V médiích se často objevují zprávy o agresivních činech či dalších hrůzných skutcích. Mnozí se možná pozastaví nad tím, proč se lidé stále mezi sebou nesmyslně hádají, útočí na sebe, vzájemně se deptají nebo dokonce i vraždí. Vždyť jim to zjevně nic dobrého nepřinese. Jestliže se dokážeme oprostit od všemožných myšlenkových a emociálních balastů, skutečně se zklidníme a ponoříme se do svého nitra, můžeme v něm přece nalézt láskyplné city, touhu pomoci ostatním a přírodě, jakož i podpoře všeho dobrého a čistého. Rovněž ve svém nitru můžeme procítit krásu harmonie, smysluplné spolupráce a blaženost pokojného tvoření.
Avšak přesto jsou i v rozličných historických pramenech četné záznamy, poukazující na to, že lidé už odedávna bojovali a nezřídka i zabíjeli. Přitom to ani nemuselo vždy být špatné, ale naopak to danému člověku či národu mohlo přinést užitek. Připomeňme si známou událost našich dějin, když statečný a silný Bivoj ulovil holýma rukama nebezpečného a škodlivého kance. Toho pak na svých plecích donesl až na Vyšehrad k moudré kněžně Libuši. Ta poté rozhodla, že ho má skolit a Bivoj ho následně proklál oštěpem. Z tohoto boje si okolní lidé odnášeli povznesení a povzbuzení úsilí k ušlechtilým hodnotám, hlavně ke statečnosti.
Proč však byl Bivoj tak statečný? Samotná pozemská síla by mu nestačila. Na onoho nebezpečného kance se před ním vypravilo více silných mužů, ale přesto neuspěli. Bivoj měl zřejmě ještě něco navíc. Dávní Slované vnímali působení tzv. sudiček, jež právě narozenému dítěti předávali rozličné dary. Někteří mužové mohli jako dar obdržet i přídavek hrdinství. Jeho přijetí bylo samozřejmě podmíněno určitou zralostí člověka i jeho předchozími životními cestami. Dar skutečného hrdinství potřeboval daný rek k tomu, aby zde na zemi dané době dokázal splnit nějaké úkoly.
K člověku se v tomto případě připojí určitý druh záření, pocházejícího z vyšších úrovní. To mu pak poskytuje odpovídající vlastnosti, jež ostatní nemají. Je přitom natolik ovlivněn daným druhem záření, že dle toho odlišně jedná a je schopen vykonat i takové činy, jež jiní lidé uskutečnit nedokáží. Proto takové jedince leckdy oslavovali jako hrdiny, jež dokázali ochránit slabší, zvítězit nad přesilou nepřátel apod. Tento hrdina však nesměl podlehnout pýše. Danou věc též musel vykonat z lásky k ostatním, národu, vlasti atd. Z toho mu poté vykvetlo požehnání. Třeba Bivoj tím z pozemského hlediska získal za choť spanilou Kazi.
Obdobným způsobem se k člověku mohou připojit i jiné energetické formy. Ty ho rovněž mohou natolik silně ovlivnit, že pak jedná zcela odlišně. Avšak nemusí to vždy být ve smyslu výše uváděných vlastností a ctností, jež naplňují principy Světla. To vždy podporuje přirozený vývoj a duchovní vzestup. Rovněž nás povzbuzuje k tomu, abychom usilovali k ušlechtilým hodnotám a konali dobro. Naopak temno se snaží vše udusit, zničit a ubíjet.
V pozemském okolí můžeme tyto principy pozorovat např. u rostlin, jež nezbytně potřebují světlo, aby mohly prospívat, růst a přinášet květy či plody. Pokud třeba přikryjeme kus trávníku silným kartonem či jiným prostředkem, jež zabrání přístupu světla, rostliny chřadnou a po nějaké době zahynou. Déletrvající tma neboli temno přitom škodí nejen rostlinám, ale i lidem.
Může natolik zatemnit mysl a cítění, že se pak stávají nejen zachmuření či rozrušení, ale budou mít i zmatené myšlenky. V důsledku toho pak obvykle ostatní obviňují či jim něco vyčítají (leckdy i naprosté nesmysly). Přitom se většinou rozčílí, jinak řečeno „vzkypí“. V tomto okamžiku se na ně energeticky napojí temné formy, jež je v prvé řadě oddělí od světlých pomocí. Následně je podněcují ke zlým skutkům. Proto je takto ovlivněný člověk schopen provést i tak hrůzné činy, že se nad nimi může až tajit dech. Postižený je přitom fanaticky přesvědčen, že je právu a musí tedy ostatní obviňovat, napadat, anebo dokonce i zabít. A nevěří, že jedná nesprávně, ani kdyby mu to ostatní říkali a trpělivě vysvětlovali.
Abychom se mohli účinně bránit působení těchto nebezpečných škodlivých forem, měli bychom o nich mít alespoň základní znalosti. Dřívější kultury o nich měly povědomí a někteří z osvícených jedinců je též viděli. V literatuře i hudebních dílech je dost odkazů, jež poukazují na zhoubné působení démonických útvarů, k nimž patří např. furie. Ty byly zobrazovány jako mužské či ženské bytosti odporných forem, jež mají mnohostranné působení, ale jen jeden cíl: ničení! Furie jsou přitom výplody zlého chtění lidí a jsou po mnohá tisíciletí posilovány čili „vykrmovány“ nečistými myšlenkami, zlovůlí, strachem, nenávistí, nesprávně směrovanými city a dalšími neřestmi.
