich nedostatok spôsobuje odchýlky od normálneho zloženia krvi, čo má za následok rôzne poruchy a horšie fungovanie organizmu. Pritom sa uplatňuje vzájomné pôsobenie jednotlivých zložiek. Ak sa koncentrácia látky v krvi zníži, nevyhnutne to spôsobí relatívny prebytok zložky, ktorá s ňou reaguje alebo je od nej závislá. Napríklad nedostatok zásadotvorných minerálov spôsobuje nadbytok kyslých zložiek krvi, ktoré by mali byť v rovnováhe so zásaditými zložkami. V opačnom prípade sa telo prekysľuje, čo vedie k rôznym poruchám a ochoreniam.
Nedostatok nevyhnutných látok, ako sú vitamíny, je tiež nepriaznivý, pretože organizmus nemôže fungovať naplno, znižuje sa jeho výkonnosť, obranyschopnosť a schopnosť znášať značnú záťaž prostredia. Môže fungovať len na „poloprevádzkovej“ báze, a to len dovtedy, kým sa jeho sily nevyčerpajú natoľko, že sa úplne zrúti. Ak organizmus nemá dostatok potrebných látok, viac ho poškodzujú aj rôzne škodliviny zo znečisteného prostredia alebo iné nepriaznivé faktory.
Vo všeobecnosti môžeme povedať, že ľubovoľné zmeny v zložení krvi predchádzajú skutočným a výraznejším prejavom choroby. Zmeny v zložení krvi však zvyčajne pociťujeme na sebe – či už v podobe „náladovosti“, nervozity, únavy, nevoľnosti, bolesti hlavy alebo iných problémov. Ak tieto impulzy tela ignorujeme, organizmus sa nakoniec „prepne“ na skutočnú chorobu. Potom je nám jasnejšie, že by sme sa mali vyhnúť určitým činnostiam (ak zvraciame, asi by sme nemali niečo jesť alebo piť atď.) a dáva nám na to viac času (napr. ak máme horúčku, mali by sme ísť spať).
Je teda na nás, či dokážeme rozpoznať zjavné podnety nášho tela a či včas prijmeme vhodné opatrenia. Ak nereagujeme a nezmeníme svoj nevhodný životný štýl a správanie, príznaky choroby sa budú stupňovať podľa vyššie uvedených štádií ochorenia. Je viac než zrejmé, že telo má k dispozícii pomerne tvrdé prostriedky, aby dalo najavo svoju nespokojnosť s naším správaním a konaním. Múdry človek by však nemal dovoliť, aby sa choroba dostala do vážnejších štádií, ale naopak, mal by včas vykonať potrebné korekcie.
Preto by sme vo vlastnom záujme mali predovšetkým dôsledne dodržiavať správnu stravu a pravidelne čistiť organizmus. Zároveň je prospešné získať potrebné vedomosti o prírodných liečebných metódach.
Takto pred rokom, som sa budila s tým, že je potrebné si položiť niekoľko rečníckych otázok a každý človek vrámci spytovania svedomia, či hľadania odpovedí v sebe, by sa mal… Čítať viac: Viera a strach
Či je to postoj k ľuďom, postoj k problémom alebo celkovo k nášmu životu, postoj je nesmierne dôležitá a určujúca vec. Určujúca v tom, že postojom určujeme to ako sa… Čítať viac: Postoj
Každý človek je unikátny kus s jedinečnými vlastnosťami. Nejestvujú dve rovnaké duše, každý máme iný, svoj jedinečný pohľad na život a jeho vnímanie. Zaujímame sa o odlišné veci, žijeme iným… Čítať viac: Vzťah s Bohom
Vedcom sa podarilo dokázať, že slová sú schopné oživiť mŕtve bunky! Počas výskumu boli vedci ohromení obrovskou silou slov, ako aj neuveriteľným experimentom ovplyvňujúcim tvorivé myšlienky proti krutosti a násiliu.… Čítať viac: Sila ľudského myslenia. Slová, ktoré oživujú mŕtve bunky
Aktuálne posolstvo
„Choď, jednaj, mysli a prežívaj tak, aby si sa nemusel červenať a hanbiť ak sa budeš dívať na kríž Pravdy. To maj neustále na pamäti.“
Ak nás chcete finančne podporiť môžete tak učiniť dobrovoľným príspevkom na IBAN:
SK5109000000005032227165
Ďakujeme všetkým za podporu
Páči sa ti, čo tu čítaš v oblasti duchovných článkov a dáva ti to zmysel? Klikaj na duchovneposolstva.sk, kde nájdeš duchovný chlieb pre svoju dušu :) ⬇️
Zlo se nevzdalo, zločinci a nenávistníci pořád existují, copak nevidíte a neslyšíte např. ty kryptonácky v eu?
- s tvou poslední větou nesouhlasím. Jako lidstvo jsme byli zneužívaní vládci, kteří si nad námi uzurpovali moc a pravda…
Ďakujem.
Matematika je aj v hudbe,len moje dieťa to nie a nie akceptovať o:).V každom prípade,v hudbe je všetko,aj disciplína o:)
❤️