Všechny nepříznivě působící démonické útvary tedy mohou existovat jen dokud lidé budou mít zlé chtění, nečisté myšlenky či se nechají ovládat nepatřičnými emocemi, jako je např. strach, vztek, nenávist a další. Tito škodliví démoni tudíž zaniknou tehdy, až se chtění lidí stane skutečně lepším! To objasňuje i otázku, proč démonické útvary vytrvale ponoukají a provokují lidi, kteří se jakkoli otevřou jejich působení. Kdyby tyto útvary nezískávaly od lidí „potravu“, posléze by zanikly. Bojují tudíž o své další trvání. Lze si je představit jako hladové „šelmy“, jež musí „ulovit“ nějakou „kořist“, aby nezemřely hladem. Touto „kořistí“ většinou bývají (jako u zvířat) slabší či nemocní jedinci, kteří nestačí utéci ani se jim nedokáží sami ubránit.
Furie získávají svou „potravu“ tak, že „vysávají“ energii z lidí, kteří podlehnou temným nástrahám. Tito lidé poté před nimi nejsou chráněni, ale jsou vydáni všanc jejich zhoubnému působení. Jelikož furie bývají zuřivé, tak i jimi ovlivnění lidé, jež sestávají jejich poslušnými nástroji, začnou ostatní agresivně napadat, nesmyslně ničit své okolí atd. Právě toto však furie chtějí, neboť to v okolních lidech většinou vyvolá hněv, anebo se také začnou rozčilovat, jinak řečeno „vzkypí“. V tomto okamžiku se na ně mohou furie též napojit, čímž získávají novou energii. Jejich původní oběť, na niž zaútočili dříve, už může být energeticky dost „vysátá“, a proto se do vzájemných sporů, hádek či nesmyslných bojů snaží zapojit další osoby. Čím je jich více, tím mají furie škodolibější radost, neboť se přitom stávají stále „vykrmenější“ a mocnější.
Protože lidé dnešní doby – na rozdíl od dávných vyspělejších kultur – nemají většinou téměř žádné povědomí o zhoubném působení těchto energetických forem, mohou mnohé zcela nečekaně a tak silně ovlivnit, že pak provedou masové teroristické akce, vedou útočné nesmyslné války apod. A často po odpojení temných forem ani sami nechápou, proč to vše udělali. Silnému ovlivnění furiemi leckdy podlehnou i celkem hodní a poslušní, ale většinou přespříliš jemní či vnitřně nepevní jedinci. Avšak nějakým svým sklonem, slabostí či nectností se vnitřně otevřeli působení těchto forem. Jimi ovlivnění pak jednají navenek.
Jako jeden z nejtragičtějších příkladů nedávné evropské historie si uveďme Hitlera, který v mládí maloval celkem hezké obrazy. Avšak pak si zahrával s okultismem a kromě toho v sobě déle živil nenávist k židům i dalším odlišným skupinám.
Posléze se na něj napojily temné formy, které ho vedly až k rozpoutání druhé světové války. Z pozemského hlediska to podpořili i jiní temnem ovlivnění lidé, kteří financovali Hitlera a jeho politickou stranu. Pak již stačilo vyzbrojit a zmanipulovat převážnou část německého národa, jenž také podlehl vychytralému našeptávání a nečistým svodům.
Není třeba popisovat hrůzné dopady druhé světové války, neboť jsou všeobecně známé. Měli bychom si ale uvědomit, že obdobné scénáře k vyvolávání válek užívají temné struktury dodnes. Jedince i celé skupiny též ovlivňují zlovolné démonické útvary, jako jsou např. furie. A dokonce ve větší míře, než tomu bylo dříve. Proto po celém světě stále narůstá počet agresivních činů, lidé mezi sebou bojují a škodí si.
Ovšem jednou toto nepatřičné činění zajisté skončí! Světlo totiž vždy zvítězí nad tmou! Stále se zesilující síla Světla zničí vše temné, přičemž se Země očistí ode všeho, co by chtělo škodit. Pak už lidé budou žít v míru a vzájemně se budou jen podporovat. Nádherný klid a mír zavládne i na této nyní ještě nepokojné Zemi!
Jak se však v dnešní bouřlivé době co nejlépe ubránit těmto nebezpečným formám? V prvé řadě musíme mít pevnou víru a přesvědčení o neúchylné a spravedlivé Boží vůli. Rovněž je třeba nalézt spojení se Světlem. Tehdy budeme stát i při okolním běsnění jako v pevné schráně, která nemůže být zvenčí prolomena a na níž se všechny zlovolné útoky samy rozbijí. Tento ochranný energetický obal se kolem nás ale utvoří jen tehdy, usilujeme-li ve svých citech, myšlení i činech k dobru, a budeme-li plně důvěřovat Nejvyššímu, a to i v hodinách největšího nebezpečí. Kéž bychom v sobě dokázali rozvinout všechny ušlechtilé vlastnosti a ctnosti!
Zdieľať článok